Zde - Zprávy + informace České komory autorizovaných inženýrů

Z+i 1/10Právní podpora členům ČKAIT| právo1. Kdo je oprávněn zpracovávatprojektovou dokumentacistavebních úprav mostů?Stanovisko Legislativní komise k oprávnění zpracovávat projektovoudokumentaci stavebních úprav mostů – včetně mostů památkově chráněných:Mosty jako stavební díla, jsou podle autorizačního zákona zařazenymezi stavby inženýrské, oprávnění ke zpracování jejich projektové dokumentacemají:I. autorizovaní inženýřiAutorizovaný inženýr je na základě ustanovení § 18 písm. a) autorizačníhozákona oprávněn vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetněpříslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemníchstaveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutímorgánu územního plánování označeny za architektonicky nebourbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkovýchvztahů podle obecných právních předpisů.II. ve spolupráci s autorizovaným inženýrem i autorizovaný architektAutorizovaný architekt je na základě níže uvedených ustanovení autorizačníhozákona oprávněn.§ 17 písm. b) vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetněpříslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských.§ 17 písm. d) podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrskýchstaveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejménav případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem neborozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonickynebo urbanisticky významné.Ze sumarizací ustanovení vyplývá, že zpracování projektové dokumentacestavební úpravy („opravy“) mostu podléhající stavebnímu povolení,který není stavbou pozemní, ale stavbou inženýrskou, přináležíautorizovaným inženýrům (dle povahy a rozsahu stavebních úpravobor mosty a inženýrské konstrukce a/anebo obor dopravní stavby).I v případě zpracování projektové dokumentace stavebních úprav mostu,který je zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutímpříslušného orgánu územního plánování označen za architektonickynebo urbanisticky významný je nositelem projektu autorizovaný inženýr.Autorizovaný architekt se na této dokumentaci podílí. Opačnýpostup může vyvolat správní delikt podle § 178 odst. 1 písm. d) anebopodle § 180 odst. 1 písm. d) stavebního zákona.Výše uvedené stanovisko podporuje z pohledu stejné problematiky a platnostiautorizačního zákona č. 360/1992 Sb., i Stanovisko MMR ze dne10. 1. 2002:Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ministerstvem dopravy a spojůobdrželo dotaz týkající se projektování oprav mostů, ke kterému poprojednání zaujalo toto stanovisko:29Pojem „oprava“ a pojem „most“ se ve stavebním zákonu ani v prováděcíchpředpisech k němu nevyskytují. Pojem „most“ není definovánv žádném právním předpisu. Je však nepochybné, že mosty jsoustavbami; vyplývá to např. z ustanovení § 12 odst. 1 písmo b) zákonač. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,v němž se uvádí, že stavby mostních objektů jsou součástí stavebpozemních komunikací.Také termín „oprava mostu“ není definován v žádném právním předpisu.Avšak z vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemníchkomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze vyvodit, že:• opravou mostu (tzn. součásti pozemní komunikace) je změna dokončenéstavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavby a přikteré se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu, tedystavební úprava (definice „opravy komunikace“ podle § 1 odst. 1písmo b) cit. vyhlášky)• při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválenédokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady (§ 10 odst.5 cit. vyhlášky).Vzhledem k tomu, že opravy mostů lze považovat za stavební úpravy(§ 139b odst. 3 písmo c) stavebního zákona), lze je provádět podlestavebního povolení (§ 55 odst. 1 stavebního zákona), anebo na základěohlášení stavebnímu úřadu, jestliže se jedná o stavební úpravu,kterou se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do jejích nosnýchkonstrukcí a nemění se způsob jejího užívání (§ 55 odst. 2 písm. b)stavebního zákona).V konkrétních případech však nelze vyloučit, že oprava mostu bude mítpouze povahu udržovacích prací. Provedení udržovacích prací, které bymohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhledči životní prostředí nebo je-li daná stavba kulturní památkou, vyžadujeohlášení stavebnímu úřadu (§ 55 odst. 3 stavebního zákona); jinakudržovací práce ohlášení nevyžadují.Pokud by u konkrétní opravy mostu vznikla pochybnost, jakému režimustavebního zákona bude podléhat, je nutno se řídit stanoviskem příslušnéhostavebního úřadu.Ze stavebního zákona ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že byjakékoli stavby mostů mohly být považovány za jednoduché stavby.Zpracování projektové dokumentace oprav mostů, u nichž se vyžadujestavební povolení, je vybranou činností ve výstavbě, resp. projektovoučinností (§ 46a odst. 2 písm. a) stavebního zákona), tudíž tuto činnostmohou vykonávat pouze fyzické osoby s oprávněním podle zvláštníhopředpisu (§ 46a odst. 1 stavebního zákona), např. osoby s autorizacípro obor dopravní stavby podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonupovolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovanýchinženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějšíchpředpisů. Právnické osoby nebo fyzické osoby, včetně zahraničníchosob, podnikající podle zvláštního předpisu, mohou vykonávat tuto činnost,jen pokud zabezpečí její výkon osobami s uvedeným oprávněním(§ 46a odst. 2 stavebního zákona).Stanovisko odboru stavebního řádu č. j. 24170/01-32/K-585/01 ze dne10. 1. 2002.