48.díl - Gymnázium Botičská

12Rozhovor s prof. MarkalousemProfesor Markalous učí na GymnáziuBotičská od roku 1994. Předtímpracoval ve Výzkumném ústavuživočišné výroby jako zootechnik,který však opustil po mizernésituaci a procesu „zahušťováníblbců“ na začátku 90. let. Kývl takna nabídku p. ředitele Šafaříka,svého bývalého učitele tělocvikua svého nynějšího přítele. Povídánína následujících stránkách jesice dlouhé, myslím ale, že se přiněm nudit rozhodně nebudete.Učitelské kořeny a pohled na krásu12Vy máte ale učitelské kořenyv krvi…¨Můj pradědeček byl gymnaziálníprofesor, dědeček učil na vysokéškole, ale otec byl lékař.Váš dědeček byl velmi zajímavápostava. Jeho jméno seběžně objevuje v učebnicíchliteratury…Jmenoval se Jaromír John. Byl tospisovatel, ale nezabýval se jenliteraturou.Co o jeho životě víte a můžeteprozradit?O jeho práci zase tolik nevím,nikdy jsme se neviděli, takže je topro mne vlastně podobná literárnípostava jako pro toho, kdo si hovyhledá v literatuře.Já jsem si vyhledal, že takézaložil Společenský klub, jakésistředisko kultivace inteligence.Zabýval se prý estetikoudenního života. Co bystesi pod tím představil?To nevím, nic si pod tím nepředstavuji.Vy se nezabýváte tím, co jeve Vašem životě estetické čikrásné?Tímto směrem neuvažuji, životpro mne plyne a nepitvám sev něm. Nespatřuji krásu, buďjsem v pohodě nebo ne.Na čem závisí to, jestli jstev pohodě?Na tom jestli mám dobrou náladu.A to většinou záleží na tom, jakse vyspím a jak dobře se najím.Ráno mám většinou výbornounáladu.Takže vůbec nevnímáte krásuve svém okolí?Ale ano, vnímám, že jsou v mémokolí pěkná místa.Žijete v centru města. Jaký jeVáš vztah k přírodě?Mám ji rád. Jsem zootechnik,takže k ní nějaký vztah mám, alene takový, že dostanu hysterickýzáchvat, když uvidím pejska.Například ale, když bylo posekánokřoví vzadu u dráhy, hádal jsemse s panem ředitelem, když byloposekáno u vchodu, tak jsem sezase hádal s Jirkou. ( s p. školníkempozn. red.)O kantorství, studentech a „přátelskémvztahu“Jaké jsou Vaše záliby?Primárně to, co dělám. Tedy práces mladými lidmi a počítače.Myslím, že mám štěstí, že to, codělám, se ke mně hodí.V čem je pro Vás práce s mladýmilidmi inspirující?V tom, že je vás tady spoustaa každý jste jiný… je velkýmzdrojem emocí, pozitivních i těchnegativních.Jste i vy inspirací pro studenty,nejen jako profesor, aletřeba i jako dospělý člověk E.Markalous?Doufám, že obojím, ale výsledkymusí zhodnotit studenti sami.Není horší hodnocení než osobníkladné.Čím se učitel stává pro žákyvzorem?Samotnou svojí existencí. Tím,co dělá, jak se chová… tím všímutváří nějaký vzor. Ne jeden, alevy si z nich vybíráte.Usilujete o to, aby byl vášvztah vůči studentům přátelský?Zpočátku o to usiluji, ale myslím,že přátelství mezi studentema učitelem se vyskytuje jen výjimečně.S řadou studentů jsemale takový vztah měl.Někdy to ale vypadá, že taktrochu bojkotujete jistý druhakcí, které mají studenti rádi?Například program v rámciposledního zvonění… Není totrochu na škodu?Je to na škodu. Nemám ale rádhromadné akce, kde někdo chce,aby někdo něco dělal, a ten todělá, ale nechce se mu. Jsem vevěku, kdy mohu odmítat.Jste zásadový člověk?Snažím se o zásadovost. Je toúkolem učitele, naučit studenty,že pravidla platí. Je to základemspolečnosti, ve které žijeme.Myslím, že „přátelský vztah“ mezistudentem a učitelem se nemůževyvinout, pokud mu učitel dovolídělat to, co nemá. A když seto stane a oba dva to vědí, je topopulismus, jedna z nejhoršíchvlastností člověka.Čeho si na studentech vážíte?Toho, čeho mají nejmíň. Tj. chutido učení, ta se dá ale časem získat,třeba při dalším studiu. Určitěsi vážím čestnosti a poctivostia schopnosti komunikovat s učitelema dělat věci, které je učitelnutí.Citáty, výroky a „osobitý špás“Myslím, že jste jistým způsobempro některé studentydost silným vzorem. Jste známýsvými citáty a výroky, kterémají vždy společný prvekhumoru a jakéhosi ironickéhonadhledu. Literární styl Vašehodědečka se vyznačovalmnožstvím různých humorů.Je Vám humor vlastní?Myslím, že rád používám různévtípky a slovní hříčky a jsem rádv prostředí, kde je inteligentnízábava.Ty citáty jsem ale všechnynevymyslel já. Humor je základnímprojevem toho, že je člověkv pohodě a že je normální. Lzeho ale aplikovat jen na vnímavéa nteligentní posluchačstvo.Nejslavnější citáty:„Levá ruka je tam, kde máte palecvpravo.“„Kdyby naše babička měla kuličky,tak bychom pak měli dvadědečky.“Jsou Vaši studenti takovéposluchačstvo?Co se týče inteligence tak ano,horší je to s vnímavostí. Mámpocit, že maximálně polovinaz nich mě poslouchá a další polovinaz té druhé poloviny mě vnímá.O vztahu k blbostiJak často se setkáváte s blbostí?Tady na škole se s ní moc nesetkávám,ale „extrémní závanyblbosti“ ke mně přicházejí z venku,jsou to různé zásahy, kterétřeba ovlivňují dění ve škole a tymi hodně pijou krev.Můžete uvést příklad?Např. blbost kolem přijímacíhořízení, kdy jsme museli posílat naministerstvo ….(tady bych potřebovaldoplnit stručně co ) a přitomse žádné přijímačky v prvnímkole nedělali a byl přijat každý,kdo měl dírku v zadku.48/2007