Nemocnice Nový Jičín otevřela nový pavilon s PET CT pracovištěm

Měl jste před cestou z něčeho obavy?Trošku jsme se báli, zda zvládneme projetSaharu. V té době neexistovaly GPS navigace,k dispozici byly jen jednoduché mapya přejezd byl velmi rizikový. Nakonec bylovše v pořádku, zabloudili jsme snad jenjednou. Rovněž dalším cestovatelskýmproblémům, jako jsou například průjmováonemocnění, jsme jsme se vyhnuli, aleto především díky tomu, že jsme si vezlivětšinu zásob z domu.Jaké další cíle měla Vaše expedice?Dovezli jsme mnoho fotografickéhoi filmového materiálu, ze kterého se pakpřipravovaly různé přednášky a výstavy.Rovněž jsme sbírali hmyz, rostliny, tropicképlody a minerály, které obohatily sbírkyopavského muzea.Na co jste se zaměřoval Vy osobně?Já jsem se zaměřil na psychologickývýzkum toho, jaké byly vztahy a psychicképodmínky jednotlivých členů expedice.Protože jsme se ani nepohádali ani ve zlémnerozešli a stále se scházíme, je možnékonstatovat, že parta byla dobře vybranáa že obecné zájmy převýšily nad zájmyjednotlivců. Protože mne zajímá kulturníantropologie, snažil jsem se také vytipovatzpůsoby života lidí v severní Africe a u lidížijících na Sahaře. Setkali jsme se s Tuaregy,kteří byli tehdy „rytíři pouště“, znajíji a nezabloudí v ní. Je to velmi zajímavákultura, protože zastávají matriarcháta ačkoliv jsou to Muslimové, jsou velmi tolerantní.S Tuaregy jsem se velmi rád setkala pozoroval jejich život.Jaké jste měl zkušenosti s místními obyvateliAfriky? Jací jsou?Prostí obyvatelé v malých vesničkách, žijícív chýších, byli velmi milí a přátelští. Čímvíce civilizace a úředníků, tím bylo jejichchování tvrdší, jako by každý úřad s sebounesl vlastní byrokracii. Na cestě jsemzjistil, že podstata lidského bytí je všudestejná. Čím více se šíří civilizace, tím vícevzniká problémových situací. Lidé, kteříměli moc, například policisté, to pak dávaliznačně najevo.Setkal jste se s něčím, co Vás jako Evropanav Africe vyloženě šokovalo?Nejchudší obyvatelé pouště a subsaharskéoblasti měli úplně jiný styl života. V tédobě neměli žádné vymoženosti. Jejichhygiena a toaleta spočívala v hrsti písku,neměli žádné kosmetické přípravky, maximálněpár hadříků.Odpozoroval jste od domorodců nějakéformy psychiatrické terapie, které bysterád zavedl u nás?Domorodci a šamani používají širokéspektrum přírodních léků. Co bych alepřejal do naší kultury, je jejich přístupk duševně nemocným. Na rozdíl od násnestojí duševně nemocní v Africe na okrajispolečnosti.Na jaké místo v Africe nejraději vzpomínáte?Nejvíce mne ohromila Sahara svou mohutnostía rozlohou ve dne. Ta byla v nociještě umocněna zářivou blyštící se oblohouposetou hvězdami. Když jsem si lehl, relaxovala pozoroval hvězdy, měl jsem pocit,že jsem součástí tajemného prostoru okolo.Sahara je nádherná.Jaké jste si přivezli suvenýry?Na velké suvenýry nebyl v autě prostora ani prostředky. Každý z nás si přivezlsošky z ebenového dřeva, od Tuaregů nějakýklenot či meč. Tyto suvenýry jsou dosudmezi turisty velmi oblíbené.Byl jste se od té doby v Africe ještěněkdy podívat?Podnikl jsem cestu do severní Afriky,do Egypta, do Maroka, už v moderníčtyřkolce, to byl velký rozdíl v komfortucestování. Dnes již není Sahara bezpečná,není radno tam jezdit na vlastní pěst.Doporučil byste takovou expedicii ostatním?Každému bych takovou cestu doporučil,a to nejen lidem, kteří touží po dobrodružství.Čím méně je země rozvinutá, tím vícežije původním způsobem života, jednodušese stravuje apod. To má příznivé účinkytaké na zdravotní stav. Po návratu jsmenejen já, ale i ostatní zjistili, že jsme v lepšíkondici, zlepšily se nám hodnoty cholesterolu,krevního tlaku. Rovněž zážitky z cestneskutečně rozšiřují obzory.Vy už byste tedy na klasickou dovolenouk moři nejel?Každá dovolená a vytržení ze stereotypuje příjemné, jel bych kamkoliv. (smích)Doporučuji každou dovolenou. Pokud jevšak cesta spojená ještě s nějakým hlubšímpoznáním a zážitky, je to samozřejmě lepší.Jaké další exotické země jste navštívil?S naší partou jsme projeli celou jižní Amerikua dokončili cestu kolem světa. Nyní sechystáme navštívit Bolívii, a to části země,kde jsme ještě nebyli.Rozhovor13