očník 7 číslo 4 srpen 2013Císařský řez nebo přirozený porod?Císařský řEZ je jedna z nEJstarších operací a byl v dávné minulosti pro svá rizika prováděn přEVážně u rodiČEkmrtvých či umírAJících, posléZE pak pro záchranu života rodičky.Text: MUDr. Miloš Vysloužil, primář gynekologicko-porodnického oddělení / Foto: Artishock<strong>Nemocnice</strong>32Každé čtvrté miminko se v Česku narodícísařským řezem. Podíl těchtozákroků se za posledních dvacetlet ztrojnásobil. Je to dobře, nebo špatně?Přirozený porod, nebo císařský řez? Co jepro ženu a dítě lepší? Odpověď není tak jednoznačná,jak by se na první pohled zdálo.HIstorIEV dávných dobách bylo zvykem, že ženypřiváděly na svět svoje děti v okruhunejbližších příbuzných a známých, obvykležen. Většinou těch, které samy mělyza sebou více úspěšných porodů. Z nichse časem rekrutovaly první zkušené „bábypupkořezné“ – předchůdkyně porodníchasistentek. Porody probíhaly v domácímprostředí rodiček nebo u jejich příbuzných.V druhé polovině 18. století byly na našemúzemí zřizovány tereziánské špitály,jejichž součástí bývaly i sléhárna (porodnice),nalezenec a sirotčinec. Ženy rodilyv převážné většině nadále doma, v ústavechjen ženy opuštěné, nemajetné nebo ty,které se chtěly po porodu svého dítěte zřícia zanechat je v sirotčinci.Od začátku 20. století narůstá početústavních porodů, zejména ve městech, a toi u dobře situovaných rodiček. Venkovskéženy rodily i nadále doma v přítomnostiporodní báby. Ta v případě komplikacípřivolala lékaře, pokud si ani ten neporadil,zařídil převoz do porodnice. Je logické, žeperinatologické výsledky (počet mrtvě narozenýchdětí) takovýchto ústavních porodůdaleko zaostávaly nejen za dnešními ukazateli,ale i za domácími porody. Tato praxetrvala až do roku 1948, kdy bylo zrušenobabictví jako svobodné povolání. Od té dobyrodily na našem území v porodnicích praktickyvšechny rodičky. Tímto opatřením setehdejší Československo stalo zemí s nejnižšínovorozeneckou i mateřskou úmrtností.Císařský řez je jedna z nejstarších operacía byl pro své riziko dlouho prováděn jenu rodiček mrtvých či umírajících. To proto,aby bylo možno dítě pokřtít a pohřbít, pozdějii pro záchranu rodící ženy. Až po druhésvětové válce, zdokonalením anestezie, antisepse,zavedením antibiotik se stal císařskýMUDr. Miloš Vysloužilřez rutinní operací, prováděnou i v zájmudítěte. Tak tomu bylo až do konce minuléhostoletí, přičemž procento císařských řezůpozvolna stoupalo.EXtrémy SOUČAsnostIV posledních letech se setkáváme se dvěmaprotichůdnými směry v názorech rodičeka jejich blízkých na vedení porodu. Tenprvní, jako reakce na odosobněnou a přetechnizovanoumedicinalizaci porodnictvíhlásá návrat k přirozeným porodům.Prosazovány jsou porody v domácnosti,bez lékařské asistence, bez jakýchkolipodaných léků, bez tlumení porodníchbolestí. Jakkoli tento postup odbornícinedoporučují a sám s ním nesouhlasím,nepovažuji jej za mimořádné celospolečenskézdravotní riziko. Ženy tíhnoucík těmto „přírodním porodům“ jsou obvyklevzdělané, dobře informované a na svůjporod dobře připravené.Nechci v žádném případě podceňovatrizika vyplývající z porodů mimo dosah lékařsképéče. Nejde ale o masový jev. Navícvytváří příznivý tlak na kultivaci samotnýchporodnic. Moderní porodní sály a odděleníse v reakci na tyto tendence stávajíprostředím s výbavou a provozem, kteréby před pár desítkami let byly nemyslitelné.Vzpomeňme jen kasárenského režimustarých porodnic a spouštění košíků z okenšestinedělí! Běžnou praxí je dnes přítomnostpartnera či blízké osoby rodičky, nebovolba porodní polohy či porodní plán.Druhým dnešním extrémem je narůstajícínedůvěra k přirozeným porodůma snaha přivést na svět dítě císařskýmřezem z jiné než medicínské indikace.Důvodů je mnoho, strach z bolesti, obavaz poškození plodu porodním dějem, zezměny anatomie porodních cest a tímnásledků v sexuálním životě. A tak trendpostupného narůstání procenta císařskýchřezů, patrný v druhé polovině minuléhostoletí, v posledních letech akceleroval.Marné jsou vědecké studie prokazující,že zvyšování počtu císařských řezů nad 10procent již nevede ke zlepšení perinatologickýchukazatelů, naopak zvyšuje se nemocnost,komplikace a následky u matek.Součástí této dnešní „chirurgizace porodu“je přísné kontinuální monitorování stavuplodu, rozvoj metod tlumících bolestii bohatá medikace při porodu.KTERÝ Porod JE LEPší?Co je tedy vhodnější pro matku a pro dítě?Spontánní přirozený vaginální porod,nebo abdominal delivery – tedy porodcísařským řezem? Odpověď není tak jednoznačná,jak by se na první pohled zdálo.Pro vaginální porod hovoří následujícíargumenty. Jde o fyziologický přírodníděj, rekonvalescence šestinedělky po němje nepochybně rychlejší a méně bolestivánež po břišní operaci. Je také menší rizikotromboembolické nemoci, infekce i většíkrevní ztráty. Nezanedbatelným faktemje i absence viditelné jizvy v podbřišku.Pro zdravé donošené dítě je navíc přirozenýporod prospěšný. Průchod porodnímkanálem má příznivý vliv na jeho imunitnísystém i dozrání plicní tkáně.Na druhé straně i porod plánovanýmcísařským řezem má své výhody. Porod lzenaplánovat – obvykle na pracovní den, kdyjsou rodička, partner i porodníci optimálněpřipraveni, a to jak personálně, taki technicky. Je minimalizováno poškozenídítěte nesprávným naléháním a průchodemporodními cestami. Co se týče rodičky,
je nižší riziko poranění zevních rodidel,prakticky vyloučeno je poškození konečníkua análního svěrače. Silným argumentemje taky obava z porodních bolestí.JAká JE REALITA?Jedním z faktorů, podílejícím se na nárůstupočtu císařských řezů jsou sami lékaři.Není tajemstvím, že více než polovinastížností, žalob a soudních pří se týkáoboru porodnictví a gynekologie. Nejvyššíodškodné se vyplácí a nejvíce medializovanéjsou kauzy právě z porodnic. Je to snadtím, že v oboru pracují ti nejhorší lékaři?Nikoli. Moderní diagnostické a záznamovépřístroje neumějí zajistit stoprocentněbezpečný porod, dokáží však zaznamenatsignály, které šikovný znalec umí ex postoznačit jako varování, na jehož základěby zavčas provedený císařský řez mohlkomplikaci předejít. Opatrný porodník takraději ukončí porod operačně, třebaže ví,že podobné signály provázejí zhruba každýtřetí fyziologický porod. Důsledkem těchtoobav je například i nepoměrně vyšší početcísařských řezů při porodech VIP osobnostía celebrit. Nezanedbatelnou roli hrajeodsouvání těhotenství do vyššího věkuženy a rostoucí počet léčených neplodnostímetodami asistované reprodukce. Módníje i požadavek konkrétního porodníkau porodu. Ten je lépe zajistitelný u plánovanéoperace než v případě spontánníhoporodu v nečekanou dobu.JAK DÁL?Odborná veřejnost je do jisté míry polarizovaná.Odpůrci císařských řezů na přánípoukazují na vyšší rizika u operacía stagnaci perinatologických ukazatelů přinarůstajícím počtu řezů. Opírajíce se o tatodata požadují přísně dodržovat medicínskéindikace k operačním porodům. Porodničtíliberálové naopak zdůrazňují skutečnost,že rodičky, odmítající spontánní porod,často agravují (předstírají) své potíže takdůkladně, že si operaci v průběhu poroduvynutí. Ta je pak nepoměrně rizikovějšínež klidový plánovaný řez.Sám se hlásím spíš k této druhé skupině.Připadne mi absurdní, že ženy si mohounechat odřezat z těla různé tkáně, nechatvstříknout jedovaté toxiny, voperovatimplantáty, a to zcela svobodně. Přitommálokterý takový výkon klientkám a jejichzdraví objektivně prospívá. Současně siženy nemohou zvolit způsob, jak přivéstsvé dítě na svět. Upřímně jsem přesvědčen,že metodou volby je přirozený porod,a zdravým rodičkám jej jednoznačnědoporučuji. Obzvlášť, plánuje-li žena vícedětí, měla by preferovat spontánní porod.Stejně tak je třeba si uvědomit, že břišníoperace může měnit anatomické poměryv pánvi a komplikovat v budoucnostigynekologické i chirurgické výkony. Pokudvšak dostatečně poučená rodička spontánníporod odmítá a požaduje operační, mělaby, podle mého, mít možnost volby.Herci navštívili dětské odděleníHerci OndřEJ Sokol, Jana Krausová a Martin FinGEr si s pacienty běhEM setkání popovídALi, poVZbudili jev léčbě, rozdALi jim autogrAMy a každé z dětí se mohlo s umělci vyfotografoVAt.Text a foto: Mgr. Marek PavlišVelké překvapení čekalo v poloviněkvětna na nejmladší pacienty hospitalizovanév Šumperské nemocnici.Na dětském oddělení je navštívili herciOndřej Sokol, Jana Krausová a MartinFinger, kteří v nemocnici natáčeli filmKrásno.Většina dětí byla na počátku setkánípřekvapená a ostýchala se herců na cokolivzeptat. Umělci však nakonec svoubezprostředností způsobili, že děti rychlena počáteční stud zapomněly. Herci sis pacienty během setkání popovídali,povzbudili je v léčbě, rozdali jim autogramya každé z dětí se mohlo s umělcivyfotografovat.„Byla jsem na počátku hodně překvapená.Hlavně z Ondřeje Sokola, protože tohoznám dobře z Partičky, kterou sleduji,“usmívala se po skončení návštěvy pacientkaKristýna Majdiáková. Herci pacientynavštívili během pauzy v natáčení. To seodehrávalo v dnes již nepoužívané budověv areálu nemocnice. Budova se dočasněproměnila v improvizované prostředí starénemocnice a také policejní vyšetřovnu,kde se vžil do role policisty herec MichalSuchánek. „Rádi jsme děti navštívili. Jefajn, že je to tu takové příjemné, optimistické,“okomentovala prostředí a setkánína dětském oddělení herečka JanaKrausová.Krimikomedii Krásno natáčeli šumperštírodáci Ondřej Sokol a Martin Fingertaké v dalších lokacích města. Kromě jižzmíněných herců hrají ve filmu napříkladKarel Roden, Michal Pavlata či VasilFridrich.<strong>Nemocnice</strong>33