Půl - Hvězdárna a planetárium Brno

Léta sedmdesátá – záblesky v šediLuboš Kohoutek, který kdysi začínal sledovat oblohu právě v Brněa vždy byl nějakým způsobem spjat s Kraví horou, objevil první kometuv roce 1969. Jako pracovník observatoře v Hamburku se specializoval navýzkum planetárních mlhovin a mimo jiné sestavil jejich katalog (spoluautorLuboš Perek), který se stal nejcitovanějším dílem českého astronoma ve20. století. Obrovskou pozornost veřejnosti ale upoutala vlasatice zaznamenanána skleněné fotografické desce 7. března 1973. V době objevu senacházela v rekordní vzdálenosti 74 milionů kilometrů, celých sedm měsícůpřed průchodem kolem Slunce. Následující pozorování pak ukázala, žese pravděpodobně jedná o velké těleso, které se k naší denní hvězdě přiblížína pouhých 20 milionů kilometrů v prosinci téhož roku. Ty nejoptimističtějšíodhady hovořily dokonce o tom, že jasností překoná planetu Venušia snad bude patrná i na denní obloze. Kombinace vánočního období,možnosti, že na nebi zazáří nejjasnější kometa 20. století, opojení z probíhajícíchkosmických výprav, přehnaného optimismu ze strany odborníkůi honby za senzací, bohužel zaujala hromadné sdělovací prostředky, kteréu veřejnosti vyvolaly velmi přehnaná očekávání.Na hvězdárně na Kraví hoře jsem v 50. letech začínal jako demonstrátor,tj. ukazoval jsem návštěvníkům oblohu. Pozorovali jsme vizuálně i meteory, a toběhem roku v okolí hvězdárny a jednou za rok na celostátních meteorických expedicích.Obloha byla tehdy na Kraví hoře ještě dost tmavá, takže jsme například sledovaliPerseidy, meteorický roj viditelný v polovině srpna. Je to nejznámější meteorickýroj a jeho pozorování je ve vlahých srpnových nocích docela příjemné. Nikoli všakv roce 1953, který patří k mým nejnáročnějším pracovním obdobím. To proto, žejsme o těch prázdninách dělali místo jednoho ročníku studia gymnázia prázdninovýkurz a koncem srpna maturovali (v rámci jedné školní reformy). Perseidy jsou viditelnéhlavně po půlnoci a tak byla návštěva školy v osm hodin ráno velmi tvrdá.I přesto, že mne po pozorování na kole rychle vozil domů k Lužánkám Jiří Grygar– to je ale jiná historie, o které Jiří taky píše.Později jsem v roce 1956 psal diplomovou práci z oboru meteorů. Její témabylo „Přesnost fotografického určení geocentrické rychlosti meteorů“. V její praktickéčásti jsem pro pokusy s umělými meteory v univerzitní kopuli nainstaloval zařízení,které mělo na podlaze fotografickou komoru a těsně nad ní rotující sektor. Ten byl46