Full text (PDF) - Chemické listy

Chem. Listy 104, 361‒393 (2010) Amerika 2010vytipování dalších potenciálních genů či deregulacívýznamných pro vznik a vývoj PV.Mononukleární buňky (MNC) izolované z periferníkrve 12 PV pacientů a 5 zdravých dárců jsme pomocí 21denní in vitro kultury v trifázovém tekutém mediu 1diferenciovali do erytroidní linie. Ve vzorcích napříčkultivací (den 1, 7, 14, 21) jsme pomocí BeadChip Illuminatechnologie sledovali genovou expresi a získaná datastatisticky analyzovali v programu R 2 . Výsledky jsme ověřilipomocí RT-PCR v reálném čase na rozšířeném souboruvzorků.Použitá in vitro metoda umožnila selekci homogenníchpopulací jednotlivých stádií erytroidních progenitorů z velmiheterogenní populace, jakou tvoří krevní MNC. Pomocíkomparativních analýz jsme vytipovali skupinu kandidátníchgenů asociovaných s PV a deregulovaných v jednotlivýchstádiích erytroidní expanze. Výsledky jsme dále korelovalis expresním profilem miRNA 3 popsaném na souboruerytroidních progenitorů získaných za stejných podmínek.Ačkoliv existuje řada komerčně dostupných programůpro předpověď potenciálních cílů jednotlivých miRNA,v některých případech vedou počítačové analýzy k výběrubiologicky nerelevantních dat. Korelace expresních profilůmiRNA a mRNA je tedy důležitá pro objasnění funkcíjednotlivých miRNA. V našem případě nabízí současnéstudium expresních profilů miRNA a mRNA na stejnýchvzorcích erytroidních progenitorů možnost detailnějšíhopoznání molekulární podstaty a patologie polycythemia vera.Tato práce vznikla za podpory grantu GAUK 200095.LITERATURA1. Gaikwad A., Nussenzveig R., Prchal J.T.: Exp. Hematol35, 587 (2007).2. Otahalova E., Bruchova H., Necas E., Prchal J.T.: Vnitr.Lek. 54, P61 (2008).3. Bruchova H., Yoon D., Agarwal A.M., Mendell J.,Prchal J.T.: Exp. Hematol. 35, 1657 (2007).PLODY Lonicera caerulea L.: OD FYTOCHEMIE POAPLIKACIIRENA PALÍKOVÁ a *, KATEŘINA VALENTOVÁ a ,JAN ROHEL b , SIMONA KAPRÁLOVÁ b , VILÍMŠIMÁNEK a a JITKA ULRICHOVÁ aa Ústav lékařské chemie a biochemie, Hněvotínská 3, 775 15Olomouc; b Klinika zubního lékařství, Palackého 12, 772 00Olomouci.palikova@gmail.comLonicera caerulea L. (zimolez modrý) je původnímkeřem severní polokoule. Plody jsou bohatým zdrojemanthokyaninových barviv. V tradičním léčitelství Ruskaa Číny se proto využívají pro své protizánětlivé a chemopreventivníúčinky 1 . Cílem naší práce bylo analyzovat složkyplodu zimolezu modrého, připravit frakci bohatou nabiologicky aktivní látky a dokázat její příznivé účinky invitro i in vivo.V plodech zimolezu modrého byla potvrzenapřítomnost velkého množství fenolových látek, předevšímanthokyaninů (kyanidin-3-glukosid), které jsme pro studiumbiologické aktivity zkoncentrovali do fenolové frakce (FF;80 % anthokyaninů). Na subbuněčných modelechvykazovala FF redukční kapacitu, inhibovala radikálovépoškození potkaních mikrosomálních membrán vyvolanéterc-butylhydroperoxidem (tBH) i oxidaci lidskýchlipoproteinů o nízké hustotě (LDL) indukovanou mědí 2 .V koncentraci 1000 µg·ml -1 vykazovala cytoprotektivníúčinek na primární kultury potkaních hepatocytů a lidskýchendotelových buněk (HUVEC) po intoxikaci tBH(0,5 mmol·l -1 ; 1,5h), v koncentraci 0,1 µg·ml -1 na HUVECpo poškození oxidovanými LDL (200 µg·ml -1 ; 2h).Protizánětlivé účinky celých plodů L. caerulea L. (10 %)v kombinaci s omega-3 polynenasycenými mastnýmikyselinami (5 %) byly potvrzeny na modelu zánětu tlustéhostřeva vyvolaného dextransulfátem sodným (5 %) u potkanůkmene Wistar. Experiment byl hodnocen histologickouanalýzou tenkého a tlustého střeva a měřením parametrůoxidačního stresu (cyklooxygenasa, myeloperoxidasa,produkty lipoperoxidačního poškození, glutathionreduktasa,glutathiontransferasa).Jednou z možností aplikace FF Lonicera caerulea L.je léčba pacientů s diagnostikovanou gingivitidoua parodontitidou. Frakce v kombinaci s extraktem Macleayacordata ve formě zubního gelu příznivě působila napodpůrné a pojivé tkáně zubu, zabraňovala adherenci gramnegativníchbakterií, hlavní příčiny vzniku parodontálníhoonemocnění.Tato práce vznikla za podpory grantu MŠMT ČR6198959216 a FT-TA3/024.LITERATURA1. Heinrich J., Švarcová I., Valentová K.: Chem. Listy102, 245 (2008).2. Palíková I., Heinrich J., Bednář P., Marhol P., Křen V.,Cvak L., Valentová K., Růžička F., Holá V., Kolář M.,Šimánek V., Ulrichová J.: J. Agric. Food Chem. 56,11883 (2008).NEGATIVNÍ VLIV RETROTRANSPOSONU LINE-1NA LIDSKÝ GENOM: NOVÁ MOLEKULÁRNÍPŘÍČINA VZNIKU β-TALASÉMIELUCIE PITERKOVÁ, JANA KUČEROVÁ aVLADIMÍR DIVOKÝÚstav biologie, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého,Hněvotínská 3, 775 15 Olomouclucie.piterkova@upol.czLidský genom obsahuje více než 500 000 kopií LINE-1retrotransposonu (long interspread nuclear element, LINE-1,zkráceně L1), které představují zhruba 17 % jeho obsahu. L1element se tak stal, co do počtu, nejúspěšnější sekvencív rámci lidské evoluce. Retrotransposičně aktivních je vsoučasné době pouze 100 kopií, které svou insercí mohou378