Jitřenka východu (formát PDF; velikost 3,7 MB) - Veřejná správa

čila, končí v r. 1897 i jeho existence. Asi 80sbírkových předmětů a 266 zl. bylo odevzdánoměstské radě jako základ existence budoucíhomuzea. Jiří Felix, historiograf města, nadšenýsokolský činovník a spiritus agens výše vypsanéhosnažení, píše: „Neschází tedy nic nežli pevnávůle místní muzeum zříditi.“ Snahy o vybudovánímuzea a sbírky samé, získané z té doby a letdalších, např. ze sbírky J. Felixe a P. J. Slavíčka(knoflíky, brože a spínadla, podmalby na sklea výklenkové sošky), prodělaly strastiplnou cestu,než se odkaz Národopisného odboru podařilouskutečnit.12Podíl ze zisku z místní národopisné výstavyv hodnotě 51 zl. obdržela v roce 1875 založenáSpolečenská knihovna. Na příspěvcích dálezískala 20 zl. od záložny a 25. zl od obce. V tomtoroce, tedy v r. 1893, měla knihovna 74 členů,Výbor Společenské knihovny v roce 18751452 svazků a 110 časopisů (základní vklad knižního fondu představovala knihovna Občanské besedy). V jejich stanováchčteme, že si „položila sobě za účel šířiti národní osvětu a zasazovati se vůbec, by dobré a užitečné knihy mezi údyšířeny a čteny byly“. Období rozvoje společenské knihovny je spojeno s osobou učitele K. Kálala.I když myšlenka opatřit vrchol Radhoště křesťanskou symbolikou jako pandán k tradici pohanského bájesloví zazněla jižpři národní pouti v roce 1862 (poprvé hovořeno o sochách Cyrila a Metoděje), dostala určitou podobu až v roce 1881,Adolf Liebscher, Valašská madona, triptych 1895, ol. pl., 95 x 257 cm. Majetek Římsko-katolického farníhoúřadu ve Frenštátě p. R. Foto R. Jarnot