Jitřenka východu (formát PDF; velikost 3,7 MB) - Veřejná správa

slovanský tábor a byla rovněž iniciována z popudu Občanskébesedy, navštívil ji i předseda poslanecké sněmovny F.Tomášek. Občanská beseda se zúčastnila s více než 40 členyslavnosti kladení základního kamene ke stavbě Národníhodivadla v r. 1868, ve stejném roce svým nákladem odhalilapamětní desku F. Palackému na rodném domku v Hodslavicích.A samozřejmě nesmíme opomenout uvést návštěvuF. Palackého ve Frenštátě za jeho poslední cesty po Moravěv roce 1873. Byl uvítán ve spolkové místnosti Občanskébesedy, navštívil dům V. Kostelníka a zúčastnil se společnéhooběda pro 200 pozvaných v dvoraně restaurace Střelnice.Na výtku v projevu dr. R. Kalluse na adresu obecněznámých slov „Kdyby Rakousko nebylo, musili bychom sije utvořiti...“, Palacký odpověděl slovy, která zaznamenalv kronice J. Štafa: „Neochabl jsem nikterak, pánové, jakŽákyně obecné školy ve Frenštátě s učitelkou MariiFrancovou, 1902tomu pan řečník věří, nýbrž já jsem byl vždy a jsem proRakousko spravedlivé; a tedy jen pro takové jsem psal Ideu jeho. Teď jsem se však velice zklamal, a proto nejsema nemohu býti pro Rakousko nespravedlivé. Že bych však bylochabl, v tom mně pan řečník křivdí; já, pánové, jsem ten, jímžjsem byl více než před padesáti lety: já miluji svůj národ a přejimu z toho srdce. Jsem hotov i život položit zaň, kdybychtím uměl prospět. Ať jen svorně a beze všech rozmíšek kráčítev boji, klonícím se již na mále k vítězství! Nemůže to již dlouhotrvati, dostaneme, co nám po právu a spravedlnosti patří – Bůhmi svědkem!“ Při slavnosti předání veřejnosti rodného domkuF. Palackého v Hodslavicích v roce 1881 a následující pěveckohudebníakademii ve Frenštátě byli z pražských hostů přítomniprof. dr. B. Rieger, vnuk Palackého, operní zpěvák L. Stropnickýa dirigent pražského Hlaholu K. Knittl (oba úspěšně vystoupilispolečně s domácími zpěváky a hudebníky), redaktor OsvětyV. Vlček, knihkupec F. A. Urbánek a již zmíněný J. L. Turnovský.Ve svém článku vypisuje setkání s V. Kostelníkem následovně:„Po dvanácti letech dne 14. srpna 1881 setkal jsem se s Kostelníkemv Hodslavicích, kde jsem meškal s mladým Bohušem Žáci III.třídy obecné školy ve školním roce 1904/05Riegrem u rodného domku Palackého. Frenštačané zasadili tam již dříve pamětní desku a z Prahy vyjeli jsme si tamna oslavu otevření domku, zakoupeného od zvláštního spolku v majetek národa. Dr. Šromota a Václav Vlček byli tam řečníky.Stál jsem vedle našeho „staříčka“, jak Frenštačané svému někdejšímu purkmistrovi a poslanci říkali, stopoval jsemjeho pohnutí, kdy mu vroucí slova slavnostního řečníka v srdce zapadala a slza po planoucích lících do bílých vousů muzatékala. A když u starosty Pilečky k hostině jsme sedali, tiskl mi Kostelník ruku, ukázal na zástupy a pravil: Nu, vidíte, cojsem říkával: u nás už se rozednívá.“ Vřelý, až adorativní vztah k osobě F. Palackého Frenštát potvrdil i oslavou stých narozenindějepisce. Osobou řečníka JUDr. E. Parmy byl zastoupen na slavnostním shromáždění asi 6000 osob v Hodslavicíchv neděli 12. 6. 1898. V předvečer narozenin byl ve Frenštátě pořádán lampiónový průvod za účasti zejména krojovaných