Jitřenka východu (formát PDF; velikost 3,7 MB) - Veřejná správa

Z historie muzejní a vlastivědné práceve Frenštátě pod RadhoštěmJiří KlučkaJedním z projevů národního, kulturního, hospodářského a politického života devadesátých let předminulého stoletíje i uspořádání pražské Národopisné výstavy českoslovanské v r. 1895, jíž předcházela úspěšná „Česká chalupa“ naJubilejní výstavě v r. 1891. Národopisná výstava českoslovanská vyvolala zájem o lidové památky a národopisnoupráci vůbec, zdůraznila sounáležitost s dědictvím minulosti. Realizaci hlavní myšlenky výstavy, která si kladla za cíl “poznaticelý svérázný život lidu českého a obraz jeho zachovati“, předcházela náročná práce propagační a organizační. Zde bylpočátek vzniku Národopisné společnosti českoslovanské (1893) a jejího časopisu, Národopisného muzea (1896), národopisnýchsjezdů (v období 1892 – 1895 jich bylo uskutečněno 14), vzniku celé řady regionálních muzeí, krajinských národopisnýchodborů (za období 1892 – 1895 jich vzniklo v Čechách 154, na Moravě 47 a ve Slezsku 2) a četných krajinskýchnárodohospodářských výstav (v období 1892 – 1895 v Čechách 118, na Moravě 54, ve Slezsku 2). Práce místních odborů,pořádání krajinských výstav, které shromáždily bohatý sbírkový materiál, to byl hlavní předpoklad zdárného uskutečněnívýstavy pražské. Iniciátorem této činnosti byla místní inteligence – učitelé, lékaři, duchovenstvo a průmyslová maloburžoasie.Ohlas a podporu nacházela tato práce téměř ve všech vrstvách českého národa. Jejím zázemím byla bohatá spolkováčinnost a živá kulturní tradice.18Knizha zápisů o poradách Národopisného odboru, 1893 – 1897. SOkA N. Jičín