Archeologické rozhledy 2007 - Archeologický ústav AV ČR

466CHYTRÁâEK: âasnû laténské sídli‰tû v ChrÏínû …2. Popis zahloubených objektů 16, 160 a výčet nálezůNeobvyklé nálezy, které prozrazují dálkové vazby k sev. a jižní Evropě nebo ukazují např.výjimečné výrobní aktivity, poskytla na sídlišti řada zahloubených objektů, z nichž nejvýznamnějšídva jsou publikovány v této práci.Chata 16Zahloubená chata obdélného půdorysu 400 x 320 cm se zaoblenými nárožími a plochým dnem se zahlubovalaz povrchu humózního horizontu A, porušovala přechodný půdní typ B. Na vnitřním i vnějšímobvodu chaty bylo v plochém dně patrno několik kůlových jam, které souvisely s konstrukcí obydlí. Vchodlze předpokládat v severozáp. nároží chaty mezi sloupy ukotvenými v jamách 16e, 16c. Zuhelnatělé dřevoz výplně některých kůlových jam prozrazuje požár spojený se zánikem domu. Úpravu podlahy obydlí naznačovalatenká vrstva okrového jílu (obr. 3: 1). Dno téměř v celém rozsahu pokrývala 10–12 cm silná hnědáhlinitá vrstva s čočkami jílu (obr. 3: 7), která obsahovala největší množství zlomků keramických nádobataké mazanici, zvířecí kosti a zuhelnatělé dřevo. V sektoru 3 byl z této vrstvy u dna vyzdvižen bronzovýdrát stočený do neuzavřeného kroužku (obr. 3: X; 6: 3). Shodnou skladbu nálezů vykazovala i sytě černáhlinitá vrstva s uhlíky (obr. 3: 2) a šedočerná hlinitá vrstva (obr. 3: 8), která tvořila větší část zásypu chaty.V sektoru 1 byl z této vrstvy vyzdvižen amorfní zlomek drobného železného předmětu, drtidlo a také fragmentz číše napodobující červenofigurovou techniku výzdoby (obr. 17). Lze předpokládat, že k zaplněnístavební jámy po zahloubené chatě došlo v poměrně krátkém časovém úseku po zániku obydlí.Dílenský objekt 160Zahloubený obj. 160 se nacházel ve vzdálenosti 10 m od příkopu 130 (obr. 2). Nepravidelně kruhovéa mírně rozevřené ústí o průměru 240–249 cm i náznak podhloubení sev. stěny objektu poněkud připomínátvar zásobních jam, ovšem ploché dno s nápadně pravidelným obdélným půdorysem (162/180 x 126/112 cm)a téměř pravoúhlými nárožími obj. 160 od zásobních jam výrazně odlišuje. Objekt s obdélně utvářenýmdnem porušoval humózní horizont A mocný 60–70 cm. Dolní obdélná část objektu měla svislou vých., sev.a záp. stěnu, ale jižní strana byla více šikmá a vykazovala stupňovitou úpravu. Původní prohlubeň pro zásobníjámu mohla být zřejmě přizpůsobena jinému účelu, její boky pak měly pravděpodobně vestavěnydřevěné svislé stěny a jižní strana se stupňovitě upravila pro vstup. Žlutohnědá písčitá vrstva (obr. 9: 2)vytvářející vždy klíny při ústí jámy prozrazuje zřejmě utěsnění dutin mezi dřevěnou stěnou a bokem vykopanéstavební jámy. Podobně hlinitopísčitá šedivá vrstva (obr. 9: 6) tvořící nápadný stupeň na šikmé jižnístraně jámy pravděpodobně souvisí se schodovitou úpravou vstupu, který musel být také zpevněn dřevěnoukonstrukcí. Jámu 160 lze interpretovat jako výrobní objekt související se specializovanou kovoliteckoua šperkařskou dílnou pracující v tomto prostoru. O její činnosti vypovídají především nálezy ze zásypuobj. 160. Vedle početné železářské strusky překvapuje množství zlomků tavicích tyglíků i fragmentů ztracenýchforem na odlévání kruhů různých velikostí. S výrobními aktivitami nepochybně souvisejí drobnébronzové předměty (obr. 19: 2–6, 10) včetně spony (obr. 19: 1) i četné amorfní úlomky surového jantaru(obr. 21: 2, 3), které jsou odpadem vzniklým při výrobě jantarových perel, příp. jiných šperků. V zásypuobj. 160 ležel také polotovar amuletu (obr. 19: 17; 20) se třemi vrtanými otvory, který byl zhotoven z lidskélebky (Likovský 2001); předmět snad vypovídá o někdejších kultovních praktikách v tomto prostoru.Dno jámy pokrývala 10 cm silná šedá hlinitopísčitá a žlutohnědá písčitá vrstva. Zásyp tvořila především70 cm mocná hnědočerná hlinitá vrstva s mazanicí, zuhelnatělým dřevem a rovnoměrně rozptýlenými artefakty.Charakter zásypu nasvědčuje jednorázovému zaplnění prohlubně, ke kterému došlo zřejmě brzy pozániku výrobního objektu.S výrobním areálem pravděpodobně souvisel žlab 130 zachycený v délce 12,4 m při sev. okraji sondy10, který měl zřejmě podobu otevřeného menšího příkopu a pokračoval dále na S mimo zkoumanou plochu.Z profilu při okraji sondy 10 vyplývá, že příkop široký 70–80 cm porušil 60–70 cm silný humózníhorizont A podobně jako ostatní zahloubené objekty z časné doby laténské. Strusky a úlomky jantaru(obr. 21: 1) z výplně příkopu 130 dovolují uvažovat o současném zániku a následném zaplnění obj. 130 a 160.