Archeologické rozhledy 2007 - Archeologický ústav AV ČR

480CHYTRÁâEK: âasnû laténské sídli‰tû v ChrÏínû …ní i vnější stěně poklice (obr. 10: 2–3). Linie z drobných kruhových kolků (503, 506, 509) i větší soustřednýkruhový kolek (510) prozrazuje v časně laténském kolkovaném dekoru starší prvek, doložený v Čecháchna bronzových falérách i keramice již ve fázi Ha D2/3, ještě dřívější předlohy existovaly na bronzovýchšpercích nebo nádobách (Chytráček – Metlička 2004, 77; Chytráček 1990, obr. 21: 12, 13). Komplikovanějšíčasně laténské oběžné motivy sestavené z kolkovaných otisků nebo kružidlem provedených oblouků(524, 557, 558) se objevují v kombinaci s malými kruhovými kolky a rovněž patří k obvyklé náplni dekoracíjemné keramiky LT A, vyráběné v produkčních centrech severozáp., střed. a již. Čech (Schwappach1974, Abb. 12: 2; Gosden 1987, fig. 6: 23; 7: 2; 10: 16; 12: 17, 19). Kružidlem provedený jemně rytý obloukovýmotiv se v jihozáp. Čechách objevuje na luxusních bronzových výrobcích z počátku LT A, kterétaké výzdobu keramických nádob nepochybně inspirovaly (Kruta 1975, 26; Chytráček 1990, 114, 1999,370, fig. 7: 1; 9; 12–14). Předlohy časně laténských obloukových motivů jsou hledány i na pozdně halštatskýchopascích z bronzového plechu (Linksfeiler 1978, 87; Kilian-Dirlmeier 1972, Taf. 15: 160; 38: 384).Výzdoba časně laténských braubašských mis se soustřednými rytými kružnicemi (obr. 5: 7) napodobovalado jisté míry výtvarnou kompozici vnitřních stran některých číší s černým firnisem, které nesly rovněždekor soustředných rytých kružnic, oběžných pásů z dotýkajících se obloučků. Vyráběly se v attickýchdílnách koncem 6. stol. př. Kr. (číše Agora 483, 484: Böhr 1988, 178, Abb. 100, 101). Přejímání italskořeckýchvýtvarných komponentů, např. rytých motivů z attických číší s černým firnisem nebo z attickéčervenofigurové keramiky 2. poloviny 5. stol., je dobře patrné na časně laténském kolkovaném dekorubraubašských mis v oblasti Dürrnbergu (Stöllner 2002, 229, Abb. 103). F. Schwappach (1973, 56; 1974,344, Abb. 5: 2) upozornil v území Salcburska, Čech, Bavorska i Durynska na soustředěný výskyt jednoduchýchlineárních obloukových motivů na kovech i keramice LT A, které zde reprezentují specificky východníverzi časně laténského dekoru. Právě oblast Salcburska mohla hrát ve zmíněném prostoru významnouroli při zprostředkování a kreativním využití nových geometrických i rostlinných motivů italsko-řeckéhopůvodu.Hřebenový kolek (534) doložený na výduti lahvovité amfory (obr. 22) z časně laténského obj. 6(obr. 21) je na našem území poměrně ojedinělý, určitou paralelu nabízí dekor hrdla amforovité nádoby zezahloubené chaty LT A2/B1 z Radčic-Vodňan, okr. Strakonice (Michálek 2005, 51, obr. 11: 1). Hřebenovýkolek a podobné varianty otisků ve svislých nebo šikmých rýhách a kanelurách se hojně objevují navýduti nádob z některých regionů centrálních Alp (kultura Fritzens-Sanseno) v LT A i LT B (Gleirscher– Nothdurfter – Schubert 2002, 99, Abb. 141, Taf. 74: 15; 85: 2; 86: 14; 87: 2; 88: 12; Lang 1992, 96,Abb. 10: 4; Irlinger 1995, 72, Abb. 9; Taf. 71: 744). Shodný dekor lze rovněž registrovat na keramice z hrobůa sídlišť v Dürrnbergu, která je zde pokládána za import, ale také za místní produkt napodobující hrnčířskévýrobky alpské oblasti (Pauli 1978, 320; Brand 1995, 52, Taf. 57: 8; Zeller 1992, 289, Abb. 1: 2).Převládá názor, který indicie prozrazující déle trvající kontakty dürrnbergského obyvatelstva s komunitamiv alpském vnitrozemí vysvětluje příchodem jednotlivých osob nebo celých skupin.Malovaná výzdoba je doložena pouze na jednom keramickém fragmentu z číše točenéna hrnčířském kruhu (obr. 17), který ležel ve výplni chaty 16. Ornament hranatých vlevoběžících propojených meandrů malovaný karmínově červenou barvou (851) na vnitřní stranědna je vzácným dokladem napodobování některých prvků červenofigurového dekoru(shodnou, karmínově červenou barvu ovšem na řecké a etruské keramice nenalézáme).Oběžný pás vyplněný vlevo běžícím meandrem rámoval na vnitřní straně dna attickýchkylixů centrální výjev provedený v červenofigurové technice malby.Podobné vlevo běžící meandry obkružují např. červenofigurovou malbu vnitřní stranydna attické číše typu B nalezené v časně laténské cisterně ohrazeného dvorce prozkoumanéhonedaleko Weiler Osterholz v Bádensku-Württembersku. Oba ve fragmentech zde nalezenékylixy (celkem 24 zl. – průměr kruhu s meandry 13,5 cm se shoduje s průměremoběžného pásu meandrů na číši z Chržína) pocházejí z dílny malíře Penthesilea v Athénáchamalbu lze dobře datovat do let 460–450 př. Kr. (malíř Veii, malíř Splanchnoptes: Böhr