Archeologické rozhledy 2007 - Archeologický ústav AV ČR

484CHYTRÁâEK: âasnû laténské sídli‰tû v ChrÏínû …Etruští malíři váz začali napodobovat attickou červenofigurovou keramiku až se čtyřicetiletýmzpožděním kolem r. 490–480 př. Kr., ale užívali odlišnou techniku malby (nanášeníbílé až červené barvy na černý lesklý firnis pokrývající celou nádobu), která dala vzniknouttzv. etruským pseudo-červenofigurovým vázám (Szilágyi 1988, 245, Abb. D1.1; Dobrowolski1988, 249). Teprve kolem poloviny 5. stol. se v etruské produkci objevuje i pravá červenofigurovátechnika, která tu ale zdomácněla až ke konci století a plného rozkvětu se dočkalateprve v následujícím 4. stol. př. Kr. (např. picí číše skupiny Tondo: Harari 1980, 104,Taf. VIII; Beazley 1947, 50). Středočeská napodobenina číše z Chržína představuje velmipravděpodobně místní výrobek (jak prozrazuje především charakter keramické hmoty i povrchováúprava stěn s drobnými zrny tuhy zaleštěnými v povrchu nádoby) a vykazuje taképodobnou techniku malby karmínově červeného meandru jako nález z Plzně-Roudné. Podnětyinspirující pokusy v napodobování středomořských řecko-etruských červenofigurovýchčíší přicházely na naše území ze severoitalského prostoru a ovlivnily produkci minimálnějednoho, pravděpodobně středočeského hrnčířského centra. K módnímu experimentovánís karmínově červenou barvou (viz další červeně malovaný fragment z chaty v Plzni-Roudné:Bašta – Baštová – Bouzek 1989, 474, Abb. 4: 1) mohlo snad v některých regionech našehoúzemí docházet již od sklonku pozdní doby halštatské a především v LT A (např. červeněmalované motivy na mísách z Droužkovic, Radovesic, Radčic, Vladaře, nebo červené i bílépásy na lahvovité nádobě ze Závisti: Smrž 1996, 83, Abb. 6: 5; 8: 7; Megaw – Megaw 1993,229, fig. 131: 1, 2; Michálek 2005, 52, obr. 7: 1, 2; Chytráček – Šmejda 2005, 28, obr. 13: 23;Motyková – Drda – Rybová 1984, 406, obr. 34: 5). Nálezy červeně a bíle malované keramikyHa D2-3 a LT A ze severozáp., záp., jižních i středních Čech (vzácnější pozdně halštatskédoklady ukazují spíše spojení k jihozáp. Německu: Chytráček – Metlička 2004,83, Bild 3) se podobají malované keramice v salcburské oblasti a T. Stöllner (1993, 252,Abb. 133; 2002, 230, Abb. 104; 105; 1996, Taf. 1) předpokládá v LT A dokonce výměnnýobchod s tímto zbožím, které se na naše území dostávalo podél toků Salzachu, Innua šumavskými průsmyky.Na jemné i hrubé keramice z obj. 16 a 160 se ještě objevují starší pozdně halštatsképrvky výzdoby (tab. 1), především vlešťované (662, 663, 702, 705, 709, 711, 713, 714,730–732, 741–744: v obj. 16 1,9 % a v obj. 160 5,6 % z celkového počtu zlomků jemnékeramiky) nebo jednoduché tuhované motivy (603, 607, 621, 622, 662, 663: v obj. 1601,6 % z celkového počtu zlomků jemné keramiky). Zmíněné přežívající prvky staršíhodekoru jsou obvykle registrovány i v keramickém inventáři časně laténských sídlištníchobjektů s braubašskou keramikou (horizont kolkované braubašské keramiky: Waldhauser1977, 158; Waldhauser et al. 1993, 285, Abb. 138; Koutecký – Venclová 1979, 81; Gosden1984, 300, fig. 3; Vojtěchovská 1995, 11, obr. 17: 1; Fröhlich 2001, 170, obr. 20: 1–3, 10, 11).Na sídlištích LT A v severozáp. Čechách je vlešťovaná výzdoba, zastoupená na zdobenékeramice 5,3 %, považovaná pouze za intruzi prozrazující v lokalitách starší aktivity stupněHa D (Rulf – Salač 1995, 386, tab. 8). Souvislé tuhování povrchu nádob (obr. 5: 2, 6)je rovněž typické spíše pro předcházející horizont keramiky s vlešťovanou výzdobou. Rytýdekor (106, 105) umístěný v soustředných kružnicích na dně mísy točené na kruhu (obr. 5:10)je na časně laténské keramice ojedinělý. Celková dispozice dekoru se řadí k nápadným příkladůmsymbiózy mladohalštatských (rytá klikatka) výzdobných prvků s prvky již starolaténskými(soustředné kružnice), které lze na nádobách LT A vzácně registrovat (Koutecký– Venclová 1979, 81, obr. 18: 1; 23: 2).