OPTICKÉ BIOSENZORY.pdf - FBMI

1. INTERFEROMETRICKÉ SENZORY
Při šíření světla optickým vlnovodem dochází k periodicky se opakujícím totálním
odrazům vlny na rozhraní vlnovodné vrstvy a vrstev okolních. Změna fáze způsobená
tímto odrazem je závislá na indexech lomu obou těchto vrstev.
Pokud se tedy nad vlnovodnou vrstvou změní (třeba v důsledku chemické, či
biologické reakce) index lomu, dojde k fázovému posunu.
Tuto změnu samu o sobě nerozeznáme, potřebujeme k tomu nějaký druh reference.
Často se využívají směrové odbočnice, které rozdělí výkon do dvou kanálů. Jeden
slouží jako referenční a druhý jako citlivý kanál. Reakce probíhá pouze nad citlivým
kanálem, referenční naopak musí být od ní co nejlépe izolován.
Oba kanály jsou poté opět spojeny a lze pozorovat změny interferenčních proužků.
Toto uspořádaní (Mach-Zenderovo) je citlivější, než ostatní druhy biosenzorů (až
10x), ale je obtížněji vyrobitelné, dražší a je problém rozlišit vliv detekované události
od ostatních vlivů (teploty,lokálních variací indexu lomu apod).
Pro kompenzaci těchto efektů se interferometrické senzory provozují na více
vlnových délkách, nicméně celá konstrukce se tímto komplikuje.