DAB_A5_Bulletin_POMLCKA_web

Puklé srdce
Ladislav Mňačko (*29. leden 1919 – 24. únor 1994)
je vnímán jako kontroverzní novinář a spisovatel,
který jako oddaný člen KSČ v 50. letech psal době
poplatné reportáže z vykonstruovaných politických
procesů pro české Rudé právo a slovenskou
Pravdu. Jeho osobnostní a názorový přerod nastal
v polovině 60. let, kdy se z oddaného komunisty
stal kritik režimu. Za články, které psal v 50. letech,
se do smrti styděl a jako jeden z mála komunistů
se omluvil a žádal o odpuštění. Na podzim 1967
odešel do emigrace do Izraele. Následně byl zbaven
státního občanství, titulu zasloužilého umělce
a vyloučen z KSČ. V roce 1968 jej vláda během
Pražského jara rehabilitovala a Mňačko se vrátil
do Československa. V roce 1968 vyšel jeho román
Jak chutná moc, který je pamfletem na praktiky
totalitního komunistického režimu a jeho představitelů.
Z Československa následně opět emigroval
v srpnu 1968 do Rakouska. Domů se vrátil až v listopadu
1989. Jako přesvědčený federalista vystupoval
proti rozdělení Československa. Po rozpadu
společného státu se neuměl ztotožnit s politickým
směřováním Slovenska a v roce 1993 si za své
bydliště zvolil Prahu v nově vzniklé České republice.
V tomto období aktivně psal své paměti, nicméně
zjistil, že je dokáže psát pouze na Slovensku.
Inkognito se vracel na Slovensko a psal ve stupavském
hotelu. Během jedné takové cesty mu nad
nedokončeným rukopisem těchto memoárů puklo
srdce. Zemřel po krátké hospitalizaci v ružinovské
nemocnici na selhání srdce 24. února 1994.
v roce 1988. Zastavení výstavby (v květnu 1990)
však neovlivnily česko-slovenské vztahy, ale paradoxně
změna režimu. Celý projekt bratislavského
metra byl postaven na sovětských technologiích.
Po listopadu ’89 se země začala orientovat více
na západ a projektantům i politikům se otevřely
možnosti využít západní technologie (inspirace
tzv. francouzským lehkým metrem VAL). To však
paradoxně celou výstavbu zastavilo. Se změnou
koncepce se několikrát měnily plány, které po
rozpadu federace narážely i na problém s financováním
celého projektu.
Československá vlajka
Československá státní vlajka, jak jsme ji znali (bílý
a červený vodorovný pruh se vsazeným modrým
klínem sahajícím do poloviny délky vlajky), byla
oficiálním státním symbolem v letech 1920 –
1939, 1945 – 1992. Po rozdělení Československa
přijala vlajku totožného vzhledu Česká republika,
což ovšem bylo v rozporu s ústavním zákonem
o zániku ČSFR a s dohodou mezi českou a slovenskou
politickou reprezentací, že po zániku ČSFR
nebude ani jedna strana používat původní státní
symboly.
Metro v Bratislavě
Výstavba metra sovětského typu se v Bratislavě
plánovala již od roku 1974. Výstavba nadzemní
dráhy začala v roce 1983. V roce 1985 však byla
zastavena. Následně byla koncepce upravena na
podzemní rychlodráhu, která se začala budovat
15