DAB_A5_Bulletin_POMLCKA_web
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Puklé srdce<br />
Ladislav Mňačko (*29. leden 1919 – 24. únor 1994)<br />
je vnímán jako kontroverzní novinář a spisovatel,<br />
který jako oddaný člen KSČ v 50. letech psal době<br />
poplatné reportáže z vykonstruovaných politických<br />
procesů pro české Rudé právo a slovenskou<br />
Pravdu. Jeho osobnostní a názorový přerod nastal<br />
v polovině 60. let, kdy se z oddaného komunisty<br />
stal kritik režimu. Za články, které psal v 50. letech,<br />
se do smrti styděl a jako jeden z mála komunistů<br />
se omluvil a žádal o odpuštění. Na podzim 1967<br />
odešel do emigrace do Izraele. Následně byl zbaven<br />
státního občanství, titulu zasloužilého umělce<br />
a vyloučen z KSČ. V roce 1968 jej vláda během<br />
Pražského jara rehabilitovala a Mňačko se vrátil<br />
do Československa. V roce 1968 vyšel jeho román<br />
Jak chutná moc, který je pamfletem na praktiky<br />
totalitního komunistického režimu a jeho představitelů.<br />
Z Československa následně opět emigroval<br />
v srpnu 1968 do Rakouska. Domů se vrátil až v listopadu<br />
1989. Jako přesvědčený federalista vystupoval<br />
proti rozdělení Československa. Po rozpadu<br />
společného státu se neuměl ztotožnit s politickým<br />
směřováním Slovenska a v roce 1993 si za své<br />
bydliště zvolil Prahu v nově vzniklé České republice.<br />
V tomto období aktivně psal své paměti, nicméně<br />
zjistil, že je dokáže psát pouze na Slovensku.<br />
Inkognito se vracel na Slovensko a psal ve stupavském<br />
hotelu. Během jedné takové cesty mu nad<br />
nedokončeným rukopisem těchto memoárů puklo<br />
srdce. Zemřel po krátké hospitalizaci v ružinovské<br />
nemocnici na selhání srdce 24. února 1994.<br />
v roce 1988. Zastavení výstavby (v květnu 1990)<br />
však neovlivnily česko-slovenské vztahy, ale paradoxně<br />
změna režimu. Celý projekt bratislavského<br />
metra byl postaven na sovětských technologiích.<br />
Po listopadu ’89 se země začala orientovat více<br />
na západ a projektantům i politikům se otevřely<br />
možnosti využít západní technologie (inspirace<br />
tzv. francouzským lehkým metrem VAL). To však<br />
paradoxně celou výstavbu zastavilo. Se změnou<br />
koncepce se několikrát měnily plány, které po<br />
rozpadu federace narážely i na problém s financováním<br />
celého projektu.<br />
Československá vlajka<br />
Československá státní vlajka, jak jsme ji znali (bílý<br />
a červený vodorovný pruh se vsazeným modrým<br />
klínem sahajícím do poloviny délky vlajky), byla<br />
oficiálním státním symbolem v letech 1920 –<br />
1939, 1945 – 1992. Po rozdělení Československa<br />
přijala vlajku totožného vzhledu Česká republika,<br />
což ovšem bylo v rozporu s ústavním zákonem<br />
o zániku ČSFR a s dohodou mezi českou a slovenskou<br />
politickou reprezentací, že po zániku ČSFR<br />
nebude ani jedna strana používat původní státní<br />
symboly.<br />
Metro v Bratislavě<br />
Výstavba metra sovětského typu se v Bratislavě<br />
plánovala již od roku 1974. Výstavba nadzemní<br />
dráhy začala v roce 1983. V roce 1985 však byla<br />
zastavena. Následně byla koncepce upravena na<br />
podzemní rychlodráhu, která se začala budovat<br />
15