ZDE - Svět tisku

Podklady RP 3/2003
4
DISCOVERme obsahující 25 % bavlny
a 75 % TCF buničiny. Výrazné jsou
papíry NEBLINA připomínající japonské
císařské papíry. Vedle archů obsahuje
kolekce my360° také dopisní papíry
a obálky. Zákazník si u papírů může
dokonce objednat výrobu vlastního filigránu.
Minimální objednávka pro papíry
s vlastním filigránem se pohybuje okolo
5 000 ks. Celá kolekce „my360°“ je
představena ve dvou typech vzorníků:
nástěnném a kufříkovém.
Integraf rozšířil svoji kapacitu
Náchodská tiskárna Integraf patří mezi
polygrafické podniky, které v letošním
roce výrazně inovovaly svůj strojový
park. Tento podnik, specializovaný především
na akcidenční tisk reklamních
zakázek, totiž ve své nové výrobní hale
nainstaloval hned několik nových zařízení.
Prvním přírůstkem v tomto provozu
se stala snášecí drátošička Heidelberg
ST 100, vybavená osmi stanicemi pro
nakládání archů a stanicí pro nakládání
obálek. Díky tomuto zařízení mohou
v tiskárně zpracovávat i vysoké náklady
vazeb V1. Kromě tohoto knihařského
zařízení však v tiskárně investovali i do
tiskových strojů. Zde se novým přírůstkem
stal archový ofsetový tiskový stroj
Heidelberg Speedmaster CD 102 pro
formát B1 v pětibarvové konfiguraci
s prodlouženým vykladačem. Dalším
zajímavým zařízením, které je nově nainstalováno
v této náchodské tiskárně,
je lakovací stroj Uvimat 86 z produkce
firmy Steinemann. Ten umožňuje zušlechťovat
UV laky materiály v plošných
hmotnostech do 450 g/m 2 až do maximálního
formátu 860 x 1 150 mm.
Nové CtP studio v Olomouci
O tom, že technologie CtP již nadobro
vstoupila do našeho regionu, není nutné
příliš polemizovat. Velmi zajímavé je
však také to, že kromě tiskáren si tato
zařízení pořizují i studia, jež pak tiskové
desky připravují pro tiskárny z blízkého
i dalekého okolí.
Jednou z takových firem je i olomoucká
společnost T.A.V.A. Books, která se do
této doby zabývala především vydavatelskou
činností. Ta totiž zakoupila nový
CtP systém od firmy Heidelberg. Novým
zařízením v prostorách tohoto podniku
Změny gradace obrázku - výsledkem jsou světlejší jasy a sytější stíny
černé, většina osvětlených pasáží je příliš
světlých až bílých, střední tóny fotografie
téměř neobsahuje. Takovou fotografii
běžné nástroje nenapraví – pokud jde
o tisk, je podobný extrémně nevhodný
podklad lépe vrátit a požadovat dodání
kvalitnější předlohy.
Většinu běžných, méně závažných gradačních
chyb ale dokážeme když ne odstranit,
tak alespoň zmírnit. Zřejmě první,
po čem přitom začínající uživatel sáhne,
bude nástroj Jas a kontrast (nalezneme
v menu Obraz – Přizpůsobení). Přestože
přitahuje již svým názvem, a přestože je
jeho použití na první pohled velmi jednoduché,
nejde o příliš dobrou volbu. Ná-
Nástroj Jas a kontrast používáme
jen pro nejjednodušší úkony.
Pozor na poškození obrázku.
stroj totiž aplikuje změny jasu a kontrastu
stejnou mírou na všechny obrazové body.
To může snadno vést právě k posterizaci
a ke ztrátě detailů v příliš jasných světlech
nebo tmavých stínech. Nástroj Jas a kontrast
je velmi rychlý a jednoduchý, není
nutné ho jednoznačně zavrhnout, vždy je
ale třeba dávat pozor na výsledek práce.
Mnohem univerzálnějšího a výkonnějšího
pomocníka nalezneme v nástroji
Úrovně (Obraz – Přizpůsobení). Úrovně
se rovněž otvírají do samostatného okna,
které obsahuje řadu ovládacích prvků
a histogram obrázku. Pro naše účely nebudeme
vysvětlovat všechny detaily funkce,
pro účinné gradační úpravy vystačíme
se základní znalostí.
Nástroj definuje polohu hraničních
hodnot vstupních úrovní bílé a černé
a analogicky i polohu středních tónů.
Důležitou součástí nástroje je právě histogram,
který zobrazuje rozdělení jasů
v obrázku. Na levé straně histogramu
jsou znázorněny stíny, na pravé straně
světla. Výška sloupečku histogramu udá-
vá, kolik jednotlivých bodů v obrázku má
tu kterou úroveň jasu. Proto případ, kdy
na levé straně začíná histogram stoupat
až v určité vzdálenosti od kraje (případně
pokud je v okraji jen několik málo osamocených
velmi úzkých paprsků), signalizuje,
že v obrázku nejsou žádné černé
body (nebo jen pár teček), a že obrázek
obsahuje jako nejtmavší barvu jen tmavě
Při gradačních úpravách se
snažíme vyrovnat a vylepšit
jasové poměry v obrázku.
šedou (stejně tak absence bodů na pravé
straně histogramu ukazuje, že v obrázku
není bílá barva).
Jak vidíme, obrázek nevyužívá celou
škálu, která je k dispozici. Proto posuneme
oba ukazatele krajních hodnot
(jezdce) podle obrázku – tím nástroji
říkáme, jakou úroveň má považovat za
černou, a jakou za bílou (pro zkoumavé
povahy, ukazatele můžeme posunout
i o něco méně – experimentujte a poznejte
rozdíl). Všechny zbývající odstíny
mezi novou černou a bílou se přepočtou
v proporcích, čímž zůstanou zachovány
jasové poměry v obrázku.
Příklonem středního jezdce k tmavým
nebo světlým tónům lze změnit jas i ve
středních tónech. Nástroj opět proporcionálně
přepočítá všechny ostatní odstíny
v obrázku, samozřejmě s výjimkou obou
krajních bodů. Prosvětlení nebo ztmavení
středních tónů je velmi účinným nástrojem
pro zlepšení podání celého obrázku.
Podrobnější volby nástroje skrývají například
možnost pracovat v samostatných
kanálech, to jsou ale již operace vhodné
pro zkušenější uživatele.
Právě představené nástroje pro doostření
a úpravy gradace jsou velmi univerzální.
S trochou praxe a citu pro obraz lze
jejich prostřednictvím dosahovat překvapivě
kvalitních výsledků.
Kamil Třešňák