thesis - Theses

místech těžila pokrývačská břidlice, železné a barevné rudy, nyní probíhá těžba
stavebního kamene (Demek – Mackovčin 2006, 320).
3. Dějiny bádání v oboru
První zmínky o důlních dílech a jejích technologiích se objevují mezi
12. – 13. stoletím, ovšem rozsah je velmi malý a spíše lokálního charakteru.
Místním horníkům se dostalo vzdělávání a rozšiřování znalostí od mistrů
hornického řemesla přicházejících z Německých zemí (Novák 1979, 1).
Od 16. století přibývá více děl, objevují se nejenom písemné zmínky,
ale i doprovodný obrazový materiál. K rozšíření přispěl i vynález knihtisku.
Klasickým dílem je Agricolových Dvanáct knih o hornictví a hutnictví
z 16. století, přičemž zásady, které zmiňuje, platily až do 18. století. Dílo
dokumentuje používané stroje a to i ty, jež se v praxi neosvědčily a dál
se nepoužívaly (Novák 1979, 1; Kořan – Žebera 1955, 123). Dalším
souhrnným dílem je práce Deliuse, Úvod do hornictví, ze 70. let 18. století.
Na rozdíl od Agricoli, byl Delius profesorem báňské školy a píše o technice
používané v Uhrách (Kořan – Žebera 1955, 123).
Dílem, jež se věnuje hornictví na Moravě, je práce z roku
1866 Ch. Elverta (Novák 1979, 1). Později vydané práce se věnují spíše
jednotlivým lokalitám v různých obdobích. Souhrnnými pracemi z 20. století,
které se věnují hornictví a hutnictví jsou práce Kořana a Žebery pod názvem
Přehledné dějiny československého hornictví. I. a II. z roku 1955, značným
přínosem jsou pak práce k historii dolování v 18. a 19. století od J. Bílka
a V. Lomiče z let 1957 – 1966 (Novák 1979, 1). Počátky těžby kovů v Nízkém
Jeseníku se zabýval J. Bakala, práce vyšla v roce 1972. Stručným dějinám
se pak věnuje práce T. Kruťi z roku 1973 v díle Slezské nerosty a jejich
literatura (Novák 1979, 1).
11