thesis - Theses

nad Cidlinou a v mincovně v Malíně. Podrobně mince popisuje kronikář
Kosmas. Počátkem 11. století jsou otevírány zlatorudné doly ve Zlatých
Rýchorách a byla ukončena činnost mincovny na Vyšehradě
(Suldovský 2007, 24).
V 11. a 12. století také patrně dochází v celé Evropě k nedostatku
mincovního kovu a existuje předpoklad, že pro ražbu mincí byl využíván kov
získaný jako válečná kořist (Kořan – Žebera 1955, 74). Hlavní stříbronosná
ložiska jsou známa z Českomoravské vysočiny a na Moravě z oblasti
Rýmařovska. Těžba u města Stříbra v Čechách je datována do 12. století, kdy
byla při kopání základů budoucího města nalezena stříbrná žíla. Další
významnou lokalitou je bezesporu Kutná Hora, ve 12. století byl v Sedlci
u Kutné Hory založen cisterciácký klášter. Cisterciáci byli hornickými
prospektory (Suldovský 2007, 25).
Hlavní rýžoviště pro těžbu zlata v 11. a 12. století se nacházela v jižních
Čechách na severní Moravě (Jeseníky) a ve Slezsku. Mezi významné
zlatonosné řeky patří Opava, Bělá, Moravice a Oskava (Novák 1985, 34).
Osídlení výše položených lokalit bylo pouze sezónní. Ve 13. století se po
příchodu odborníků z německých zemí začínají využívat nové technologie
těžby. Jsou zakládány první šachtice a šachty, jsou využívány první těžební
a odvodňovací stroje. Těžba se stává značně finančně náročnou, proto jsou
zakládány první spolky pro těžbu – těžířstva, kterým panovník propůjčoval
práva k těžbě. Z roku 1222 máme také první písemné doklady
o těžbě zlata ve Zlatých horách (Suldovský 2007, 31;
Novotný, P. – Zimák, J. 2003).
Během 13. a 14. století důlní prospektoři začali obracet svou pozornost
na oblast severní Moravy. Vlna kolonizace ve 13. století postupovala ze dvou
směrů ze Slezska a z Moravy. Sever Moravy ovládalo Vratislavské biskupství
a jih biskupství olomoucké (Suldovský 2007, 34). Příchozí kolonisté věděli
o přítomnosti zlata ve Zlatých Horách, kde byly objeveny na počátku 13. století
25