thesis - Theses

11. 1. 2. Pozůstatky po těžbě pod Křížovým vrchem
Druhá lokalita u Břevence se nachází, severovýchodně asi 500 m
za obcí v prudkém svahu u cesty na Křížový vrch. První propad (sesuté ústí
štoly, bod 1) je možné vidět v hustém porostu (místo je z větší části zavezeno
černou skládkou a zarostlé hustými keři, proto je velmi špatně přístupné
a to i v zimních měsících, kdy v ruinách kapličky nocovali bezdomovci). Cesta
vede do prudkého kopce, vlevo se nachází původní úvozová cesta (obr. č. 11),
asi po 200 m vychází na louku, kde je po pravé straně (bod 2), patrný
pozůstatek zavalené odvětrávací šachty (obr. č. 12 a 13),
po levé straně je pak dobře patrná stará úvozová cesta, na císařském povinném
otisku stabilního katastru je úvozová cesta zaznačena jako využívaná.
Na samém okraji katastru obce se nachází u staré důlní cesty
(bod 4, obr. 15) zasypaná šachta (bod 3, obr. č. 14). V oblasti se nachází haldy
vytěžené hlušiny, které jsou v kopcovitém terénu dobře vidět. Nejvýše
položeným bodem je zmiňovaná poslední šachta, která leží v nadmořské výšce
cca 500 m.
První šachta má průměr 2 m a hloubku 1,2 m. Druhá šachta
je větší má průměr 4 m a hloubku 1,3 m. Obě místa jsou zarostlá náletem
dřevin, převážně bříz (Betula) a růží šípkovou (Rosa canina). Přístupová cesta
je široká přibližně 3 m, je zpevněná a v terénu dobře patrná. Haldy tvoří
výsypky dlouhé i 8 m, tvořené převážně hlušinou, haldy taktéž navazují kolmo
na přístupovou cestu. Z největší pravděpodobností se jedná o pozůstatky
po těžbě železné rudy vzhledem k tomu, že se zde společně vyskytuje i stříbro,
je možné, že původně se mohlo jednat o těžební areál na stříbro, jehož těžba
byla ukončena v polovině 18. století a patrně nahrazena těžbou železné rudy
(Morav 2000, 67), která je zde obsažena ve větším množství. V lokalitě se
nachází převážně smrkový les a částečně je místo zarostlé lesní školkou. GPS
souřadnice k jednotlivým bodům viz. tabulka č. 2.
40