Studie souăasného roz‰ífiení

Samiãka pfiejetá
cyklistou u Hejnic,
CHKO Jizerské hory
dafiovan˘ch zemûdûlsk˘ch velkoploch a antropizovaná stanovi‰tû
s vysokou frekvencí ru‰ivosti pohybem, vibracemi nebo
ãast˘mi terénními zásahy a pfiemûnami prostfiedí. Zejména
poslední z faktorÛ, pfiedstavovan˘ v˘kopov˘mi pracemi, úpravami
tvaru terénu s následnou zmûnou struktury vegetaãní formace
zcela spolehlivû, zaruãenû a trvale likviduje kaÏdou zmijí
populaci. RovnûÏ neobyvatelné jsou „anglicky“ stfiiÏené trávníky,
udrÏované a uklizené prostfiedí v okolí rodinn˘ch domÛ,
chat a v rekreaãních oblastech.
Pokud stanovi‰tû sv˘mi abiotick˘mi i biologick˘mi podmínkami
nároky zmijí splÀuje, mÛÏe se tento had vyskytovat
i v místû velmi exponovaném. Pfiíkladem je moÏné uvést zhruba
15 m ‰irok˘ pás s nekosenou trávou mezi strakonickou dálnicí
a „starou“ dobfií‰skou cestou nad Voznicí pod vysílaãem, kde
zmijím nevadí ani vibrace nebo provoz vysokokapacitní dálnice.
Zmije je schopna pfiizpÛsobit svÛj denní reÏim na stanovi‰ti,
které souãasnû vyuÏívají lidé, jako napfiíklad areál zákl. ‰koly
v Mní‰ku p. Brdy, kde bylo v hromadách dlaÏebních kostek
a obrubníkÛ, které si tam uloÏil mûstsk˘ úfiad, soustfiedûno
vÏdy nûkolik jedincÛ od mlad˘ch po adultní exempláfie. Toto
stanovi‰tû poskytovalo zfiejmû i hibernaãní úkryty. Zajímavé je,
Ïe i pfies relativnû vysok˘ poãet zmijí zde nikdy nedo‰lo k úrazu
dûtí, které cca 3 – 4 m od tohoto stanovi‰tû mají v˘ukové
pûstební pozemky a zahradu. Podobná situace nastala v 80.
letech také v areálu oddílu vodních sportÛ v Mûchenicích, kde
zmiji nevadila pfiítomnost sportovcÛ ani jejich kaÏdodenní ãinnost
a ochotnû se s nimi rozdûlila o ãas pfii vyuÏívání pomûrnû
malého prostoru (cca 20 x 15 m). Pokud nedochází k pfiemûnám
charakteru prostfiedí, mÛÏe zmije prosperovat i v chatov˘ch
zástavbách a ru‰n˘ch rekreaãních areálech, jako tomu bylo
napfiíklad v Kácovû n. Sázavou (Raãinûvsi), Raãicích na Kfiivoklátsku,
u Lokte n. Ohfií nebo na Cholupickém vrchu v Praze.
Vût‰ina evidovan˘ch stanovi‰È mûla vÏdy bliωí kontakt s vodou
(rybník, nádrÏ, vlhká údolní niva fieky ãi potoka) a s lesem. Velmi
ãast˘m biotopem jsou svaÏité nivy se star˘m travním porostem
a obãasn˘mi kefii. Ideálním doplÀkem takového typu prostfiedí
jsou kamenné tarásky (ãasté v Kru‰n˘ch horách, pfi. Mûdûnec, na
Doupovû nebo v B. Karpatech Brumovsko, ãi Jasenná). âím více
je v˘skyt situován do lokalit s vy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou, tím ãastûji
jsou místy v˘skytu lesní biotopy. V jarních mûsících byly zmije
zastiÏeny aÏ na v˘jimky v prosvûtlen˘ch partiích a na pasekách
(Sázava – Vranice, Sobû‰ín), na pfiirozen˘ch lesních loukách (Dobfií‰sko,
RoÏmitálsko), na odkryt˘ch údolních svazích (Jeseníky –
Dlouhé Stránû). Zajímavé je stûhování stanovi‰È, ke kterému
docházelo zfiejmû v dÛsledku tûÏby dfieva. V lesnaté oblasti cca
6 x 3 km (Kácov nad Sázavou, Hol‰ice, Chabefiice, ¤endûjov
a âestínské údolí) bylo od roku 1970 evidováno celkem 5 stanovi‰È,
kde se zmije vyskytovaly pravidelnû. V dÛsledku tûÏby
a zalesÀování koncem 80. let v‰ak tato místa postupnû zanikala
a druh se zaãal objevovat na zcela nov˘ch stanovi‰tích, zpravidla
do dvou let od zalesnûní novû vytûÏené plochy. Tato vlastnost se
u zmije projevuje pouze v pfiípadech, kdy se druh má kam pfiestûhovat.
V okamÏiku, kdy se jedná o soliterní biotop bez moÏnosti
adekvátní náhrady, zlikviduje zmijí populaci i lesní tûÏba. Zvlá‰tní
charakter mají populace z prostfiedí zalesnûn˘ch oblastí ve vy‰-
‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách a z ra‰elinn˘ch a slatinn˘ch biotopÛ
(·umava, âesk˘ les a Chebsko, Brdy, Jizerské hory s pfiechodem
do záp. Krkono‰), kde lze v˘skyt zmijí stále je‰tû povaÏovat za kontinuální
a celoplo‰n˘.
Nástin souãasného roz‰ífiení
Plo‰nû nejsouvislej‰í se zdá b˘t oblast stfi. a záp. ·umavy
a âeského lesa, kde také dosahují zmijí populace nejvy‰‰í
poãetnosti. âást záp. âech (Slavkovsk˘ les, Tachovsko, Chebsko),
záp. partie Kru‰n˘ch hor, Doupovsko, Brdská linie od
Prahy k Nepomuku a oblast pfiechodu z Jizersk˘ch hor do
Krkono‰ se sice vyznaãují fragmentovanou populací s plo‰n˘mi
i liniov˘mi prolukami, nicménû místní populace v tûchto oblastech
projevují je‰tû pofiád znaãnou stabilitu.
Z Jizersk˘ch hor ve smûru na jih je pravdûpodobnû pfiirozenou
bariérou roz‰ífiení Kozákovsk˘ hfibet. Tuto bariéru zmije
pfiekonávají z v˘chodu, neboÈ byla nalezena na Jiãínsku (u rybníku
VraÏda) a ze západu v ose fieky Jizery pfies Maloskalsko.
Roztfií‰tûn˘, ostrÛvkovit˘ v˘skyt se sníÏenou poãetností dosud
existuje v nûkter˘ch ãástech âeskomoravské vrchoviny. Osou
roz‰ífiení zde byly fieky Sázava a Îelivka, v souãasné dobû je
v‰ak zdej‰í v˘skyt velmi nesourod˘. Zfiejmû nejkvalitnûj‰í populace
jsou v sev. aÏ v˘ch. oblasti vrchoviny (Havlíãkobrodsko,
Chotûbofi, Hlinsko a Poliãka).
Slabé fragmenty dfiíve celoplo‰ného roz‰ífiení se zachovaly
místy na Táborsku, Prachaticku, Jindfiichohradecku a dále na
Ústecku, v LuÏick˘ch horách (Hrádek n. Nisou), ve v˘ch. Krkono‰ích,
v Jeseníkách a v Beskydech.
Soliterní stanovi‰tû s velmi nízkou poãetností i populaãní
vitalitou a bez vzájemného kontaktu dosud existují v Javorníkách,
Vizovické vrchovinû a v B. Karpatech, v âechách na
Bene‰ovsku, stfi. Posázaví a Povltaví. Poãetnost je v tûchto ãástech
na‰í republiky velice slabá.
Zmije se nevyskytuje v Polabské níÏinû od Mûlníka pfies Neratovice,
Lysou, âelákovice, Kolín a Pardubice. RovnûÏ neob˘vá
stfiední Pomoraví (od Olomouce, pfies Pfierov, Otrokovice, Uh.
Hradi‰tû, po Hodonín a Bfieclav), oblast dolní Beãvy od Nového
Jiãína, pfies Hranice a Lipník aj. Moravu (Znojemsko, Vy‰kovsko
a území j. od Brna).
PfiestoÏe kvalita prostfiedí mnohdy hovofií ve prospûch zmijí,
nebyla nalezena v oblasti âeského i Moravského krasu. Uvádûné
nálezy z tûchto oblastí jsou velmi sporadické a pfies ve‰kerou
dÛvûru v tyto údaje by bylo tfieba provést jejich ovûfiení.
114 OCHRANA P¤ÍRODY, 59, 2004, ã. 4