AVCZ-issue

VÝJIMEČNÉ SETKÁNÍ
V dubnu letošního roku jsem se setkala s panem inženýrem
Oldřichem Landou, CSc. Původně chtěl se mnou řešit rychlost
našeho internetu. Rozhovor se však stočil do úplně jiné roviny.
Pan Landa se rozpovídal o svém působení v Jáchymově v letech
1958 až 1966.
Když jsem šla na schůzku, věděla jsem, že jdu na setkání se starším
pánem, pan Landa totiž krátce předtím oslavil své 84. narozeniny.
Byla jsem však mile překvapena jeho neuvěřitelnou vitalitou.
V prvním okamžiku jsem se domnívala, že došlo k nějaké
záměně a že na mne čeká nějaký úplně jiný pán…
Vyprávění pana inženýra, který stále ještě pracuje (!) jako auditor,
mne absolutně pohltilo. Jeho akčnost, orientace v dnešním
světě internetu a smysl pro zdravý životní styl opravdu obdivuji.
A když se rozpovídal o tom, co zde v Jáchymově všechno zažil,
včetně navrtání pramenu C1 na Svornosti, nevycházela jsem
z údivu. Ze společné schůzky jsem odcházela plná dojmů a neustále
jsem přemýšlela o tom, jak předat toto cenné vyprávění
plné faktů i našim hostům. A i proto, že je to letos v dubnu přesně
50 let, co zde pan Landa ukončil svou činnost geologa, jsem
ho poprosila, zda by našim čtenářům přiblížil své vzpomínky
na Jáchymov. Souhlasil, a své vyprávění nazval ZÁPISKY PA-
MĚTNÍKA TĚŽBY URANOVÝCH RUD V JÁCHYMOVĚ Z LET
1958 – 1966.
„Nejdříve se představím: Ing. Oldřich Landa, CSc., narozen
1. 4. 1932 v Chebu, absolvent Geologické fakulty Vysoké školy
báňské v Ostravě v roce 1958, po pětiletém studiu.
Úvod:
Tehdejší systém vysokých škol byl založen na přísném umístěnkovém
systému, a tak jsem po absolvování školy dostal, s dalšími
šestnácti spolužáky, umístěnku k Jáchymovským dolům, n.
p. Jáchymov. Z ročníku, kde vycházelo 54 českých a slovenských
občanů a pět Severokorejců, to byla velká část. Bylo to způsobeno
shodou okolností tím, že v tom roce končila část smlouvy
o práci sovětských geologů v resortu uranového průmyslu, a my
jsme museli tuto mezeru zaplnit. Měli jsme však velkou výhodu,
že jsme všichni dostali jako téma diplomové práce zadání týkající
se jáchymovského uranového ložiska, a byli jsme tu v rámci
přípravy na tuto práci šest týdnů na diplomové praxi v závěru
10. semestru studia (březen, duben 1958). A většinou na šachtách,
na které jsme v červenci nastupovali, což byla veliká výhoda.
Tehdejší ředitel podniku Ing. Karel Boček nás všechny přijal
k sobě, uvítal a projevil velký zájem o naši práci.
Období mé činnosti: 1958 – 1966.
Nechtěl bych tuto stať pojmout jako výsek svého životopisu, ale
spíše popis toho, jaké byly v té době v revíru poměry, obsazení
funkcí, náš styk s „mukly“ a vliv SSSR na činnost Jáchymovských
dolů – později Československého uranového průmyslu.
V roce 1958 a dalších letech byl již Jáchymov za vrcholem těžby
a docházelo k jejímu poměrně strmému poklesu, což bylo
nahrazováno, a nakonec i velice zvyšováno rozvojem těžby na
Edeltraud Štěpánková a Oldřich Landa
10