největšímu vyprosíš

č. 106 (6/2009) NEPOSKVRNĚNÁ
9
Otázky o Ježíši Kristu
Známý francouzský katolický časopis La Vie
zveřejnil 50 otázek o Ježíši Kristu spolu s odpověďmi.
Vybíráme několik málo z nich.
Uměl Ježíš číst a psát?
Samozřejmě, že ano. Nevíme sice, jestli se to
učil jako dítě v synagoze, ale i kdyby ne, tak znalost
čtení a psaní vyplývala nepochybně z toho, že
byl nejenom člověkem, ale také Bohem. V Novém
zákoně máme dva jasné doklady, že byl gramotný.
V nazaretské synagoze předčítal text proroka
Izajáše (Lk 4,16n), a když mu přivedli cizoložnou
ženu, psal do písku (Jan 8,1–11).
Mluvil Ježíš hebrejsky?
Jako Bůh by samozřejmě byl schopen i tímto
jazykem mluvit, ale v kontaktu s lidmi zcela určitě
hebrejsky nehovořil. Tento jazyk byl v jeho
době už mrtvý, pouze liturgický, používaný jenom
kněžími při bohoslužbách v chrámu. Hovorovou
řeč izraelského národa představovala tenkrát aramejština,
tou Kristus běžně mluvil. Nemůžeme
také vyloučit, že někdy užil i řečtiny, protože ta
byla tenkrát za římské okupace Palestiny úředním
jazykem a také řečí vzdělanců. Řecky mluvili
král Herodes Antipas, místodržitel Pontius Pilatus
a římští vojáci. Proto s nimi při svém procesu a odsouzení
Pán Ježíš možná komunikoval řecky.
Měl Ježíš lidské city?
Určitě. Evangelia píší, že byl laskavý k dětem,
rozhněval se, když viděl obchodníky v chrámu,
měl soucit s malomocnými, plakal u hrobu svého
přítele Lazara a nad budoucí zkázou Jeruzaléma,
v Getsemanské zahradě pociťoval strach před svým
utrpením. Pouze o jednom se evangelia nezmiňují:
že by se Ježíš někdy smál, což samozřejmě neznamená,
že to nikdy nedělal. Když se Bůh stal člověkem,
přijal se svým lidstvím i přirozené lidské city.
Tím se křesťanství liší od pohanské řecké tradice,
podle níž je Bůh vzdálený každému lidskému utrpení
a cítění.
Byl Ježíš někdy členem sekty esénů?
Nikoliv. Tato debata vznikla r. 1947, kdy
byly objeveny v jeskyni palestinského Kumránu
u Mrtvého moře papyrové svitky písemností sekty
esénů. Podobnost života této skupiny s asketickým
životem sv. Jana Křtitele nabízí domněnku,
že předchůdce Páně možná někdy členem esénské
komunity byl, ale přímé důkazy pro to nemáme.
O Ježíši Kristu však můžeme s jistotou říci, že
esénem nikdy nebyl. To se nedá chronologicky
zařadit do jeho životních dat, jak je předkládají
evangelia. Až do svého veřejného vystoupení žil
v Nazaretě, potom procházel Palestinou zcela samostatně
jako prorok s vlastní naukou. Nikde nemáme
ani v Písmu sv., ani v apokryfních spisech
zmínku, že by pobýval určitý čas u nějaké jiné náboženské
komunity.
Ví se, kdy Ježíš zemřel?
Ano. Evangelia říkají, že to bylo v pátek před
židovskou slavností Velikonoc za éry Pontia Piláta.
Ten vládl v Palestině jako místodržící v letech
26–36. Starověké křesťanské prameny uvádějí, že
datum Velikonoc připadlo tenkrát na 15. den židovského
měsíce nisanu. Ježíš byl tedy ukřižován
14. nisanu. Datum Velikonoc bylo pohyblivé. Při
přepočtu na náš kalendář přicházejí v úvahu pouze
dvě možnosti data ukřižování Pána: buď 3. dubna
r. 33, nebo 7. dubna r. 30. Podle věku Ježíšova, jak
o něm mluví evangelisté (kolem 30 let), se jeví
druhé datum jako pravděpodobnější.
Podle Betendes Gottesvolk 3/2009 -kb-