You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
fotka s příběhem —<br />
Nejúspěšnější<br />
lovec komet<br />
Na první pohled nijak oslnivý snímek komety<br />
SOHO-3000 vypráví zajímavý příběh lidí a strojů.<br />
Kde jsou ty časy, kdy komety objevovali lidé?<br />
text Jan Veselý<br />
Předplatné<br />
Výhody<br />
– nižší cena<br />
– přístup do kompletního<br />
archivu od roku 1994<br />
– články dostupné i ve formátu<br />
pdf<br />
Díváme se na snímek sluneční atmosféry<br />
pořízený družicí SOHO. Co je na fotografii<br />
zajímavého? Téměř nic! Vidíme vnější<br />
korónu, vlastně sluneční vítr, jejž tvoří<br />
nabité částice proudící ze Slunce všemi směry<br />
rychlostí stovek kilometrů za sekundu.<br />
Slunce samotné je zakryté terčíkem, ale vložený<br />
malý snímek ukazuje, že hustší proudy<br />
slunečního větru korespondují s polohou<br />
aktivních oblastí ve sluneční atmosféře<br />
bezprostředně nad povrchem Slunce.<br />
Pravidelné „paprsky“ slunečního větru<br />
prozrazují, že na Slunci se opravdu nic<br />
mimořádného neděje. To, co činí snímek<br />
zajímavým, se nachází uprostřed černého<br />
obdélníčku. Ne, nejde o jasnou tečku v obdélníku<br />
vlevo dole – tam se v zorném poli<br />
koronografu družice SOHO ocitla vzdálená<br />
dvojhvězda. Zajímavé „téměř nic“ je možné<br />
uvidět až na detailním snímku, pro jistotu<br />
na ně ukazuje záměrný kříž. Jde o kometu<br />
SOHO-3000.<br />
Nástup strojů<br />
Kde jsou ty časy, kdy komety objevovali lidé.<br />
Mezi nejúspěšnějšími pátrači po kometách<br />
ve 20. století zaujímá jedno z předních míst<br />
český astronom Antonín Mrkos. Ten našel<br />
buď sám, nebo současně s jinými kolegy<br />
třináct vlasatic, všechny tak, že s očima<br />
přilepenýma k okulárům dalekohledu trpělivě<br />
pročesával oblohu. Však také komety<br />
nesou jména svých objevitelů. Nejslavnější<br />
je zřejmě kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková,<br />
která se vrací pravidelně jednou za 5,25 roku.<br />
Již na konci 20. století však přišly ke slovu<br />
automatické teleskopy vybavené citlivými<br />
detektory, kterým lidé nejsou schopni<br />
konkurovat. A v roce 1995 byla do vesmíru<br />
vynesena družice SOHO, určená pro sledování<br />
sluneční aktivity. Její zorné pole obsáhne<br />
vzdálenost dvacet milionů kilometrů od<br />
Slunce, proto očekávali astronomové, že čas<br />
od času zachytí nějakou kometu uniknuvší<br />
pozornosti teleskopů – ty nemohou být namířeny<br />
do blízkosti Slunce.<br />
Ale že jich bude za rok dvě stě? To nečekal<br />
nikdo. V prosinci 1995, kdy družice SOHO<br />
startovala do vesmíru, znali astronomové<br />
jen asi devět set komet. Ke svým dvacetinám<br />
si jen s malým předstihem SOHO<br />
věnovala svůj třítisící „zářez“.<br />
Rodina sebevrahů<br />
O kometách, které se doslova vrhají do<br />
Slunce, astronomové vědí už dlouho. Už<br />
„Snímky Slunce a jeho atmosféry pořízené družicí<br />
jsou prakticky okamžitě na internetu. A hledání<br />
komet na veřejně přístupných fotografiích se<br />
mezi lidmi stalo oblíbeným sportem.“<br />
v 19. století německý astronom Heinrich<br />
Kreutz (1854–1907) dokázal, že několik komet,<br />
jež se extrémně přiblížily ke Slunci, má<br />
podobnou dráhu a zřejmě společný i původ.<br />
Začalo se mluvit o Kreutzově rodině komet.<br />
Ve 20. století se z členů této rodiny vyznamenala<br />
kometa Ikeya-Seki, kterou dva japonští<br />
amatéři objevili 18. září 1965 nezávisle na<br />
sobě s časovým odstupem pouhých patnácti<br />
minut. O měsíc později se jádro této komety<br />
rozpadlo pod přímým dohledem astronomů.<br />
Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval<br />
astrofyziku na MFF UK a vystudoval<br />
učitelství fyziky na Vysoké škole<br />
pedagogické (dnes Univerzita Hradec<br />
Králové). Zabývá se výukou a popularizací<br />
astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii<br />
komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně<br />
a planetáriu v Hradci<br />
Králové, kde připravuje<br />
astronomické programy<br />
pro veřejnost, žáky<br />
a studenty ve všech<br />
stupních vzdělávání.<br />
V roce 2011 pak něco podobného předvedla<br />
kometa Lovejoy. Prakticky žádná kometa<br />
z Kreutzovy rodiny nepřežije těsný průlet<br />
kolem Slunce, naprostá většina se zcela<br />
rozplyne na prach, některé se „jen“ rozpadnou<br />
na více kusů. Předpokládá se, že<br />
všechny jsou pozůstatky po jediném velkém<br />
tělese, které se začalo drolit už před mnoha<br />
staletími.<br />
Bez lidí to nejde<br />
Kometa SOHO-1000 byla nalezena v srpnu<br />
2005 a SOHO-2000 v prosinci roku 2010. Jak<br />
je možné, že za deset let práce družice bylo<br />
objeveno „jen“ tisíc komet a poté se tempo<br />
prakticky zdvojnásobilo?<br />
Snímky Slunce a jeho atmosféry pořízené<br />
družicí jsou prakticky okamžitě k dispozici<br />
na internetu. A hledání komet na veřejně<br />
přístupných fotografiích se postupem času<br />
mezi lidmi stalo oblíbeným sportem. To<br />
díky jejich trpělivému prohlížení snímků<br />
pořízených koronografem družice se SOHO<br />
stala nejúspěšnějším lovcem komet.<br />
Snímky sluneční<br />
atmosféry pořízené<br />
družicí SOHO, která je<br />
společným projektem<br />
ESA a NASA. V černém<br />
obdélníčku na snímku vpravo<br />
a ve výřezu na horním snímku<br />
je vidět kometa SOHO-3000.<br />
Snímky ESA / NASA.<br />
Většinou jde o astronomy amatéry. Kometu<br />
SOHO-1000 našel italský středoškolský<br />
učitel, ale vystudovaný astrofyzik Toni<br />
Scarmato, SOHO-2000 našel Michal Kusiak,<br />
tehdy student astronomie na univerzitě<br />
v Krakově. SOHO-3000 si připsal na konto<br />
Worachate Boonplod z Thajska, který je<br />
znám tím, že do národního jazyka překládá<br />
oblíbený simulátor vesmíru Stellarium.<br />
Jak je z fotografie patrné, chce to zkušeného<br />
vyhledávače s dobrýma očima. A to byla<br />
SOHO-3000 objevena na snímku ze 13. září,<br />
na němž byla ještě o něco slabší. Nalézt kometu<br />
tedy není jednoduché, ale na druhou<br />
stranu nejde ani o pouhou zábavu výstředních<br />
podivínů, vyžívajících se ve sčítání<br />
úlomků pradávné velekomety.<br />
Ionty uvolněné z rozpadajících se komet<br />
interagují se slunečním větrem, proto sledování<br />
sebevražedných komet přináší také<br />
informace o slunečním magnetickém poli.<br />
Takže: kometa SOHO-4000 se už určitě blíží<br />
k Slunci. Hlásí se dobrovolník, který ji na<br />
snímcích najde? Nechcete-li hledat, můžete<br />
se zúčastnit alespoň tipovací soutěže – dokážete<br />
přesně odhadnout datum a čas, kdy<br />
bude zaznamenána kometa SOHO-4000? Sledujte<br />
http://sohowww.nascom.nasa.gov/ •<br />
roční<br />
970 Kč (ušetříte 105 Kč)<br />
dvouleté<br />
1750 Kč (ušetříte 400 Kč)<br />
Studentská sleva*<br />
roční předplatné – 776 Kč<br />
(ušetříte 299 Kč)<br />
* pro držitele karty ISIC<br />
Předplatné zajišťuje<br />
SEND Předplatné, P. O. Box 141<br />
140 21 Praha 4<br />
tel. 225 985 225, 777 333 370<br />
send@send.cz, www.send.cz<br />
Více informací:<br />
www.vesmir.cz/predplatne<br />
Děkujeme za přízeň!<br />
42 Vesmír 95, leden 2016<br />
www.vesmir.cz 43