07.01.2016 Views

předpoví nemoc

WKtWT

WKtWT

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

fotka s příběhem —<br />

Nejúspěšnější<br />

lovec komet<br />

Na první pohled nijak oslnivý snímek komety<br />

SOHO-3000 vypráví zajímavý příběh lidí a strojů.<br />

Kde jsou ty časy, kdy komety objevovali lidé?<br />

text Jan Veselý<br />

Předplatné<br />

Výhody<br />

– nižší cena<br />

– přístup do kompletního<br />

archivu od roku 1994<br />

– články dostupné i ve formátu<br />

pdf<br />

Díváme se na snímek sluneční atmosféry<br />

pořízený družicí SOHO. Co je na fotografii<br />

zajímavého? Téměř nic! Vidíme vnější<br />

korónu, vlastně sluneční vítr, jejž tvoří<br />

nabité částice proudící ze Slunce všemi směry<br />

rychlostí stovek kilometrů za sekundu.<br />

Slunce samotné je zakryté terčíkem, ale vložený<br />

malý snímek ukazuje, že hustší proudy<br />

slunečního větru korespondují s polohou<br />

aktivních oblastí ve sluneční atmosféře<br />

bezprostředně nad povrchem Slunce.<br />

Pravidelné „paprsky“ slunečního větru<br />

prozrazují, že na Slunci se opravdu nic<br />

mimořádného neděje. To, co činí snímek<br />

zajímavým, se nachází uprostřed černého<br />

obdélníčku. Ne, nejde o jasnou tečku v obdélníku<br />

vlevo dole – tam se v zorném poli<br />

koronografu družice SOHO ocitla vzdálená<br />

dvojhvězda. Zajímavé „téměř nic“ je možné<br />

uvidět až na detailním snímku, pro jistotu<br />

na ně ukazuje záměrný kříž. Jde o kometu<br />

SOHO-3000.<br />

Nástup strojů<br />

Kde jsou ty časy, kdy komety objevovali lidé.<br />

Mezi nejúspěšnějšími pátrači po kometách<br />

ve 20. století zaujímá jedno z předních míst<br />

český astronom Antonín Mrkos. Ten našel<br />

buď sám, nebo současně s jinými kolegy<br />

třináct vlasatic, všechny tak, že s očima<br />

přilepenýma k okulárům dalekohledu trpělivě<br />

pročesával oblohu. Však také komety<br />

nesou jména svých objevitelů. Nejslavnější<br />

je zřejmě kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková,<br />

která se vrací pravidelně jednou za 5,25 roku.<br />

Již na konci 20. století však přišly ke slovu<br />

automatické teleskopy vybavené citlivými<br />

detektory, kterým lidé nejsou schopni<br />

konkurovat. A v roce 1995 byla do vesmíru<br />

vynesena družice SOHO, určená pro sledování<br />

sluneční aktivity. Její zorné pole obsáhne<br />

vzdálenost dvacet milionů kilometrů od<br />

Slunce, proto očekávali astronomové, že čas<br />

od času zachytí nějakou kometu uniknuvší<br />

pozornosti teleskopů – ty nemohou být namířeny<br />

do blízkosti Slunce.<br />

Ale že jich bude za rok dvě stě? To nečekal<br />

nikdo. V prosinci 1995, kdy družice SOHO<br />

startovala do vesmíru, znali astronomové<br />

jen asi devět set komet. Ke svým dvacetinám<br />

si jen s malým předstihem SOHO<br />

věnovala svůj třítisící „zářez“.<br />

Rodina sebevrahů<br />

O kometách, které se doslova vrhají do<br />

Slunce, astronomové vědí už dlouho. Už<br />

„Snímky Slunce a jeho atmosféry pořízené družicí<br />

jsou prakticky okamžitě na internetu. A hledání<br />

komet na veřejně přístupných fotografiích se<br />

mezi lidmi stalo oblíbeným sportem.“<br />

v 19. století německý astronom Heinrich<br />

Kreutz (1854–1907) dokázal, že několik komet,<br />

jež se extrémně přiblížily ke Slunci, má<br />

podobnou dráhu a zřejmě společný i původ.<br />

Začalo se mluvit o Kreutzově rodině komet.<br />

Ve 20. století se z členů této rodiny vyznamenala<br />

kometa Ikeya-Seki, kterou dva japonští<br />

amatéři objevili 18. září 1965 nezávisle na<br />

sobě s časovým odstupem pouhých patnácti<br />

minut. O měsíc později se jádro této komety<br />

rozpadlo pod přímým dohledem astronomů.<br />

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval<br />

astrofyziku na MFF UK a vystudoval<br />

učitelství fyziky na Vysoké škole<br />

pedagogické (dnes Univerzita Hradec<br />

Králové). Zabývá se výukou a popularizací<br />

astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii<br />

komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně<br />

a planetáriu v Hradci<br />

Králové, kde připravuje<br />

astronomické programy<br />

pro veřejnost, žáky<br />

a studenty ve všech<br />

stupních vzdělávání.<br />

V roce 2011 pak něco podobného předvedla<br />

kometa Lovejoy. Prakticky žádná kometa<br />

z Kreutzovy rodiny nepřežije těsný průlet<br />

kolem Slunce, naprostá většina se zcela<br />

rozplyne na prach, některé se „jen“ rozpadnou<br />

na více kusů. Předpokládá se, že<br />

všechny jsou pozůstatky po jediném velkém<br />

tělese, které se začalo drolit už před mnoha<br />

staletími.<br />

Bez lidí to nejde<br />

Kometa SOHO-1000 byla nalezena v srpnu<br />

2005 a SOHO-2000 v prosinci roku 2010. Jak<br />

je možné, že za deset let práce družice bylo<br />

objeveno „jen“ tisíc komet a poté se tempo<br />

prakticky zdvojnásobilo?<br />

Snímky Slunce a jeho atmosféry pořízené<br />

družicí jsou prakticky okamžitě k dispozici<br />

na internetu. A hledání komet na veřejně<br />

přístupných fotografiích se postupem času<br />

mezi lidmi stalo oblíbeným sportem. To<br />

díky jejich trpělivému prohlížení snímků<br />

pořízených koronografem družice se SOHO<br />

stala nejúspěšnějším lovcem komet.<br />

Snímky sluneční<br />

atmosféry pořízené<br />

družicí SOHO, která je<br />

společným projektem<br />

ESA a NASA. V černém<br />

obdélníčku na snímku vpravo<br />

a ve výřezu na horním snímku<br />

je vidět kometa SOHO-3000.<br />

Snímky ESA / NASA.<br />

Většinou jde o astronomy amatéry. Kometu<br />

SOHO-1000 našel italský středoškolský<br />

učitel, ale vystudovaný astrofyzik Toni<br />

Scarmato, SOHO-2000 našel Michal Kusiak,<br />

tehdy student astronomie na univerzitě<br />

v Krakově. SOHO-3000 si připsal na konto<br />

Worachate Boonplod z Thajska, který je<br />

znám tím, že do národního jazyka překládá<br />

oblíbený simulátor vesmíru Stellarium.<br />

Jak je z fotografie patrné, chce to zkušeného<br />

vyhledávače s dobrýma očima. A to byla<br />

SOHO-3000 objevena na snímku ze 13. září,<br />

na němž byla ještě o něco slabší. Nalézt kometu<br />

tedy není jednoduché, ale na druhou<br />

stranu nejde ani o pouhou zábavu výstředních<br />

podivínů, vyžívajících se ve sčítání<br />

úlomků pradávné velekomety.<br />

Ionty uvolněné z rozpadajících se komet<br />

interagují se slunečním větrem, proto sledování<br />

sebevražedných komet přináší také<br />

informace o slunečním magnetickém poli.<br />

Takže: kometa SOHO-4000 se už určitě blíží<br />

k Slunci. Hlásí se dobrovolník, který ji na<br />

snímcích najde? Nechcete-li hledat, můžete<br />

se zúčastnit alespoň tipovací soutěže – dokážete<br />

přesně odhadnout datum a čas, kdy<br />

bude zaznamenána kometa SOHO-4000? Sledujte<br />

http://sohowww.nascom.nasa.gov/ •<br />

roční<br />

970 Kč (ušetříte 105 Kč)<br />

dvouleté<br />

1750 Kč (ušetříte 400 Kč)<br />

Studentská sleva*<br />

roční předplatné – 776 Kč<br />

(ušetříte 299 Kč)<br />

* pro držitele karty ISIC<br />

Předplatné zajišťuje<br />

SEND Předplatné, P. O. Box 141<br />

140 21 Praha 4<br />

tel. 225 985 225, 777 333 370<br />

send@send.cz, www.send.cz<br />

Více informací:<br />

www.vesmir.cz/predplatne<br />

Děkujeme za přízeň!<br />

42 Vesmír 95, leden 2016<br />

www.vesmir.cz 43

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!