thesis - Theses

1. SOUČASNÝ STAV
1.1 Schizofrenie
Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění, které významně narušuje
schopnost nemocného srozumitelně se chovat a jednat v souladu s okolnostmi (42).
Jedním z charakteristických jevů je pocit, že jsou v myšlení, jednání a cítění ovlivněny
vnějšími kontrolovanými silami (8). Vztah nemocného ke skutečnosti se mění (42).
Je ovlivněno vnímání, myšlení. City dosahují takové intenzity, že člověk
s duševním onemocněním schizofrenie špatně nebo vůbec nedokáže odlišit, co je
skutečné a co ne (26). Takový člověk se odcizuje ostatním lidem. Schizofrenie vede ke
změnám osobnosti, postihuje pracovní schopnost a snižuje kvalitu života (28). Je to
vleklé onemocnění se sklonem k chronicitě (42).
Název schizofrenie v roce 1911 použil prvně v odborné literatuře švýcarský
psychiatr Eugen Bleuer. Před ním už ji popsal německý psychiatr Emil Kraeplin pod
názvem „ dementia praecox“, což znamená předčasné zhloupnutí. Pokládal tuto nemoc
za endogenní, z neznámých příčin vznikající. Kraeplin považoval selhání rozumových
schopností a s ním spojeného chátrání osobnosti již v mladém věku až do celkového
úpadku, za charakteristický společný rys několika v té době popisovaných onemocnění
(42).
Schizofrenií je označována skupina onemocnění, které jsou součástí lidstva od
nepaměti. Toto onemocnění bylo rozšířeno ve všech historický epochách. Postupně se
měnili vnější projevy onemocnění, hlavně obsah bludů, halucinací a způsobu, jakým na
ně nemocný reaguje. Příznaky měli i lidé slavných jmen jako Isaac Newton, švédský
přírodovědec Emanuel Swedeborg nebo anglický malíř a básník Villiam Blake (28).
Tato nemoc se stejně často vyskytuje v různých kulturách a kontinentech.
Prevalence nemoci je asi 1 % až 1,5 % v populaci, to znamená, že onemocní jeden
člověk ze sta. Více postihuje mladší věk a to mezi 16 – 25 lety častěji muže a ženy mezi
25 – 30 rokem života, může ovšem propuknout i mnohem později (26).
- 10 -