thesis - Theses

dopaminu se aktivizují nervové buňky a v mozku je přenášeno velmi mnoho informací.
Mozek má problém tyto informace zpracovat a to vede k halucinacím. Dochází ke
změněnému vnímání sebe a okolního světa. Mezi další přenašeče patří serotonin,
ovlivňuje cyklus spánku a bdění, příjem potravy, agresivitu, emoce (27). Při velkém
množství dopaminu a nerovnováhy dopaminu a serotoninu vznikají nejrůznější
psychické příznaky. V poslední době se pozornost soustředila místo dopaminu na
synapsích, na denzitu postsynaptických receptorů D2 a na dopaminový deficit
v prefrontální kůře (25).
K vzniku virové teorie vedlo zjištění, že onemocní-li matka infekcí během
těhotenství nebo dojde k poporodním komplikacím, tak u těchto dětí častěji projeví
schizofrenie (26). Ale ani tyto informace nedokázaly uspokojivě vysvětlit vznik
schizofrenie (27).
Mezi psychosociální faktor patří rodina. Základní je vztah mezi matkou a
dítětem, který může být dvojznačný. Vztah může být vzájemně závislý s nadměrně
ochraňující matkou, nebo vzájemně odcizený s příliš kritizující matkou. Matku většinou
charakterizuje agresivní, dominantní, přitom však nejisté chování (27). Rodiny
schizofreniků jsou popsány tak, že nemají jasně definované sexuální a generační
hranice, poskytují málo ochrany a emoční vřelosti. Ke všemu cizímu mají nedůvěru.
V rodinách se také vyskytují emoční boje. Rodiče bývají mnohem více svázáni se svou
původní rodinou než s rodinou, kterou založili. Často se v rodinách nalézají patologické
vazby rodič – dítě (17).
Teorie zátěže a dispozice říká, že se na vzniku schizofrenie podílí kombinace a
vzájemného působení sociálních a biologických faktorů. Ty pak vytvářejí dispozici
k onemocnění. Ta je vytvořena nadměrnou citlivostí (hypersenzitivita) (27) a dědičnou
nebo získanou vlohou, vedoucí k selhání adaptivních funkcí duševního života pod
vlivem zátěže (25).
- 12 -