18 n Computer 15-16/03
nwww.pinnaclesys.com n www.matrox.com n www.dazzle.com n www.exac.cz n Může být i analogováPavel Hanák Převod analogového videosignálu na digitální pomocí počítače, označovaný jako zachytávání (capturing), je nejdůležitějším krokem při ukládání analogového videa do archivu v digitální podobě. Interně či externě Počítač pro zachytávání analogového videa musí být vybaven speciální kartou pro zachytávání a editaci (tzv. videostřižna), grafickou kartou vybavenou video vstupem nebo televizní kartou. Na vstup karty připojíte externí n Od loňského roku můžete k převodu použít i externí zařízení zdroj videosignálu (např. videokameru, video), v případě televizní karty je zdrojem signálu tuner, který je její součástí. Video vstup je označen buď jako S-Video In, nebo jako Composite In (kompozitní vstup). Zvuk je do počítače veden samostatným kabelem na audio vstup videostřižny nebo na vstup zvukové karty. Vedle interních karet se v polovině loňského roku objevila externí zařízení pro konverzi analogového videa do digitálního formátu, která se k počítači připojují přes rozhraní USB nebo FireWire. Ideální řešení pro ty z vás, kteří nechcete otevírat počítač. Bez softwaru to nejde Ať už máte interní kartu, nebo externí zařízení, vždy musíte být vybaveni příslušnou aplikací (je součástí balení). U většiny aplikací musíte nejprve vybrat, ze kterého vstupu bude videosignál zachytáván, popřípadě nasta- Externí Hollywood DV-Bridge vit parametry videosignálu. Důležitou součástí je také povolení externího zvukového vstupu pomocí panelu ovládání hlasitosti záznamu ve Windows. To platí pouze pro externí zdroje signálu; je-li zvuk veden na vstup zvukové karty, je třeba zvolit Vstup vnějšího zařízení. Častou chybou je výběr Vstupu vnějšího zařízení pouze na panelu pro přehrávání, kdy je slyšet zvuk zaznamenávaného signálu, nedochází však k jeho ukládání při zachytávání. V případě správného propojení je možné sledovat v okně aplikace pro zachytávání obraz doplněný zvukem. Jestliže obraz vykazuje nedostatky (černobílý obraz, popř. jiné), je nezbytné vrátit se znovu k nastavení parametrů videovstupu. Za více peněz více muziky Při volbě rozlišení pro zachytávání je třeba přihlédnout k použitému hardwaru. Karty s kodekem v hardwaru (nejčastěji používaným je M-JPEG kodek, existují i dražší varianty pro MPEG-1 a MPEG-2) umožňují zachytávat video s vyšším rozlišením při niž- ším zatěžování procesoru počítače. U karet, které využívají softwarové kodeky (M-JPEG, PicVideo, Hyuff), je požadován vyšší výkon procesoru, aby mohlo být zachyceno normou PAL používaných 25 snímků za sekundu. Nevhodně nastavené rozlišení se při zachytávání projeví ve zvýšeném počtu vypouštěných snímků, což vede k tomu, že obraz je při přehrávání trhaný. Při pohledu na rozlišení využívaná pro zachytávání, tj. 720 × 576 nebo 352 × 288, je zřejmé, že hodnoty pro horizontální a vertikální rozlišení při zachytávání odpovídají rozlišením používaným u standardů používaných pro ukládání digitálního videa (v našem případě DVD nebo VCD). Nechci němý film Pro ukládání zvukové stopy je nejvhodnější použít nekomprimovaný šestnáctibitový WAV formát 44 kHz, který lze jednoduše zpracovávat při střihu a úpravách v editovacích programech pro video. Po všech úpravách lze zvuk komprimovat např. do mp3. Soubor je na disk ukládán ve formátu AVI. Pro zachytávání delších videosekvencí je nejlepší využít programy, které pracují s AVI 2.0 (OpenDML) a umí obcházet omezení maximální velikosti ukládaného souboru (pro FAT 16 jsou to 2 GB, pro FAT 32 pak 4 GB) rozdělením na několik souborů, jež se při úpravách tváří jako jeden velký soubor. Patří mezi ně například VirtualDub nebo u majitelů TV karet oblíbený ATV2000. Po několika neúspěšných záznamech přichází po stisknutí tlačítka REC kýžený výsledek. I když to vypadá, že jste se v uvedené problematice zorientovali poměrně rychle, bude vás to stát ještě spoustu dalšího času stráveného u počítače při různých pokusech, neboť při zachytávání analogového videa je stále co měnit a vylepšovat. p10099q INZERCE n Computer 15-16/03 19 INZERCE