You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
n Témata n Uživatel n Digitál n Speciál n Magazín n Internet<br />
Při pohledu na vznik a vývoj autorských<br />
práv není třeba chodit<br />
tak daleko do historie jako například<br />
u práv vlastnických, která<br />
vynikajícím a dodnes v podstatě<br />
nepřekonaným způsobem vyřešili už staří<br />
Římané. Právní ochrana nehmotných statků<br />
(počítačové programy, literární díla, patenty<br />
atd.) je mnohem mladší. Navíc se o ochraně<br />
„nehmotného“ dlouho pochybovalo a diskutovalo.<br />
Snad můžeme původ těchto práv vidět<br />
v privilegiích vydávaných feudálními vladaři.<br />
Dalším pramenem mohou být anglická parlamentní<br />
akta z roku 1623 zakazující všechny<br />
monopoly s výjimkou těch, které byly<br />
uděleny vynálezcům. Právo na nový patent<br />
bylo poprvé upraveno teprve v 18. století<br />
v zákonodárství Spojených států amerických<br />
a francouzským zákonem z roku 1791. Podle<br />
tohoto zákona byl každý objev nebo vynález<br />
vlastnictvím svého původce.<br />
Doba elektronická<br />
Myšlenka ochrany dat se začala objevovat<br />
na přelomu šedesátých a sedmdesátých let<br />
minulého století. V tomto směru se uvažovalo<br />
i o mezinárodní ochraně, ale s ohledem<br />
na mezinárodní situaci začaly jednotlivé<br />
země tvořit vlastní normy (Japonsko, USA).<br />
Teprve později se ochrana dat dočkala i mezinárodní<br />
úpravy (např. Ženevská všeobecná<br />
úmluva o autorském právu revidována v roce<br />
1971 v Paříži). Nejedná se ani tak o ochranu<br />
programu samotného, ale spíše o to, aby měl<br />
autor pod kontrolou, co se s jeho v potu a krvi<br />
vznikajícím dílem děje. V komerčním světě<br />
tedy především o stránku finanční.<br />
Práva k počítačovým programům nabývají<br />
na významu v posledních letech minulého<br />
století. Zpravidla jsou chráněna právě au-<br />
torským právem. Tato<br />
situace České republice<br />
nastala v roce 1990,<br />
kdy byly počítačové<br />
programy zařazeny<br />
mezi autorskoprávně<br />
chráněná díla. Ochrana<br />
se přitom vztahuje na<br />
dílo dokončené i na jeho<br />
jednotlivé vývojové fáze<br />
a části.<br />
V současné době tedy<br />
k ochraně nehmotných<br />
statků slouží zejména<br />
autorský zákon, který<br />
upravuje především<br />
autorská práva, která<br />
Autorská práva,<br />
programy a život<br />
Výlet do světa paragrafů kolem programů<br />
Pavel Punčochář, Pavel Nygrýn<br />
Autorská práva vycházejí ze skutečnosti, že člověk může vytvořit i něco jiného<br />
než hmotnou věc. Naše tvůrčí myšlení nás podle Darwina zavedlo nejvýš<br />
v hitparádě života a právě tyto myšlenky a nápady – nehmotné statky – je třeba<br />
chránit. Paradoxně většinou opět před lidmi.<br />
Trendy<br />
Právo a programy<br />
§ 2 odst. 2 autorského zákona: Za dílo<br />
se považuje též počítačový program, je-li<br />
původní v tom smyslu, že je autorovým<br />
vlastním duševním výtvorem. Za dílo souborné<br />
se považuje databáze, která je způsobem<br />
výběru nebo uspořádáním obsahu<br />
autorovým vlastním duševním výtvorem.<br />
Fotografie, která je původní ve smyslu věty<br />
prvé, je chráněna jako dílo fotografické.<br />
Do takové cely se piráti určitě nedostanou<br />
(slovy zákona) tvoří souhrn práv autora<br />
k jeho dílu.<br />
Dílo přitom musí být:<br />
n jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti<br />
autora (jak jinak);<br />
n vyjádřeno v jakékoli smysly vnímatelné<br />
podobě (<strong>vč</strong>etně elektronické).<br />
Ochránci programů<br />
Program je z pohledu práva v podstatě jen<br />
určitá myšlenka a je označován jako nehmotný<br />
statek. Jeho fyzická podoba je pouze relativní,<br />
odráží se jen v našem vědomí a datech<br />
uložených na médiích. O to komplikovanější<br />
je pak ochrana takového nehmotného statku.<br />
Zatímco hmotný statek, tedy hmatatelná<br />
věc, je sama o sobě vždy individuální, i když<br />
se jedná třeba o sériovou výrobu, u počítačového<br />
programu se i u tisící kopie jedná<br />
o stále stejnou myšlenku. Dům, auto nebo<br />
počítačový čip patří konkrétním osobám,<br />
existují jich miliony, ale konkrétní program<br />
je jen jedním a tím samým programem ve<br />
vlastnictví autora. Sériová čísla pak v tomto<br />
případě slouží především k identifikaci kopií,<br />
respektive uživatelů těchto kopií, ne samotného<br />
produktu.<br />
Aby však bylo co chránit, je dána právě<br />
ona podmínka objektivně vnímatelné podoby.<br />
Technický rozvoj a masové rozšíření počítačů<br />
přinesly zjednodušení ukládání dat a také<br />
jejich kopírování. Tento systém v podobě<br />
disket, CD, DVD ... však má i svoji negativní<br />
stránku. Technologie jsou dostupné všem<br />
a ne všichni je využívají v souladu se zákonem.<br />
Vývoj vyvrcholil během několika málo<br />
let s rozvojem internetu. Zejména v jeho<br />
počátcích nekontrolovatelně proudila data<br />
do všech různých koutů světa bez omezení<br />
a nelze říct, že dnes je situace lepší.<br />
Možnost „okopírovat“ program, aniž by<br />
se to autor dozvěděl, případně získal svůj<br />
honorář, je dnes nepopiratelná. Vzpomeňme<br />
s nostalgií na dobu, kdy jsme se snažili<br />
přehrát z kazety na kazetu desetiminutový<br />
chrchlající a pískající záznam programu Manic<br />
Miner, a úspěch přitom závisel na teplotě<br />
v místnosti, typu kazetového přehrávače<br />
a kazety nebo kolísání napětí v rozvodné síti.<br />
Právě v té době, kdy byl nedostatek kvalitního<br />
softwaru a firem, které by jej byly schopny<br />
prodávat, vznikl u nás dojem, že jakékoli<br />
kopírování čehokoli je naprosto v pořádku,<br />
a přetrvává dodnes. Ale je třeba si uvědomit,<br />
že každý z nás má nárok na zaplacení své<br />
práce, stejně tak i programátor – autor.<br />
Právo u nás a ve světě<br />
Podle českého práva je autorem vždy fyzická<br />
osoba „Jan Novák“, která dílo vytvořila.<br />
Tato osoba má k dílu svá autorská práva<br />
a autorem zůstane navždy. Práva autora<br />
se dále dělí na osobnostní a majetková (viz<br />
rámeček).<br />
Těchto práv se autor nemůže vzdát a nemůže<br />
je převést na někoho jiného. Osobnostní<br />
práva zanikají autorovou smrtí (§11 odst.<br />
4 autorského zákona). Majetková práva pak<br />
až sedmdesát let po jeho smrti. To ovšem neznamená,<br />
že autor přestává být autorem, jen<br />
zanikají některá jeho práva. Pro úplnost: určitá<br />
práva vycházející z autorství přecházejí<br />
na dědice (§ 11 odst. 5 autorského zákona).<br />
Co umožňují autorská práva<br />
Osobnostní<br />
n rozhodnout o zveřejnění svého díla<br />
n osobovat si autorství a způsob, jímž má<br />
být autorství uvedeno<br />
n právo na nedotknutelnost svého díla<br />
(až na výjimky) a právo udělit souhlas se<br />
změnou či zásahem do díla<br />
n právo udělit jiné osobě oprávnění k výkonu<br />
tohoto práva poskytnutím oprávnění<br />
dílo užívat<br />
Majetková<br />
n právo své dílo užít (rozmnožovat, rozšiřovat<br />
…)<br />
n právo udělit jiné osobě oprávnění k výkonu<br />
tohoto práva (udělením licence právo<br />
autorství nezaniká, autor je pouze povinen<br />
strpět zásah jiné osoby do práva dílo užít,<br />
a to v rozsahu vyplývajícím z licenční<br />
smlouvy)<br />
8 n Computer 15-16/03<br />
n V čísle 17/03 vás rubrika Trendy zavede mezi politiky<br />
n www.sagit.cz/_texty/sb00121.htm n
Change language