Bulletin of the Czech Geological Survey 74, 4, 1999 Obr. 8. Kontakty ústavu s vefiejností se projevily desítkami informací a reportáÏí v tisku, rozhlasu i televizi. Na‰e koláÏ pfiedstavuje nûkteré novinové ãlánky z ãasn˘ch devadesát˘ch let 380
Vûstník âeského geologického ústavu 74, 4, 1999 ãlenové ode‰li na Pfiírodovûdeckou fakultu Univerzity Karlovy, jiní do Akademie vûd. Obû tyto instituce na tom nespornû vydûlali. V‰ak v letech 1994 a 1995 byli na Pfiírodovûdecké fakultû Univerzity Karlovy v Praze témûfi v‰ichni vedoucí kateder dlouholet˘mi pracovníky âeského geologického ústavu. I k opaãnému toku pracovních sil docházelo. Z fakulty pfii‰li nadûjní geochemici, paleontologové, stratigrafové, loÏiskoví geologové i dal‰í. Spolupráce s vysok˘mi ‰kolami a Akademií vûd probíhá celkem uspokojivû, i kdyÏ k men‰ím konfliktÛm docházelo a jistû i bude docházet. Proti tomu, Ïe existují spoleãné projekty, Ïe je spoleãné zastoupení v komisích a radách, Ïe se spoleãnû postupuje pfii fie‰ení naléhav˘ch geologick˘ch problémÛ, Ïe se spoleãnû organizují zasedání a konference, jsou tyto tfienice zcela zanedbatelné. DÛleÏitou souãástí ãinnosti státní geologické sluÏby, o které budeme psát pozdûji, jsou úkoly pro jiné resorty a pro státní správu. V˘jimkou nejsou samozfiejmû ani práce pro soukrom˘ resort. âesk˘ geologick˘ ústav má dnes statut v˘zkumného ústavu, a proto je jeho rozpoãet stoprocentnû hrazen penûzi pfiidûlovan˘mi Radou vlády pro v˘zkum a v˘voj. Ústav není ov‰em správcem rozpoãtové kapitoly, proto jsou tyto finance pfiidûlovány nejprve Ministerstvu Ïivotního prostfiedí a jím do rozpoãtu ústavu. V tom má ústav stejnou pozici jako nûkteré v˘zkumné ústavy pod Ministerstvem zemûdûlství nebo zdravotnictví. Z resortních ústavÛ Ministerstva Ïivotního prostfiedí dostává je‰tû ze sféry urãené na v˘zkum ãást rozpoãtov˘ch prostfiedkÛ jiÏ jen Vodohospodáfisk˘ ústav T.G.M. Toto zafiazení âeského geologického ústavu má své v˘hody i nev˘hody. V˘hodou je prestiÏní pozice mezi v˘zkumn˘mi organizacemi, urãitou nev˘hodou to, Ïe ústav nedostává finance na ãinnost pro státní správu, pro kterou jako státní geologická sluÏba pracovat musí. Ideálním stavem by bylo, kdyby byl jeho rozpoãet zv˘‰en právû o náklady na tuto správní a meziresortní ãinnost. Nejvût‰í ãást rozpoãtu ústavu jsou tzv. finance institucionální, pfiidûlované na ãinnost ústavu. Dal‰í, men‰í ãástí rozpoãtu, jsou finance úãelové, které jsou pfiidûlovány pfiímo na projekty a granty. I kdyÏ byly v posledních letech urãité trendy obecnû sníÏit institucionální financování na úkor úãelového, ukázala souãasná anal˘za v˘zkumu a v˘voje v âesku, Ïe bez podstatného podílu institucionálního financování se v˘zkumné organizace neobejdou. To platí jak pro resortní ústavy, tak pro vysoké ‰koly a Akademii vûd. Ke zmûnû do‰lo v roce 1998 tím, Ïe institucionální prostfiedky budou vypláceny podle pfiísného hodnocení organizací podle smûrnic, které vydala Vláda âR sv˘m nafiízením. Hodnocení budou provádût meziresortní komise a podklady obsahují v‰echny moÏné údaje o publikaãní ãinnosti, projektech, zahraniãní ãinnosti, ãlenství v mezinárodních organizacích, stáÏích, grantech, zapojení do zahraniãní ãinnosti, pfiedná‰kách u nás i v zahraniãí atd. Do Evropy a do svûta Teprve dnes, kdyÏ se pfiipravujeme na vstup do Evropské unie, mÛÏeme docenit v˘znam pfiijetí âeského geologického ústavu do v˘znamné evropské organizace FOREGS (Forum of European Geological Surveys - Forum evropsk˘ch geologick˘ch sluÏeb). Je to organizace, mající pevn˘ fiád a koordinující ãinnost státních geologick˘ch sluÏeb v Evropû. Jednou z na‰ich prvních starostí v roce 1990 bylo poÏádat o ãlenství v této organizaci. Pfiimluvili se za nás zejména Raku‰ané, Finové a Francouzi, s kter˘mi jsme jiÏ dlouho spolupracovali, a tak jsme byli v roce 1991 pozváni jako pozorovatelé na zasedání fieditelÛ do rakouského Semmeringu. Proto, abychom byli pfiijati za fiádného ãlena, jsme musili vyhovût dÛleÏité podmínce: Ústav musil b˘t skuteãnû v˘zkumnou organizací a jeho program mûl odpovídat statutu evropsk˘ch geologick˘ch sluÏeb. Znamená to, Ïe nemohla b˘t pfiipu‰tûna organizace ministerského typu podobná b˘valému âeskému geologickému úfiadu. Podmínkou pfiijetí byly i prokazatelné v˘sledky ãinnosti a jistá reputace v zahraniãí. Podmínkám jsme vyhovûli a byli jsme pfiijati jako první z postkomunistick˘ch zemí za ãlena, o prsa pfied Polskem a Maìarskem. To bylo v roce 1992, kdy je‰tû existovala federace. Se slovensk˘mi partnery jsme se tehdy dohodli, Ïe republiku budou na jednání zastupovat stfiídavû fieditelé ãeské a slovenské strany. Bylo to sice prÛchodné, v organizaci FOREGS by to v‰ak byl unikát. V‰e se vyfie‰ilo rozdûlením republiky, takÏe od roku 1993 jsou ãleny âesko i Slovensko. V roce 1992 mûl FOREGS i s námi 18 ãlenÛ, poãet v‰ak postupnû rostl aÏ do ãísla 35 v roce 1999. Ani to v‰ak není koneãné. DluÏno poznamenat, Ïe název FOREGS vznikl díky tomu, Ïe do nûj byli pfiijati zástupci stfiedoevropsk˘ch a v˘chodoevropsk˘ch zemí. Pfied tím se naz˘val WEGS (West European Geological Surveys - Organizace západoevropsk˘ch geologick˘ch sluÏeb). Dnes jsou ve FOREGSu síly mezi pÛvodními zakládajícími západoevropsk˘mi ãleny a nov˘mi „v˘chodoevropsk˘mi“ témûfi vyrovnány a ãinnost se v˘raznû pfiesouvá na v˘chod, coÏ se projevuje organizací nejrÛznûj‰ích zasedání. Osmdesát let ãeské státní geologické sluÏby znamená, Ïe není ani zdaleka nejstar‰í, av‰ak ani zdaleka nejmlad‰í. Zopakujeme, Ïe první geologickou sluÏbou v Evropû byla britská, zaloÏená v roce 1945 o mûsíc dfiíve neÏ irská. Následovala rakouská ve Vídni, vlastnû nበpfiedchÛdce, zaloÏená v roce 1849. Je to ãistû náhodné, Ïe souãasnû s námi slaví tento nበpfiedchÛdce v˘roãí kulatûj‰í - stopadesátileté. V roce 1850 byly zaloÏeny zemské sluÏby Nûmecka, ve stejném roce pak geologická sluÏba ·panûlska. Následovalo ·védsko v roce 1858, o krÛãek pfied Norskem a Portugalskem. Itálie zaloÏila geologickou sluÏbu v roce 1867, Finsko v roce 1888, Dánsko v tomtéÏ roce a Belgie v roce 1896. Nizozemsko následovalo v ro- 381