Bulletin of the Czech Geological Survey 74, 4, 1999 Obr. 17. Titulní strana jedné z roãenek âeského geologického ústavu 392
âtyfii stavební kameny ãinnosti âeského geologického ústavu Vûstník âeského geologického ústavu 74, 4, 1999 Pfiedchozí obecná kapitola o filozofii státních geologick˘ch sluÏeb by se snad mohla zdát pfiíli‰ rozvláãná. Pokládali jsme v‰ak za nutné ãtenáfie seznámit s jejich dûjinami, v˘vojem a prognózami pro pfií‰tí století. PfiizpÛsobení na‰ich zákonÛ zákonÛm Evropské unie se nevyhnou ani geologii a jiÏ teì jsme posuzováni i z hlediska efektivity práce takov˘ch organizací jako je geologická, meteorologická nebo hydrologická sluÏba. Z hlediska státní politiky by se tato sféra mohla zdát nicotná, ale ani její podcenûní by se nemusilo vyplatit! Není sporu o tom, Ïe tfiemi základními kameny kaÏdé dobfie fungující geologické sluÏby by mûly b˘t: a) Dlouhodobé projekty, vypl˘vající ze zfiizovací listiny. Rozumíme pod nimi regionální geologick˘ v˘zkum spojen˘ s mapováním, prognózy nerostn˘ch zdrojÛ a environmentální v˘zkumy. Dlouhodobé projekty jsou to proto, Ïe trvají desítky let a jsou tím základním, co geologická sluÏba dûlá. Mohou b˘t rÛznû strukturovány, ãlenit se na vût‰í ãi men‰í programy a projekty, mohou se postupnû upravovat podle finanãních a personálních moÏností. Právû u tûchto dlouhodob˘ch úkolÛ je nezbytná pfiítomnost v˘zkumné základny. Takové projekty jsou pak odrazov˘m mÛstkem k dal- ‰ím ãinnostem. Financování této základní ãinnosti je ãistû institucionální. b) Krátkodobé úkoly, vypl˘vající z poÏadavkÛ správních, ãi jin˘ch orgánÛ nebo i aktuální vzhledem k vefiejnosti. Takové úkoly trvají obvykle nûkolik let a jsou obvykle financovány úãelovû. Do této kategorie poãítáme i v‰echny druhy grantÛ. c) Servisní posudková ãinnost, zadávaná správními orgány i jin˘mi organizacemi. To jsou aktivity, které je moÏno charakterizovat jako „sluÏbu“ v uωím smyslu. Pravidlem je, Ïe takov˘ servis je poskytován státním orgánÛm bezplatnû, soukrom˘m firmám za úplatu. Profesionální pfiístup k servisní ãinnosti se téÏ neobejde bez v˘zkumné podpory. Obvykle posudky a stanoviska zpracovávají lidé, ktefií mají dostateãné zku‰enosti z pfiedchozích dvou druhÛ ãinností. Ideální proporce mezi tûmito tfiemi druhy ãinností by mûly b˘t zhruba 50 : 30 : 20. Lépe neÏ ãísla, která jsou ostatnû velmi pfiibliÏná, by se mûlo fiíci: Polovina na dlouhodobou strategii, polovina na krátkodobou a okamÏité reakce. Posoudíme-li z tohoto hlediska ãinnost âeského geologického ústavu za posledních 10 let, mÛÏeme fiíci, Ïe tûmto ideálním proporcím zhruba odpovídá. Situace se v‰ak mûní rok od roku. Byly roky, kdy byl ústav zavalen Ïádostmi o posudky a stanoviska, jiná léta se mohl spí‰e vûnovat dlouhodob˘m strategiím. Léta velk˘ch krátkodob˘ch projektÛ, jako byly „Zemská kÛra západních âech ve vztahu k ultrahlubokému vrtu KTB v Nûmecku“ a „Severoãeské pánve“ (zkrácené názvy) znamenala nasazení velk˘ch kapacit na tyto úkoly. Jindy se objevily projekty, velmi nároãné na kapacity, jako „Okresní surovinové studie“, zadané b˘val˘m Ministerstvem hospodáfiství. Z hlediska strategie celkové ãinnosti je velmi choulostivá otázka grantÛ. Îádosti o nû jsou samozfiejmû vedením ústavu v‰emoÏnû podporovány, nesmûjí v‰ak vyboãit z celkového zamûfiení ãinnosti ústavu a musejí b˘t její souãástí. âesk˘ geologick˘ ústav jako organizátor mezinárodní spolupráce RÛzné proklamace jako „vûda nezná hranic“, jsou sice pravdivé, ale málo konkrétní a nefiíkají nic o tom, jak mezinárodní spolupráce pfiispívá k efektivnosti v˘zkumné ãinnosti. Proto se budeme snaÏit o v‰ech druzích mezinárodní spolupráce psát co nejkonkrétnûji. Hodnotíme-li posledních 10 let, vidíme, Ïe se mezinárodní styky oproti dobû pfied rokem 1990 ne zdvojnásobily, ale pfiibliÏnû zpûtinásobily. DÛvody nemusíme podrobnûji rozebírat, nejvíc nás samozfiejmû potû‰ilo odstranûní poniÏujících Ïádostí o moÏnost v˘jezdu do západních zemí. Zcela upfiímnû v‰ak musíme pfiiznat, Ïe i bûhem totality byly v geologii mezinárodní styky ãastûj‰í neÏ v jin˘ch v˘zkumn˘ch disciplínách. Na zasedání Mezinárodního konsorcia geologick˘ch sluÏeb (ICOGS) v roce 1992 jsme proklamací vyjádfiili dík v‰ak partnerÛm, ktefií nám uzavfiením dvoustrann˘ch dohod umoÏnili spolupráci. Na prvním místû jsme podûkovali Francii, Rakousku, Finsku a Norsku. I dlouhodobé pobyty na‰ich geologÛ v rozvojov˘ch zemích pfiispûly k urãitému stupni rozsáhlej‰í mezinárodní orientace. V neposlední fiadû i pofiádání úspû‰n˘ch velk˘ch zasedání zpÛsobilo, Ïe na‰e geologie, a tím i geologick˘ ústav nebyly od zahraniãí oddûleny neprostupnou bariérou. Do mezinárodní spolupráce zahrneme 8 rÛzn˘ch ãinností, které jsou navzájem propojeny. Proto lze jen tûÏko rozhodnout, která z nich je dÛleÏitûj‰í a která má v˘znam men‰í. Jsou to: a) Organizace a spoluorganizace mezinárodních zasedání, hlavnû v republice, av‰ak i v zahraniãí. b) Úãast na mezinárodních projektech, organizovan˘ch napfi. Evropskou unií, Mezinárodní unií geologick˘ch vûd, UNESCO, NATO, Mezinárodní atomovou agenturou, FOREGS (Forum evropsk˘ch geologick˘ch sluÏeb) atd. c) Uãast na v˘znamn˘ch mezinárodních konferencích. d) Dvoustranná spolupráce se zahraniãními geologick˘mi sluÏbami podle oficiálního protokolu (Polsko, Francie, Velká Británie, Spojené státy, Rakousko, Spolkové Nûmecko, Sasko, Finsko, Norsko, Slovensko). e) Krátkodobé stipendijní a studijní pobyty v zahraniãí, vãetnû pfiedná‰kové ãinnosti. 393
Change language