full text (PDF, 3.83 MB)

Bulletin of the Czech Geological Survey 74, 4, 1999
Jsme stále je‰tû v osmdesát˘ch letech. V ústavu, stále
Ústfiedním, vzniká v˘poãetní stfiedisko. Byly adaptovány
místnosti v prvním patfie ·ternberského paláce, s nemal˘mi
náklady instalována klimatizace a antistatické podlahy
a pofiízen systém „FELIX“. Byla to kopie sálového poãítaãe
IBM. Mûl nûkolik pevn˘ch diskÛ, kaÏd˘ o kapacitû
40 MB. Disky jsou fixovány na betonov˘ch základech
a za chodu vydávají zvuk turbiny. Po startu je tfieba
systém nûkolik hodin stabilizovat, teprve pak je pfiipraven
k provozu. Celkov˘ pfiíkon dosahuje mnoha kW. Chod
poãítaãe musí zaji‰Èovat cel˘ t˘m. Je v nûm vedoucí, nûkolik
technikÛ a programátorÛ. V jedné místnosti je elektrikáfiská
dílna, urãená v˘hradnû pro opravy stroje. Poãítaã
byl plnûn hlavnû regionálními geochemick˘mi daty, nikdy
v‰ak z nich nevydal dÛleÏité v˘stupy.
Nastaly politické zmûny na konci roku 1989. Do idyly
svûta sálov˘ch poãítaãÛ vpadly osobní poãítaãe. V âGÚ
zaãala revoluce získáním poãítaãe PC kompatibilního firmy
„LOGOSTAR“ pro v˘poãetní stfiedisko. Tento poãítaã
má jiÏ ‰ir‰í vyuÏití, mají se k nûmu i geologové a pouÏívají
ho i pro psaní textÛ a malování tabulek. I dal‰í v‰ak
tu‰í nevídané moÏnosti a pfiihla‰ují se k uÏívání, proto je
sestavován pofiadník. V roce 1990 následuje dal‰í krok,
zpoãátku nenápadn˘. Ústav koupil 3 poãítaãe HP VECTRA.
Ty v‰ak nejsou urãeny pro v˘poãetní stfiedisko, ale jsou
instalovány na Barrandovû, v Ko‰ífiích a v Brnû. Byl to
ov‰em krok zásadní, protoÏe okamÏitû u nás následoval
v˘voj, kter˘ ve vyspûl˘ch zemích nastal o 10 let dfiíve.
Poãítaãe totiÏ opustily exkluzivní svût v˘poãetních stfiedisek
a sestoupily mezi obyãejné uÏivatele. TakÏe i v geologickém
ústavu, tehdy jiÏ âeském, poãítaãe koneãnû dostály
svému názvu „personální“.
Dal‰í historie v˘poãetní techniky v âeském geologickém
ústavu je spjata s fenoménem internetu. Není dlouhá
a souvisí s dal‰ími epizodick˘mi vpády osobních poãítaãÛ.
Napfied se jednalo s provozovateli internetu, kter˘mi
byly tehdy jen CESNET a CONET. Poãítalo se s pfiipojením
nûkolika poãítaãÛ telefonní linkou, protoÏe nûco jako
poãítaãová síÈ bylo je‰tû povaÏováno spí‰e za scifi neÏ za
skuteãnost. Podmínky se v‰ak zmûnily v roce 1993, kdy
se ústav pfiestûhoval na Klárov. Zmûnila se budova, zmûnily
se téÏ technické moÏnosti pfiipojení. Do nového sídla
na Klárovû, b˘valého majetku Federálního úfiadu vlády,
byl totiÏ zaveden optick˘ kabel, pfiipraven˘ k napojení na
internet a ãást sítû byla zde jiÏ pfiipravena. Tím se ústavu
naskytly podstatnû ‰ir‰í perspektivy. Úfiad vlády vy‰el
vstfiíc a souhlasil s vyuÏitím pfiipojení. ·Èastnou shodou
okolností má Úfiad stejného poskytovatele pfiipojení, jak˘
vy‰el dfiíve ze soutûÏe pro âGÚ. Na zaãátku roku 1994
byla dokonãena síÈ v budovû na Klárovû a postupnû na ni
byly pfiipojovány poãítaãe. Na podzim téhoÏ roku byla
pfiipravena síÈ na Barrandovû, a to jak v hlavní budovû, tak
v nouzové stavbû a byla propojena s pevnou linkou na
Klárov. K internetu bylo pfiipojeno i brnûnské pracovi‰tû,
i kdyÏ nejprve jen vytáãenou telefonní linkou. V roce
1995 je s Klárovem propojena i budova v Ko‰ífiích. V roce
1996 byla instalována strukturovaná síÈ v brnûnské poboãce
a napojena dal‰í pevnou linkou na Klárov. V roce
1998 je na internet pfiipojeno komutovanou linkou pracovi‰tû
v Jeseníku. SíÈ na Klárovû v‰ak stárne, její údrÏba je
stále obtíÏnûj‰í. Proto byla v souãasnosti, v roce 1999 zcela
rekonstruována síÈ na moderní strukturovanou kabeláÏ
a aktivní prvky s pfienosovou kapacitou 10/100
Mb/s a souãasnû byl instalován silov˘ okruh pro napájení
v˘poãetní techniky.
MnoÏství poãítaãÛ stále roste, ‰ífieji se vyuÏívá sluÏby
WWW, a proto rostou nároky na pfienosovou kapacitu linek.
PrÛbûÏnû musí b˘t zvy‰ována i kapacita pevn˘ch spojení
mezi poskytovatelem, klárovsk˘m a barrandovsk˘m
pracovi‰tûm z pÛvodních 18 kb na souãasn˘ch 128 kb/s.
Ze struãného popisu toho, co se událo mezi lety 1989
a 1999 vidíme, Ïe jde o stavy naprosto nesrovnatelné.
Napfied ústav nemûl ani jeden osobní poãítaã, neexistovala
poãítaãová síÈ a jen nûkolik zasvûcencÛ tu‰ilo, co je to
vlastnû internet. Za deset let poté má prakticky kaÏd˘ pracovník
k dispozici osobní poãítaã, v ústavu je jich 200,
pfieváÏnû PC, ale i nûkolik Mac. Poãítaãe jsou síÈovû propojeny,
více neÏ bûÏnû se vyuÏívá internetu vãetnû osobních
e-mailov˘ch adres. Ústav má vlastní webovské stránky,
na nichÏ se provoz kaÏd˘m rokem pfiibliÏnû zdvojnásobuje.
Náv‰tûvnost se za poslední roky odhaduje na
35 000 a stránky získaly nûkolik mezinárodních ocenûní.
To v‰e se projevuje i v technologii systému GIS.
Napfied velké prázdno, naãeÏ byla postupnû vybudována
dvû pracovi‰tû, z kter˘ch vycházejí kvalitní grafické v˘stupy
na digitálním základû. Rozvíjí se technologie,
umoÏÀující spojení kvalitních grafick˘ch v˘stupÛ s digitálními
informaãními systémy v jednom prostfiedí SW.
Nejvût‰ím úspûchem bylo, Ïe v letech doslova ‰íleného
rozvoje poãítaãové technologie nezÛstal ústav pozadu,
ba dovolíme si fiíci, Ïe obãas byl o krÛãek vpfiedu pfied ãesk˘m
prÛmûrem a dosáhl svûtového standardu. V tomto
prostfiedí rostla i vlivem konkurence „poãítaãová vzdûlanost“
pracovníkÛ âGÚ. Stejnû jako do jin˘ch v˘zkumn˘ch
pracovi‰È ji pfiinesla do ústavu mladá krev, která jiÏ
byla poãítaãi odkojena. Av‰ak i stafií mazáci, jindy jiÏ nepfiíli‰
flexibilní, se vût‰inou computerové spoleãnosti pfiizpÛsobili,
i kdyÏ mnohdy ne bezbolestnû.
Programy, projekty, úkoly
Nejjednodu‰‰ím zpÛsobem, jak ãtenáfie seznámit s ãinností
ústavu, je vyjmenovat v˘zkumné úkoly. Byl by to
v‰ak zpÛsob dost alibistick˘, protoÏe by nepodtrhl vût‰í
v˘znam úkolÛ jednûch a men‰í druh˘ch, byl by to zpÛsob
i nudn˘, protoÏe seznam samotn˘ bez vysvûtlivek a komentáfie
není snadno straviteln˘m ãtením. Tím se ãtenáfii
hned omlouváme, protoÏe zkrácen˘ seznam zafiadit pfiece
jen musíme. Pro koho je nestraviteln˘, ten mÛÏe pfieskoãit
hned k rozboru nejzajímavûj‰ích v˘sledkÛ v˘zkumÛ.
420