10.02.2014 Views

Hrdinové naší doby - Mladá fronta

Hrdinové naší doby - Mladá fronta

Hrdinové naší doby - Mladá fronta

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

sEriál: pražské čtvrti<br />

Ve stínu katedrál<br />

Redaktorka ZENu Hana Kůrová snívala jako malá o tom, že si ji na svůj<br />

hrad odvede krásný a udatný princ. Místo toho přišel Václav Klaus.<br />

Text Hana Kůrová<br />

Foto Marcos Rodríguez Luque<br />

Hradní perly<br />

Kouzelným místem je<br />

kavárna U Zavěšenýho<br />

kafe kousek od Hradu.<br />

Hosté, kteří si tady dají<br />

kafe, mají možnost zaplatit<br />

jedno navíc a nechat je<br />

«zavěšené». Když přijde<br />

někdo bez peněz, může<br />

si ho dát. Jediným místem,<br />

kde je na Hradě možné si<br />

odpočinout od turistů, je<br />

Jelení příkop. Nabízí plno<br />

zeleně a klidu. Od roku<br />

2002 je zde ale zbudovaný<br />

tunel, umožňující projít<br />

příkop v celé jeho délce.<br />

Kavárna v Lobkovickém paláci<br />

v areálu Hradu má<br />

bezkonkurenční výhled. Připravte<br />

se ale na „vysokohorskou“<br />

přirážku (dole).<br />

66ZEN<br />

J<br />

eho siluetu nad Prahou už ani nevnímám<br />

a poněkud paradoxně si na něj<br />

vzpomenu většinou tehdy, když<br />

v noci není z nějakého důvodu osvětlen. Pražský<br />

hrad, jeden z největších hradních komplexů<br />

v Evropě, mezi svými zdmi ukrývá ostatky českých<br />

králů, korunovační klenoty či náboženské<br />

relikvie. Jsou zde kanceláře úřadu prezidenta<br />

republiky, v rozsáhlých sálech se konají nablýskané<br />

recepce a pravidelně tady krmí hlavy států<br />

tradiční českou kuchyní. A taky se zde docela<br />

obyčejně bydlí.<br />

Jako každá malá holka jsem si hrávala na princezny<br />

a snívala o tom, že mne můj princ na bílém<br />

koni zachrání z vysoké hradní věže. Sen se<br />

mi částečně splnil. Několik měsíců jsem bydlela<br />

na hradě, a to hned<br />

na tom Pražském. Jen<br />

pro úplnost – zachraňovat<br />

mne nikdo nemusel,<br />

pracovala jsem<br />

pro kancelář prezidenta<br />

a odešla jsem<br />

sama. Komplex Pražského<br />

hradu, který byl<br />

postupně budován<br />

od svého založení někdy kolem roku 880 až<br />

do poslední velké přestavby v druhé polovině<br />

18. století, dnes mimo jiné své funkce částečně<br />

poskytuje více či méně dočasné přístřeší pro<br />

některé zaměstnance Správy Pražského hradu<br />

a Kanceláře prezidenta republiky. Já měla tu<br />

čest nazývat svým domovem malý pokojík s výhledem<br />

na první nádvoří. Trochu mi to připomínalo<br />

bydlení na kolejích. Kuchyňka totiž byla<br />

taky společná a na chodbě. Tím ale podobnost<br />

končí. Na rozdíl od kolejí, a s výjimkou zázemí<br />

hradní stráže, v tomto křídle nebydlel nikdo.<br />

Hlučné probuzení<br />

Hlavně ze začátku a v noci mi toto vědomí<br />

působilo poněkud stažený žaludek. Bydlení<br />

na Hradě, a Hradčanech obecně, je maximální<br />

romantika. Trochu divočejší fantazie snadno<br />

rozehraje příběhy, které se zde během staletí<br />

odehrály. Duchové naštěstí svou přítomnost<br />

nikdy nijak nedemonstrovali, nicméně genius<br />

loci je cítit všude. Tím ale výčet zásadních<br />

kladů končí. Brány vám zde zavírají v jedenáct,<br />

popřípadě ve dvanáct v noci, a pokud náhodou<br />

zapomenete identifikační průkazku,<br />

domů se dostanete zase až ráno, taxikáři<br />

se donekonečna diví nad vaší adresou,<br />

a pokud v neděli ráno v lednici<br />

nic nemáte, čeká vás nekonečná cesta<br />

do „podhradí“. Absolutní občanská nevybavenost,<br />

jakkoli pochopitelná, mě<br />

vždycky deptala a cesty z kopce do kopce,<br />

i když prospěšné mé kondici, se mi<br />

začaly zajídat.<br />

Také nelze počítat s tím, že si člověk<br />

na Hradě bůhvíjak přispí. Hradní protokol<br />

je neúprosný a pravidelné střídání<br />

stráží s hlučným doprovodem je nedílnou<br />

součástí místního folkloru. O tisících<br />

turistů, promenujících se pod okny, nemluvě.<br />

Při každém odchodu či příchodu domů<br />

si člověk připadal jako součást této turistické<br />

atrakce. A musela jsem hlásit návštěvy. Takže<br />

přece jen ještě jeden z dobrých kolejních zvyků.<br />

Problém byl, že na rozdíl od „kolejbáby“ kolem<br />

hradní stráže člověk opravdu nikoho nepropašuje.<br />

Navíc, já to brala jako bonus, ale záleží<br />

na úhlu pohledu, je dost možné, že se obyvatel<br />

Hradu nevědomky stane součástí nějakého filmového<br />

trháku. Světlo v mém pokoji například<br />

svítí v záběru z filmu Iluzionista s Edwardem<br />

Nortonem. O překvapení a historky k pobavení<br />

společnosti není při bydlení na Pražském<br />

hradě nouze. Je to prostě okouzlující a naštěstí<br />

dočasná záležitost. Každopádně něco, o čem<br />

budu vyprávět svým vnukům, tajně doufajíc, že<br />

mi tím u nich stoupne kredit.<br />

n<br />

▼ a111011609 ▼ ▼ a110004370<br />

BOSS Store, Na Příkopě 6, Praha 1<br />

BOSS Store, Letiště Ruzyně, Terminál 1, odletová hala A<br />

BOSS Store, Letiště Ruzyně, Terminál 2, odletová hala C

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!