Region v rozvoji společnosti 2010 - Icabr.com

Jak známo, efektivní fungování tržního mechanismu předpokládá průchodnost tržních
signálů mezi jednotlivými dílčími trhy. Ekonomická teorie považuje tuto průchodnost tržních
signálů, resp. reakci navazujících dílčích trhů ve výrobkové vertikále v podmínkách dokonalé
konkurence za dostatečnou. Firmy „dokonale“ reagují změnou zaměstnávaného množství
inputu jak na změny v podmínkách výroby, tak na změny v poptávce po jimi produkovaném
statku. Dokonalá konkurence je však určitou intelektuální abstrakcí. V ekonomické realitě
jsou typické nedokonale konkurenční trhy. Platí to i pro trhy v potravinovém řetězci.
(Havránek, 1994)
Konečná cena, kterou platí spotřebitel za potraviny, resp. zemědělské výrobky na
různém stupni zpracování, je formována situací na dílčích trzích v rámci vertikál, která
prostřednictvím jednotlivých článků výrobního a distribučního procesu ovlivňuje úroveň
a strukturu dílčích cen. Prochází-li komodita od zemědělského podniku ke spotřebiteli
několika stupni v rámci řetězce, měly by teoreticky být změny cen na každém stupni za
předpokladu existence dokonalé konkurence v plné výši předávány dále. Pokud na jednom
nebo více stupních tohoto řetězce působí tržní síla, proces přenosu ceny na další úroveň
potravinového řetězce není úplný. Přenos cen tedy může být ukazatelem, do jaké míry jsou
trhy konkurenční. Při nedokonalém přenosu cen mezi jednotlivými stupni potravinového
řetězce např. nerealizují spotřebitelé výhodu z titulu snížení cen na úrovni zemědělských
podniků. (Blažková, 2008b)
Jako ukazatel efektivnosti a výkonnosti komoditního řetězce a také k posouzení míry
konkurence na úrovni zpracování a distribuci potravin je často využíváno hodnocení cenové
transmise v rámci dané komoditní vertikály, protože přenos cen uvnitř komoditního řetězce je
důležitou charakteristikou fungování vertikálně navazujících trhů a pomáhá identifikovat tržní
selhání (Commission of the European Communities, 2009).
Cíl a metodika
Cílem příspěvku je na základě analýzy přenosu cen ve vertikále posoudit asymetrii
cenové transmise v nabídkovém (tzn. od zemědělce ke spotřebiteli) a poptávkovém (tzn. od
konečného spotřebitele k zemědělskému prvovýrobci) směru v komoditní vertikále výroby
pšeničného pečiva v podmínkách České republiky a zhodnotit, do jaké míry výsledky
potvrzují existenci tržní síly v analyzované vertikále.
Datovou základnu tvoří měsíční ceny (CZV – cena zemědělských výrobců, CPV – cena
průmyslových výrobců, SC – spotřebitelská cena) na parciálních trzích analyzované vertikály
v období leden 2000 až říjen 2009 publikované ČSÚ ČR a MZe ČR (Situační a výhledová
zpráva Obiloviny, 2009). Pro číselné vyjádření intenzity cenového přenosu mezi jednotlivými
úrovněmi trhů v dané vertikále (označené i a j) byly vypočteny koeficienty elasticity cenové
transmise (EPT ij ) (Lechanová, Bečvářová, 2006):
=
=
×
Prostřednictvím koeficientu korelace byla zjišťována intenzita závislosti kladných
a záporných mezitržních cenových diferencí a bylo posuzováno, zda jsou mezi dílčími trhy
vertikály rychleji a v různém rozsahu přenášeny kladné nebo záporné cenové změny.
Verifikace sestavených regresních modelů vytvořených pro potřeby výpočtu koeficientů
cenové transmise byla provedena pomocí vícenásobného koeficientu determinace,
koeficientu korelace a F-testu vícenásobného koeficientu determinace.
Na základě mezitržních cenových diferencí byla posouzena závislost kladných
a záporných cenových diferencí, tzn. zda jsou mezi jednotlivými stupni zkoumané komoditní
vertikály přenášeny lépe růsty cen nebo poklesy cen (intenzita závislosti časových řad byla
hodnocena pomocí koeficientu korelace) a testováno bylo časové zpoždění (časové
zpoždění bylo určeno podle nejvyšší hodnoty koeficientu korelace).
14