Region v rozvoji společnosti 2010 - Icabr.com

Právní základ regionální politiky je odvozen z Článku 2 a Článku 158 Smlouvy zakládající
Evropské Společenství. Ten nastavuje obecný cíl reigonální politiky, který se snaží umožnit
občanům EU se plně účastnit a plně těžit z Evropského integračního projektu. Tento cíl je
podmíněn dvěma strategickými cíli: zlepšování udržitelného rozvoje a kvality života, a propagaci
integrace Evropských regionů. Tyto strategické cíle jsou nadřazeny krátkodobějším čili operačním
cílům: podpora konkurenceschopnosti, podpora sociálního zapojení a udržitelné pracovní pozice,
podpora kvality životního prostředí, rozvoj nad-regionálního propojení a podpora spolupráce mezi
regiony. Tyto cíle mohou být dosaženy zejména díky zlepšování podnikatelského prostředí,
inovacemi, výzkumem a technologickým rozvojem (RTD), vzděláváním, školením, získanými
dovednostmi, správným sociálním zapojením, funkční infrastrukturou, kvalitními službami, síťovým
propojením, výměnou zkušeností a jinou regionální přeshraniční spoluprácí. Jednotlivé faktory ale
nejsou dostatečné pro garanci požadovaného vlivu politiky na regionální ekonomiky. Ahner (2009)
trvrdí, že klíčovým faktorem k úspěchu inveistic jsou instituce a řízení. Celá struktura politiky
hospodářské a sociální soudržnosti je znázorně na obrázku č.1.
Programovací období 2007-2013
Od dob, kdy byl představen koncept soudržnosti, byly implementovány již čtyři generace
programů regionální politiky. Poměr výdajů do jednotlivých oblastí se v každém období lišil, jak je
znázorněno na obrázku č. 2.
Obr. 2: Od infrastruktury k inovaci
Zdroj: Inforegio Panorama (2008)
Dle webových stránek http://www.euractiv.com/ má v současném programovacím období
2007-2013 regionální politika EU tři základní cíle:
1) Konvergence: podpora rozvoje a vytváření pracovních pozic v nejméně rozvinutých
členských státech a regionech.
2) Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: určena bohatším členským státům
pro překonání problému spojených s ekonomickými a sociálními změnami, globalizací a
přechodu na tzv. znalostní společnost.
3) Evropská územní spolupráce: stimulace přes-hraniční spolupráce za účelem nalezení
řešení problémů jako urbanistický, rurální a pobřežní rozvoj, rozvoj ekonomických vztahů a
sítí malých a středních podniků.
36