Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
6 Retrospektiva<br />
Tak nám naše „neelektrika“ dospěla<br />
a dosáhla plnoletosti. Právě složila maturitní<br />
zkoušku v předmětech: podzemní<br />
dobývání, adaptace na náročné severské<br />
trhy a zavedení vlastní výroby detonační<br />
trubičky. Některými zkouškami prošla<br />
rychle a na výbornou, jinde to byl běh na<br />
delší trať, ale na pochvalu to taky je.<br />
Celkově prospěla s vyznamenáním. Taky za<br />
dobu své existence prošla vývojem ve všech<br />
svých součástech.<br />
Rok 20<strong>10</strong> se zřejmě zapíše v historii naší společnosti<br />
jako rok dynamického rozvoje. Jedním<br />
z hlavních pilířů je námi vyráběný neelektrický<br />
iniciační systém Indetshock/Shockstar, zkráceně<br />
zvaný neelektrika. Neustálý kvalitativní a kvantitativní<br />
rozvoj tohoto systému je výsledkem<br />
pochopení všeobecného trendu pozvolného<br />
přechodu z elektrického na neelektrický roznět.<br />
Právem můžeme říci, že Indetshock/Shockstar<br />
dozrál a zařadil se mezi konstrukčně a uživatelsky<br />
nejvyspělejší na světě.<br />
Před 19 lety se pracovníci úseku výzkumu<br />
a vývoje společnosti Zbrojovka Vsetín – INDET<br />
a.s. začali zabývat myšlenkou vytvořit vlastní<br />
neelektrický roznětný systém. V roce1992 získali<br />
vzorky neelektrických rozbušek firem Nitro<br />
Nobel Švédsko a Orica Austrálie. Výsledkem<br />
jejich snažení pro použití v lomech byl roznětný<br />
systém sestávající z dnové rozbušky MS25/50<br />
a povrchového konektoru Surface STD. Těsnění<br />
z PVC a plastový konektor byly zakoupeny<br />
ve firmě Kamník Slovinsko, detonační trubička<br />
v <strong>Austin</strong> Star <strong>Detonator</strong>.<br />
Po předchozích laboratorních testech byly 5. 8.<br />
1993 provedeny trhací práce s prvními neelektrickými<br />
rozbuškami Indetshock v lokalitě CEVA<br />
Mokrá. Po tomto zkušebním odstřelu následovalo<br />
ještě několik dalších.<br />
Úsilí na zdokonalení systému bylo korunováno<br />
Výnosem ČBU v roce 1995, kterým byly uvedeny<br />
na trh výrobky Indetshock MS25/50 (30 stupňů<br />
zpoždění, krok 25/50 ms), Surface STD<br />
s plastovým konektorem vlastní výroby a nominálním<br />
zpožděním 0, 17, 25, 42, 67, <strong>10</strong>9<br />
a 176 ms, déle časující T200 (5 stupňů zpoždění,<br />
krok 200ms) a T500 (18 stupňů zpoždění, krok<br />
500ms) určené pro podzemní dobývání. Na tyto<br />
již regulérně uvedené výrobky na trh se použilo<br />
místo PVC pryžové těsnění, detonační trubička<br />
od výrobce EDL Velká Británie.<br />
Rozbuška Surface STD byla v roce 1996<br />
Rozhodnutím ČBÚ nahrazena rozbuškou Surface<br />
(s provlékacím konektorem Surface UNI). Časování<br />
bylo beze změny jako u Surface STD.<br />
Významným mezníkem se stal rok 2000, ve kterém<br />
se začal vyrábět nový typ rozbušky pro Surface<br />
konektor označený QRC III s odlišnou konstrukcí<br />
rozbušky a sníženou navážkou sekundární náplně<br />
na 0,11g proti prvotní 0,45g. Konstrukce plastového<br />
konektoru chránila sousední rozbušky<br />
před rozletem střepin (konektor nebylo nutno<br />
překrývat vrtnou moučkou) a současně řešil<br />
zapojování detonační trubičky jednoduchým<br />
zatažením do konektoru. Ukončení detonační<br />
trubičky fixační trubičkou odbouralo nutnost<br />
fixace pomocí uzlu což bylo vyžadováno<br />
u konektoru UNI.<br />
Surface STD<br />
Provlékací konektor Surface UNI<br />
Jako každá nová věc měl i konektor QRCIII své<br />
nedostatky, které bylo nutno dalším vývojem<br />
a ověřováním v praxi řešit. Vývoj konektoru<br />
QRCIII reprezentuje sedm verzí, ve kterých byla<br />
postupně vyřešena problematika samovolného<br />
vytažení ST z konektoru, snadnějšího zatahování<br />
ST při minusových teplotách a zřetelnějšího<br />
barevného odlišení jednotlivých stupňů zpoždění.<br />
Této tématice se budeme podrobněji<br />
věnovat v dalším pokračování článku.<br />
Jak již bylo zmíněno první rozbušky určené pro<br />
použití při podzemních pracích (ražení tunelů,<br />
podzemní dobývání) nesly označení T200 a T500.<br />
Ty se v roznětných sítích kombinovaly s milisekundovými<br />
dnovými rozbuškami MS25/50.<br />
Pro připojení k bleskovici sloužil T-konektor.<br />
Pro efektivní spojování většího množství detonačních<br />
trubiček (20 ks) při podzemních<br />
pracích byla v roce 1996 Rozhodnutím ČBÚ<br />
uvedena na trh rozbuška Surface s provlékacím<br />
konektorem Surface UNI a bleskovicovým svazkovačem.<br />
Nominální časování bylo 0 ms.<br />
Surface UNI<br />
s bleskovicovým<br />
svazkovačem<br />
Dnové rozbušky s T-konektorem<br />
Libor Bártek, manažer prodeje
Change language