zde - Zápas o duši - Reformace.cz

Jakou bázeň však vzbuzuje toto Boží
slovo! S jakou pokorou, ale zároveň s jakou
pečlivostí musíme rozlišovat pravdu od
lži, křesťana od nevěřícího, spravedlnost
od nepravosti. Hluboko do Písma a blízko
před Boží tvář nás tímto slovem vede Duch
Svatý. Jenom pečlivé zkoumání Božího
slova nám může dát moudrost k rozlišování,
které nutně potřebujeme, abychom
uměli rozlišit spravedlivého od svévolníka.
Jsme zcela závislí na vedení Božím
Duchem, který použije právě Boží slovo
k oddělení pravdy od lži. A nakonec jedině
pokoření se pod mocnou ruku Boží nás
povede k tomu, abychom v pravdě mohli
jednat s milostí a milosrdenstvím jak se
svévolníky, tak se spravedlivými.
Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem
dorůstáme v Krista. (Ef 4:15)
– Jaroslav Kernal –
NOVÉ NEBE A
Úvodem
Mnohokrát jsem slyšel a sám se
účastnil hovorů s křesťany o tom, jak si
v nebi popovídáme s patriarchy, proroky,
a apoštoly, a probereme vše, čemu jsme
zde na zemi nerozuměli. Nejednou jsem
se setkal s prohlášením tohoto typu:
Pokud nebude v nebi můj tatínek,
maminka, a všichni moji blízcí, tak do takového
nebe nechci jít.
Několikrát jsem se setkal s vážně míněnými
dotazy, zda existuje nebe pro pejsky
a jiné domácí miláčky. Takové otázky
v podstatě odhalují niternou touhu mít
v nebi co nejvíce z toho, co máme rádi
zde na zemi! Všichni známe představy
specializovaného nebe pro hudebníky,
sportovce, herce…, kteří se z toho jejich
nebe na nás dívají sem dolů, jak
pokračujeme v činnosti, v níž byli oni tak
dobří, vážení a slavní.
Je přirozené, že když hledíme do minulosti
nebo budoucnosti, promítáme
do nich své zkušenosti pomocí analogie
(obdoby). Naše omezená lidská představivost
a omezený svět, ve kterém žijeme,
nám ani jinou možnost nenabízí. Proto
jsou naše představy a závěry často mylné.
Hodnotit minulost nebo si představovat
budoucnost ve světle toho, co
známe, je většinou chybné.
Metody extrapolace používá mnoho
sociálních a přírodních vědních oborů,
s menší nebo větší přesností. Extrapolace
může být částečně přesná jen pro pozvolné
a stálé jevy. Překotné (katastrofické
nebo nadpřirozené) změny v minulém nebo
budoucím čase a prostoru způsobí, že
je extrapolace nepoužitelná. Nedovedeme
plně zhodnotit sociální a politické
prostředí, ve kterém žily nebo budou žít
další generace. Neumíme se vžít do zkušeností
našich předků, ani budoucích potomků.
Proto do nebe, do věčného stavu
vesmíru, země a bytí, nemůžeme přenášet
téměř nic z tohoto hříšného, padlého
vesmíru a světa, který leží ve Zlém, tedy
ďáblu. Troufám si tvrdit, že konečný stav
země a vesmíru bude řízen novými zákony,
jinou, „neprokletou“ fyzikou a chemií.
Nikdo z nás si nedovede představit kvalitativní
změnu pomíjivosti do věčnosti, to,
že budeme žít v Boží přítomnosti a hledět
tváří v tvář Pánu Ježíši Kristu. Nová skutečnost
změní veškeré naše vazby k tomuto
světu, na něž jsme v pozemském
bytí vázáni. Ústředními postavami věčného
života nebudou naše minulé vztahy
k manželům, manželkám, dětem, rodičům,
kamarádům ani našim miláčkům,
ale zdrojem naší radosti bude Bůh a ve viditelné
podobě Ježíš Kristus. Věčnost nás
osvobodí od všeho, co nás k pozemskému
životu váže. Jen skrze jedinečný
vztah k Otci a Synu se zrodí dokonalý,
neprotěžující a nesobecký vztah ke všem
lidem, nejen k těm „svým“. Přestože
spasení budou zářit jako hvězdy, jsem
přesvědčen, že jejich zář v porovnání
s Kristem bude „jako lampička na Slunci“:
Budou hledět na jeho tvář a na čelech
budou mít jeho jméno. Nebude