Praktická cvičení z lékařské chemie I. - Lékařská fakulta v Plzni ...

toho bylo dosaženo, musí některé elektrony "patřit" současně oběma atomům spojeným
kovalentní vazbou.
Nejjednodušší případ nastane, sloučí-li se dva stejné atomy (např. Cl 2 ). Pak liché,
původně nespárované elektrony vytvoří elektronový pár patřící současně oběma atomům.
Cl + Cl Cl Cl nebo Cl - Cl
Podobně se mohou slučovat i atomy různého druhu (např. HBr)
H + Br H Br nebo H - Br
Kromě vazeb jednoduchých mohou vznikat i vazby násobné (dvojné nebo trojné)
O
C + O C O nebo O = C = O
O
N + N N N nebo N ≡ N
Elektronový pár, který se nepodílí na vazbě, se označuje jako volný elektronový pár.
Polarita kovalentní vazby
Atomy se liší svou schopností přitahovat elektrony. Této vlastnosti říkáme
elektronegativita. Spojuje-li kovalentní vazba dva stejné atomy (tj. se stejnou
elektronegativitou), je hustota elektronového oblaku rozložena rovnoměrně mezi oba
atomy (např. v molekule N 2 , Cl 2 ) a vzniká kovalentní vazba nepolární.
Jsou-li však kovalentně vázány dva různé atomy, pak se zvýšená hustota
elektronového obalu posunuje směrem k atomu s vyšší elektronegativitou. Vzniká
kovalentní vazba polární. Např. v molekule HCl se posunuje vazebný elektronový pár
směrem k atomu chloru, který tak získává zlomkový záporný náboj a v důsledku toho atom
vodíku získává zlomkový kladný náboj. Směr posunu elektronového páru se někdy
označuje šipkou nebo klínkem.
H Cl nebo H Cl
Vazba iontová
Iontová vazba je příkladem extrémně polární vazby. Předpokládá tak velký rozdíl
elektronegativit dvou atomů, že ten elektronegativnější si přitáhne celý elektronový
vazebný pár a tím získá záporný náboj. V elektrickém poli se pohybuje směrem ke
10