Předplatné 2014 - Divadlo J.K.Tyla v Plzni

31
pavoučí ženy - na základě knihy Manuela Puiga „El Beso de la
Mujer Araña“ - napsal Terrence McNally. Příběh se odehrává v jihoamerickém
vězení, ve kterém sdílejí celu dva absolutně rozdílné
charaktery – politický aktivista a gay. Chtějí-li přežít, musejí se
naučit spolu vycházet. Autorům se podařilo i z takto „nemuzikálového
tématu“´ stvořit muzikál plný napětí a vášní, muzikál, ve kterém
hraje hlavní roli lidské srdce. V původním nastudování v letech
1992 a 1993 hrála hlavní roli v Torontě, Londýně i na Broadwayi
Chita Rivera. Muzikál získal 7 Tony Awards a 3 ceny Drama Desk.
Oskar Nedbal, Leo Stein
POLSKÁ KREV
Klasická opereta. Hudba Oskar Nedbal / Libreto Leo Stein
Překlad a úprava Luboš Šterc, Jindřich Janda / České texty
Zdeněk Knittl / Režie Jan Ježek / Dirigenti Pavel Kantořík,
Jiří Petrdlík / Choreografie Petr Jirsa / Scéna Ivo Žídek
Kostýmy Josef Jelínek
Polská krev patří mezi nejslavnější a nejhranější tituly svého žánru
a obráží se v ní kosmopolitní ráz kulturního ovzduší střední Evropy.
Ingrediencemi tohoto díla jsou ruská předloha, rakouské libreto,
polské prostředí a česká hudba = vídeňská opereta. Leo Stein napsal
své libreto podle povídky A. S. Puškina Slečna selka. Vídeňská
premiéra se konala 25. října 1913 a první české provedení se
uskutečnilo již dva měsíce poté - 26. prosince téhož roku v Plzni.
Proto také je na našem jevišti tak trochu doma. Po řadě opakovaných
uvedení mezi válkami byla v druhé polovině dvacátého století
Polská krev v Plzni uvedena v letech 1951, 1953, 1959, 1968, 1976,
1986 a 1992. Vrátila se tedy na plzeňské jeviště po dvou desetiletích.
Tato opereta bývá často označována za nejlepší dílo Oskara
Nedbala a je druhou z jeho šesti operet. Přesto právě na základě
toho, jaká hudba v Polské krvi zní, odmítají mnozí řadit jejího
skladatele k někdejší vídeňské skupině F. Lehár, O. Straus a L. Fall.
Jeho hudba zůstala vždy výrazně česká. Nedbal totiž, třebaže
působil ve Vídni, nepodlehl zcela tam panujícímu mezinárodnímu
hudebnímu výrazu. A proto je pro nás Polská krev tak přitažlivá –
v ničem si nezadá s těmi nejproslulejšími tituly žánru a přitom je
tak blízká českému hudebnímu cítění.