opravená verze - Katedra ekologie a životního prostředí - Univerzita ...

Materiál byl vybírán od března 2004 do února 2006 každých čtrnáct dní, přes zimní
období jednou za měsíc. Materiál z pastí byl tříděn do těchto skupin členovců: Araneida,
Opilionida, Pseudoscorpionida, Chilopoda, Diplopoda a. Coleoptera: Carabidae Determinace
a vyhodnocení ostatních skupin je zajišťována příslušnými specialisty.
Suchozemští stejnonožci byli determinováni na druhovou úroveň s použitím
binokulární lupy a pomocí Frankenbergerova klíče (1959), jejich názvosloví a systematické
postavení je v souladu se současným pojetím (Schmalfuss 2003).
2.3 Analýza
Environmentální faktory
Pro distribuci suchozemských stejnonožců v dané mozaice byl testován význam těchto
environmentálních faktorů: stáří porostu (age), které odpovídá poloze pastí v lesní
mozaice, sezonalitu (month), procentuální pokrytí listovým opadem (litter), procentuální
zastínění bylinami (herbs), keři (shrubs) a také stromovými korunami (trees) v okruhu
dvou metrů kolem každé pasti (Magura et al. 2001). Bylo třeba vzít v úvahu, že v případě
stromových korun se stín posunuje spolu s pohybem slunce během dne. Kódy
odpovídající hodnotám jednotlivých environmentálních faktorů jsou uvedené v tabulce č.
2. K analýze dat byl použit statistický program Canoco for Windows 4.5.
Tab. 2. Kódy environmentálních faktorů užitých v analýze
Pokryvnost listového opadu
% 0-25 25-50 50-75 75-100
kód 0,1 0,2 0,3 0,4
Množství listového opadu
mm 0-1 1-3 3-5 5 a více
kód 0,1 0,2 0,3 0,4
Pokryvnost bylin
% 0-25 25-50 50-75 75-100
kód 0,1 0,2 0,3 0,4
Pokryvnost keřů
% 0-25 25-50 50-75 75-100
kód 0,1 0,2 0,3 0,4
% 0-25 25-50 50-75 75-100
Zastínění stromovými korunami kód 0,1 0,2 0,3 0,4
Diverzita
Pro stanovení druhové diverzity jednotlivých pastí (mikrostanovišť) jsem použila
Shannon – Wienerův index:
H´ = -∑ (Ni / N) × log 2 (Ni / N),
kde Ni je počet jedinců i-tého druhu, N je počet všech odchycených jedinců. Diverzita
vyjadřuje poměry četností druhů daného společenstva. Čím je index diverzity větší, tím je
celkový počet jedinců rovnoměrněji rozložen mezi více druhů společenstva.
3. Výsledky
3.1 Diverzita
Při dvouletém výzkumu distribuce suchozemských stejnonožců v lesní mozaice lužního lesa
Litovelského Pomoraví bylo získáno 5111 jedinců této skupiny v šesti druzích. Z toho 1337
jedinců bylo druhu Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792), 561 jedinců druhu Protracheoniscus
politus (C. Koch, 1841), 2555 jedinců druhu Trachelipus rathkii (Brandt, 1833), 384 jedinců
225