Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
MANAGEMENT JÁMY<br />
Sklizením do jámy či vaku to nekončí<br />
Co kdo sklidí,<br />
s tím hospodaří<br />
V tomto případě lze nadpis upravit: „Každý hospodaří s tím,<br />
co sklidí, podstatné ovšem je, JAK s tím hospodaří.“ Toto lze<br />
nazvat Managementem jámy.<br />
autor Ing. Eduard Hanina<br />
Na většině farem je dnes k dispozici<br />
odpovídající technika, se kterou se<br />
dá čelo siláže důsledně ošetřovat. Optimální<br />
jsou frézy, řezná čela, či ostré<br />
vykusovače. Krmiči na farmách ochotně<br />
využívají svěřenou mechanizaci, mají-li<br />
být ovšem důslední, je nezbytné použít<br />
i nářadí základní, a tím je lopata. Uklidit<br />
jámu, a předejít tak zdravotním i jiným<br />
problémům tak, jak je to na obrázku<br />
vpravo, nelze jen nakladačem bez manuálního<br />
přičinění. Totéž platí u manipulace<br />
se silážemi ve vacích. Tato práce navíc<br />
nemusí být vidět na straně zisku, výrazně<br />
se však projeví v úspoře za nápravné<br />
přípravky či veterinární úkony.<br />
Při odebírání siláží z jámy či vaku musí<br />
pracovník postupovat tak, aby bylo čelo<br />
rovné, hladké a stejnoměrné „bez zubů“.<br />
V zásadě jde o to udržovat nejmenší<br />
možnou plochu otevřenou působení<br />
vzduchu a světla. Optimální je odebírat<br />
denně rovnoměrně, z celého profilu 30–<br />
50 cm, v závislosti na struktuře siláže.<br />
Čím je utuženější, tím menší denní odběr<br />
je nezbytný. V reálu to znamená, že<br />
musíme být daleko důslednější při plnění<br />
velkých jam, které při vybírání „přejíždíme“<br />
zprava doleva jednou za 4–5<br />
dní. K zabránění oxidace a druhotné fermentace<br />
se sice dají použít různé metody,<br />
zejména nástřik kyselin, ty jsou však<br />
vždy dalším vícenákladem a přinášejí jistá<br />
rizika pro lidi i pro zvířata.<br />
Kyslík mají všichni rádi<br />
Mléčné kvašení, jako zásadní proces konzervace<br />
siláží, je anaerobní, tedy bez přístupu<br />
vzduchu. Zároveň je to proces<br />
v podstatě chladný, kdy se fermentovaný<br />
materiál příliš nezahřívá. V ideálních<br />
podmínkách teplota nepřesahuje 25 °C<br />
(vzpomeňme si na kvašení domácího<br />
zelí, tím se také neohřejeme). Každá<br />
možnost oxidace siláže přináší její větší,<br />
či menší degradaci. Podle obsahu sušiny<br />
začínají využívat dostupný kyslík kvasinky,<br />
u sušších materiálů to jsou zejména<br />
plísně. Většina z nás už asi viděla barevná<br />
kola proplesnivělých siláží trav<br />
a vojtěšek, která jsou jasným signálem<br />
závadnosti objemných krmiv. I bez těchto<br />
zjevných změn lze nežádoucí druhotné<br />
poškození siláže detekovat pomocí<br />
vpichového teploměru. Obecně můžeme<br />
říct, že pokud teplota siláže překročí<br />
30 °C, pak na každý další 1 °C můžeme<br />
počítat ztrátu 1 % energetické hodnoty<br />
krmiva, která je spotřebována na metabolické<br />
procesy bujících nežádoucích<br />
mikroorganismů. S jejich činností je spojena<br />
také degradace a ztráta dusíkatých<br />
látek.<br />
Všechno je o penězích<br />
Pro příklad: Siláž načechraná čelním nakladačem,<br />
s vnitřní teplotou 45 °C a původní<br />
produkční energií na 12 litrů mléka<br />
v krmné dávce, nám poskytne pouze<br />
cca 10 litrů. Tento 15% rozdíl znamená<br />
ztrátu 15 Kč na každou dojenou krávu<br />
a den (při ceně 7,50 Kč za litr). Vyjádřeno<br />
finančně: 250 denně dojených krav x<br />
15 Kč = ZTRÁTA 3 750 Kč denně. Měsíčně<br />
tak můžeme přijít o 112 500 Kč v realizaci<br />
mléka, a to při stejných nákladech<br />
na krmení! A to jsme počítali jen energii.<br />
Ztráta na dusíkatých látkách a zdraví<br />
Takto opravdu ne!<br />
12 CHOVSKOTU PROSINEC ÚNOR ŘÍJEN 2009<br />
<strong>2010</strong>
Change language