00 Památník Sokola Přerov 1871 -1946 - rosmus

odjeli odpoledním vlakem do Sofie. Dízda do Sofie byla přerušena v Niši, v sídle srbské
vojenské akademie. Když vlak zastavil, byli jsme uvítáni hudebním pochodem »Na
marjánce«, v té době tak populárním, který zahrála vojenská hudba, řízená českým
kapelníkem, s nímž jsem se znova sešel na slete v Záhřebe v r. 1936, kde doprovázel
naše župní vystoupení, které bylo současně representačním vystoupením COS. Po 1
hod. pohoštění, které bylo připraveno v parku kadetky, pokračovali jsme v jízdě do
Sofie, kam jsme dospěli za úplné tmy. Byli jsme ubytováni ve vojenských kasárnách,
kde bylo o naše pohodlí náležitě postaráno. V Sofii se COS zúčastnila slavnostního
svěcení praporu a veřejného cvičení bulharských junáků, po kterém se vrátila větší část
účastníků do svých domovů, ostatní přihlášení odjeli do Cařihradu.
Na tento výlet mám ty nejkrásnější vzpomínky, neboť všem účastníkům tohoto zájezdu
se dostalo od turecké vlády tolik pozornosti, jako nikomu jinému. A proč to vše bylo!
Téhož roku na jaře byla turecká vláda pozvána do Vídně, kde jí byla věnována okázalá
pozornost. My jsme byli dle pasů považováni za Rakušany, a proto jsme byli tak vlídně
přijati. Byla nám přístupna všechna musea,, hrobky tureckých vladařů, chrámy i
opuštěný harém ve Stambulu. Bylo nám dovoleno přihlížeti Selamlíku (turecké
pobožnosti), který se konal každý pátek za účasti tureckého paši, jinak pro veřejnost
nepřístupného. - - To vše jsme radostně prožívali 14 dnů za nejkrásnější pohody.
Zpáteční cesta naplňovala nás určitými obavami před vyšetřováním na našich hranicích,
jak nám bylo důvěrně sděleno, l těmto předvídaným obavám jsme se vyhnuli a šťastně
se vrátili domů.
A. Kostíková:
Vzdělávací činnost v letech 1931 - 1946.
Vzdělávací činnost, jindy v Sokole tak rušná a radostná, byla za uplynulých 15 let
přerušena krvavou brázdou německé okupace 1941—1945. Železná ruka osudu zastihla
přerovskou jednotu na prahu nového desítiletí, pravé když byly mobilisovány všechny
síly, aby důstojným způsobem bylo oslaveno 70 let od jejího vzniku. Přípravné práce
byly zmařeny rozpuštěním COS a zákazem činnosti.
Od roku 1931 rostla utěšeně naše jednota a tím přibývalo též vzdělávací práce. Podle
výročních zpráv sněmoval vzdělávací sbor pravidelně každý měsíc. V r. 1931 byl
zvolen vzdělavatelem br. V. Netočný, v letech 1932 až 1934 vedl vzdělávací činnost br.
Alois Kabelík, od r. 1935—1939 stál v čele nezapomenutelný br. H. Sekera, 31. ledna
1940 ujal se vedení vzdělávacího sboru br. Fr. Stavař. Tento rozený organisátor rozvedl
práci vzdělávacího sboru do nových odborů, rozsáhlou činnost podporoval pravidelně
vycházející »Sokolský hlas«. Vzdělávací sbor, který v Přerově soustřeďoval vždy
kroužek výborně si rozumějících bratří a sester, byl v posledních letech před okupací
rozmnožen novými silami; úzká a harmonická spolupráce všech pojila členy jednoty v
těžkých dobách, jež stihaly náš národní život od r. 1937. Pevná, společná vůle prospět
myšlence sokolské a tím posílit i myšlenku národní, pomáhala bojovat proti
malomyslnosti a udržovala neutuchající činnost vzdělávací v naší jednotě i po osudném
15. březnu 1939. Statistika ukazuje obrovskou práci v číslech, ale nedovede zhodnotit
mravní účinek všech těchto drobných i větších podniků. Nevystihne též mravenčí pili a
chuť, s jakou byly připravovány. Nezištně se věnovali všichni členové vzdělávacího
sboru své činnosti, všichni zástupci přiřaděných pododborů konali svědomitě své úkoly,
jak o tom svědčí jejich samostatné články. Souhrn vzdělávací činnosti tvoří stovky
proslovů před šikem, samostatné přednášky, ideové školy pro nové členy, úvodní slova
k. různým podnikům, organisování výstav, vycházek, samosprávy dorostu a j. Ideový
program, rozvržený rámcově na jednotlivé měsíce, byl doplňován podle potřeby, jak to
vnější podněty a okolnosti s sebou přinášely. Každoročně byla podniknuta tradiční pouť
k hrobu bratra SI. Kratochvíla (s výjimkou let 1939—1941, kdy zákaz shromažďování