19.01.2015 Views

00 Památník Sokola Přerov 1871 -1946 - rosmus

00 Památník Sokola Přerov 1871 -1946 - rosmus

00 Památník Sokola Přerov 1871 -1946 - rosmus

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

odjeli odpoledním vlakem do Sofie. Dízda do Sofie byla přerušena v Niši, v sídle srbské<br />

vojenské akademie. Když vlak zastavil, byli jsme uvítáni hudebním pochodem »Na<br />

marjánce«, v té době tak populárním, který zahrála vojenská hudba, řízená českým<br />

kapelníkem, s nímž jsem se znova sešel na slete v Záhřebe v r. 1936, kde doprovázel<br />

naše župní vystoupení, které bylo současně representačním vystoupením COS. Po 1<br />

hod. pohoštění, které bylo připraveno v parku kadetky, pokračovali jsme v jízdě do<br />

Sofie, kam jsme dospěli za úplné tmy. Byli jsme ubytováni ve vojenských kasárnách,<br />

kde bylo o naše pohodlí náležitě postaráno. V Sofii se COS zúčastnila slavnostního<br />

svěcení praporu a veřejného cvičení bulharských junáků, po kterém se vrátila větší část<br />

účastníků do svých domovů, ostatní přihlášení odjeli do Cařihradu.<br />

Na tento výlet mám ty nejkrásnější vzpomínky, neboť všem účastníkům tohoto zájezdu<br />

se dostalo od turecké vlády tolik pozornosti, jako nikomu jinému. A proč to vše bylo!<br />

Téhož roku na jaře byla turecká vláda pozvána do Vídně, kde jí byla věnována okázalá<br />

pozornost. My jsme byli dle pasů považováni za Rakušany, a proto jsme byli tak vlídně<br />

přijati. Byla nám přístupna všechna musea,, hrobky tureckých vladařů, chrámy i<br />

opuštěný harém ve Stambulu. Bylo nám dovoleno přihlížeti Selamlíku (turecké<br />

pobožnosti), který se konal každý pátek za účasti tureckého paši, jinak pro veřejnost<br />

nepřístupného. - - To vše jsme radostně prožívali 14 dnů za nejkrásnější pohody.<br />

Zpáteční cesta naplňovala nás určitými obavami před vyšetřováním na našich hranicích,<br />

jak nám bylo důvěrně sděleno, l těmto předvídaným obavám jsme se vyhnuli a šťastně<br />

se vrátili domů.<br />

A. Kostíková:<br />

Vzdělávací činnost v letech 1931 - <strong>1946</strong>.<br />

Vzdělávací činnost, jindy v Sokole tak rušná a radostná, byla za uplynulých 15 let<br />

přerušena krvavou brázdou německé okupace 1941—1945. Železná ruka osudu zastihla<br />

přerovskou jednotu na prahu nového desítiletí, pravé když byly mobilisovány všechny<br />

síly, aby důstojným způsobem bylo oslaveno 70 let od jejího vzniku. Přípravné práce<br />

byly zmařeny rozpuštěním COS a zákazem činnosti.<br />

Od roku 1931 rostla utěšeně naše jednota a tím přibývalo též vzdělávací práce. Podle<br />

výročních zpráv sněmoval vzdělávací sbor pravidelně každý měsíc. V r. 1931 byl<br />

zvolen vzdělavatelem br. V. Netočný, v letech 1932 až 1934 vedl vzdělávací činnost br.<br />

Alois Kabelík, od r. 1935—1939 stál v čele nezapomenutelný br. H. Sekera, 31. ledna<br />

1940 ujal se vedení vzdělávacího sboru br. Fr. Stavař. Tento rozený organisátor rozvedl<br />

práci vzdělávacího sboru do nových odborů, rozsáhlou činnost podporoval pravidelně<br />

vycházející »Sokolský hlas«. Vzdělávací sbor, který v Přerově soustřeďoval vždy<br />

kroužek výborně si rozumějících bratří a sester, byl v posledních letech před okupací<br />

rozmnožen novými silami; úzká a harmonická spolupráce všech pojila členy jednoty v<br />

těžkých dobách, jež stihaly náš národní život od r. 1937. Pevná, společná vůle prospět<br />

myšlence sokolské a tím posílit i myšlenku národní, pomáhala bojovat proti<br />

malomyslnosti a udržovala neutuchající činnost vzdělávací v naší jednotě i po osudném<br />

15. březnu 1939. Statistika ukazuje obrovskou práci v číslech, ale nedovede zhodnotit<br />

mravní účinek všech těchto drobných i větších podniků. Nevystihne též mravenčí pili a<br />

chuť, s jakou byly připravovány. Nezištně se věnovali všichni členové vzdělávacího<br />

sboru své činnosti, všichni zástupci přiřaděných pododborů konali svědomitě své úkoly,<br />

jak o tom svědčí jejich samostatné články. Souhrn vzdělávací činnosti tvoří stovky<br />

proslovů před šikem, samostatné přednášky, ideové školy pro nové členy, úvodní slova<br />

k. různým podnikům, organisování výstav, vycházek, samosprávy dorostu a j. Ideový<br />

program, rozvržený rámcově na jednotlivé měsíce, byl doplňován podle potřeby, jak to<br />

vnější podněty a okolnosti s sebou přinášely. Každoročně byla podniknuta tradiční pouť<br />

k hrobu bratra SI. Kratochvíla (s výjimkou let 1939—1941, kdy zákaz shromažďování

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!