00 Památník Sokola Přerov 1871 -1946 - rosmus

oku 1926 byla vypsána úspěšná soutěž návrhů na tuto stavbu.
Rozsáhlý stadion podporoval zvýšení technické zdatnosti cvičících složek, umožňoval
častější veřejná vystoupení místní i větší krajské slety a také lepší přípravu i většího
množství cvičenců pro slety pražské i v cizině. ]e nutno ještě připomenouti, že roku
1920 splynul ženský odbor v jednotné členství.
, Také činnost-správní, vzdělávací a zábavní se ještě více rozrostla do různých nových
odborů a komisí, které všechny s chutí a nadšením pracovaly na uskutečnění svých
dílčích plánů, ať už to byl odbor dramatický, hudební, loutkářský, pěvecký, stavební,
pořadatelský, menšinový, kinoodbor a j.
Sbor vzdělávací musel býti rovněž velmi pilný, aby zvládl příliv nového členstva, které
muselo projíti ideovými školami a které bylo nutno proslovy, přednáškami,
vzdělávacími večery a besídkami, členskými schůzemi, výstavkami, divadlem,
biografem atd. uváděti do sokolství. Stejnou, ne-li větší péči bylo nutno věnovati
dorostu a žactvu.
Jak je vidět, proud života přerovské jednoty se rozlil do šířky i do hloubky a strhává k
sobě stále nové přívržence. Přerovská jednota stává se jednou z největších moravských
jednot a v rámci župy Středomoravské-Kratochvílovy jednou z nejsilnějších. Obezřetně
vedena, dojde splnění dávného svého přání přestěhovati se do nové, moderní a rozsáhlé
sokolovny, jak se dočteme v následujícím pojednání, jež nám zachycuje už podrobně
běh dalších událostí.
*
V tomto krátkém přehledu dějin jednoty jsou podány jen hlavní rysy. Kdo se chce
poučiti více a podrobněji, nechť si pročte »Památník jednoty« z r. 1911, 1921 a 1931,
dále nástin dějin jednoty od Silv. Plevy v monografii >>Přerov, Přerovsko-Kojetínsko«,
již vydala Národohospodářská propagace CSR v Brně r. 1933 (s. 168), taktéž spisek St.
Kovandy »Památce br. Slav. Kratochvíla 1914« a studii Dana Ulmana »Slavomír
Kratochvil, první oběť domácího odboje«, Přerov 1934.
O. Kadlec:
Kronika jednoty v letech 1931-1946.
(1931—1937).
Sedm let obětavé a nadšené práce.
Do svého jubilejního roku 1931 nastoupila jednota valnou hromadou, která se konala 8.
února v sokolovně za účasti 240 členů (161 mužů a 79 žen). Nově zvolený výbor za
vedení br. starosty Silvestra Plevy se dal bezodkladně do pilné práce, aby krajský slet,
který se měl konat 28. června, se vydařil co nejlépe. V dalším programu byly: slavnostní
valná hromada, akademie, výstavka, koncerty, divadlo, krojová akce, cestovní fond,
příprava na IX. slet v Praze a řada jiných podniků. Byl to velmi obsáhlý program, který
však byl plně uskutečněn, jak patrno z přehledu:
2. a 3. května byla uspořádána tělocvičná akademie a
27. května tělocvičná besídka jako přehlídka přípravy pro krajský slet.
31. května zúčastnila se jednota župních závodů družstvem oddělení středního a nižšího.
Oddělení střední získalo II. místo.
7. června byla povinná účast jednoty na okrskovém sletu v Henčlově, který byl
přehlídkou pohotovosti, síly a kázně.
14. června zúčastnila se jednota sletu IV. okrsku v Bochoři.
21. června byl konán župní slet žactva a dorostu za velké účasti 134 žáků, 190 žaček,
59 dorostenců a 62 .dorostenek z naší jednoty. Sletu se též zúčastnilo 143 bratří a 130
sester v kroji. Byl to vlastně vstupní podnik do jubilea jednoty.
27. června, v předvečer hlavního sletového dne, konala se krajská akademie.