00 Památník Sokola Přerov 1871 -1946 - rosmus

Jindřich Čoupek:
Sokolská vyznamenání.
Od založení Sokola uplynulo téměř jedno století. Jaká to byla úžasná cesta zápasů a
úsilí, práce a nesmírných obětí tisíců bratří a sester, než mohla vyrůsti tato obrovitágigantická
stavba, zahrnující v sobě národ ve všech jeho vrstvách a stavech, stmelený a
sjednocený jedinou myšlenkou, jedinou ideou, s jediným úkolem a cílem: sloužiti
svému národu a státu.
V dobách našeho národního obrození stalo se Tyršovo sokolství pilířem velikého
duchovního hnutí za svobodu národa, v dobách prvé světové války bojovnou silou legií
na všech frontách války; za druhé světové války nerozbornou mocí statisíců bojovníků v
ilegální činnosti doma, v četách partyzánů i zahraničních vojsk. Stalo se ale i nesmírnou
silou duchovní, jež stala se zdrojem té veliké víry, odhodlanosti a chrabrosti
nespočetných bratří a sester, bojujících a umírajících za svůj národ a jeho svobodu.
Sokolství bylo, jest a zůstane nejčistším výrazem upřímné, oddané lásky a věrnosti
demokracii, svobodě, národu a republice. Vědomí vykonané práce pro národ je
každému Sokolu nejvyšší odměnou a ctí. Dobrovolná práce v Sokole je povinností
každého, neboť v sokolské přísaze zavázal se ji konati nezištně, s láskou i za nejtěžších
obětí. A přece tolik je těch, kteří obětovali celý svůj život této sokolské práci,
nečekajíce odměny, ani díků a uznání. V této oběti a v této lásce, v tomto sokolském
bratrství tkví onen úspěch sokolství. Kéž by i tato láska, toto bratrství, tato jednota a
svornost v práci, úkolech a cílech stalá'se vlastností celého národa.
S úctou a obdivem hovoříme o těch, kteří zasvětili takřka celý svůj život sokolské práci
a sokolské myšlence. Po letech přehlížejí své vykonané dílo s pocitem hrdosti a štěstí,
radosti a spokojení. Život jejich se vtělil do práce, a do věků bude jejich duch žíti se
všemi, kteří přijdou po nich. Nezemřou, stanou se nesmrtelnými. Nikdy nemůže
sokolstvo zapomenout Dr. M. Tyrše a J. Fügnera, Jindřicha Vanička, Dr. Scheinera,
Pechláta a }., ale i Slávka Kratochvíla, Polameho a tisíce nejlepších bratří, kteří odešli v
oběti nejsvětějši — v oběti života za svobodu národa.
Jimi bude sokolstvo žít, jejich krev stane se životem sokolstva, aby dále neslo prapor
své sokolské a národní cti a slávy. Československá obec sokolská odměnila
nejzasloužilejší, neboť práce, kterou tito bratři vykonali, zasluhuje pochvaly a uznání.
Bratr Slavomír Kratochvíl a bratr Josef Poláme, dlouholetý župní náčelník
Středomoravské župy Kratochvílovy v Přerově, obdrželi za svou sokolskou práci
nejvyšší sokolské vyznamenání — • Suchardovu zlatou medaili, vedle čestné plakety
»Na stráž«.
Bratr Slavomír Kratochvíl obdržel tuto plaketu in memoriam v roce 1921. Bratru
Polárnému byla udělena plaketa »Na stráž« v roce 1917, medaile Su-chardova dne 30.
listopadu 1929, ve výročí jeho 25leté činnosti jako župního náčelníka. Jsme si toho
všichni plně vědomi, jaké úcty se dostalo našemu zasloužilému bratru Jos. Polammu a
jsme hrdi na jeho práci, na jeho zásluhy o sokolství i na jeho čestné nejvyšší sokolské
vyznamenání, které se uděluje jen skutečně za mimořádně velkou, záslužnou sokolskou
činnost. Zůstane vedle nezapomenutelného bratra Slavomíra Kratochvíla pýchou
Tělocvičné jednoty Sokol v Přerově a vzorem všem ostatním bratřím.
Růžena Široká:
Loutkářství v přerovském Sokole
U příležitosti 75. výročí trvání těl. jednoty Sokol v Přerově vzpomínáme i 25 let
loutkového divadla.
Dvacet pět let je velký mezník, u kterého se zastavujeme, abychom pohlédli na
vykonanou práci našich předchůdců, jejichž jména většinou již zmizela z nynějšího
odboru. Čtvrt století radostné práce i starosti a všelikých trampot obětovalo několik