1/2009 - MEDIPRAX CB sro

VZDÌLÁVÁNÍ A ZKUŠENOSTI
Dlouhodobé cévní vstupy v urgentní medicínì
Jaroslav Kratochvíl 1,2, Jiøí Charvát 3
1
Jednotka intenzivní péèe, II. interní oddìlení, FN Na Bulovce, Praha
2
Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, ÚSZS
3
Jednotka intenzivní metabolické péèe, Interní klinika, FN Motol a UK 2. lékaøská fakulta, Praha
Abstrakt
Èlánek podává pøehled o typech dlouhodobých cévních vstupù, o indikacích a o zásadách jejich použití v podmínkách pøednemocnièní péèe.
Klíèová slova: dlouhodobé cévní vstupy – pøednemocnièní neodkladná péèe
Abstract
The types of long-term and semi-peramanent intravenous accesses are presented in this article as well as its indications and basic principles of using
them in prehospital emergency care conditions.
Key words: long-term intravenous access – prehospital emergency care
V Èeské republice pøibývá v posledních letech pacientù s dlouhodobým
cévním vstupem. K hlavním indikacím pro zajištìní možnosti
opakovaného (rychlého) pøístupu do krevního øeèištì patøí
onkologická léèba, dlouhodobá domácí parenterální výživa, hemodialýza
a závažné život ohrožující stavy u vybraných pacientù (napø.
anafylaktický šok, status asthmaticus, hypoglykémie a podobnì).
Roènì se v ÈR implantuje pøibližnì 2000 venózních portù,
pøesná data budou k dispozici po vzniku národního registru
pacientù s dlouhodobým cévním vstupem. Každý pacient se zavedeným
vstupem by mìl být vybaven kartièkou s informacemi
o typu katétru (portu), cestì a datu zavedení – podobnì jako je to
bìžné u pacientù s implantovaným kardiostimulátorem.
Pøedkládané sdìlení má sloužit jako seznámení s jednotlivými
druhy dlouhodobých cévních vstupù a se zásadami jejich používání
v podmínkách pøednemocnièní péèe.
Druhy vstupù:
Permanentní centrální žilní katétr (Hickman, Broviac,
Groshong aj.) je obdobou klasického centrálního žilního katétru
zavedeného cestou v. subclavia nebo v. jugularis. Je však delší a je
zèásti veden podkožním tunelem, jenž ústí na pøední stranì hrudníku.
V prùbìhu tunelu je katétr opatøen dakronovou manžetou,
která jej fixuje ve správné pozici a brání pøestupu bakteriální infekce.
Nejèastìji je využíván pro domácí parenterální výživu.
Podkožní implantovaný port – katétr je umístìn stejnì jako
v pøedchozím pøípadì v centrální žíle, tunelizován a spojen
s portem, který se skládá z titanové komùrky kryté elastickou
membránou a z obalu, který je nejèastìji z plastu. Celý systém
je umístìn v podkožní kapse na fascii prsního svalu. Používá
se zejména k onkologické léèbì, alternativnì mùže být zaveden
i do dolní duté žíly. Ostatní druhy portù pøedstavují okrajovou
problematiku a zmiòujeme je pouze pro úplnost – patøí
sem zejména arteriální porty – využívané k aplikaci chemoterapeutik
do jater a epidurální porty.
Systém port-katétru je zhotoven z neferomagnetických materiálù
a jeho pøítomnost není kontraindikací k vyšetøení magnetickou
rezonancí.
Permanentní hemodialyzaèní katétr (Permcath) je tunelizovaný
katétr s dvìma lumen velkého kalibru, používaný
jako alternativní cévní pøístup pro hemodialýzu (profil
katétru umožòuje dostateèný prùtok krve nutný pro extrakorporální
hemopurifikaci). Využívá se u pacientù se špatným
stavem cév, který neumožòuje konstrukci AV fistule,
u kardiakù ohrožených rozvojem kardiální dysfunkce pøi
AV zkratu a u pacientù s pøedpokladem krátké doby dialyzaèního
léèení (napø. terminální stadium jiné choroby s indikací
k hemodialýze).
Obr. 1: Huberova jehla Obr. 2: Zavedení jehly do portu. Obr. 3: Ppostup pøi vytažení
punkèní jehly
12 URGENTNÍ MEDICÍNA 1/2009