ZDRAVÍ A POHYBOVÁ AKTIVITA - Fakulta sportovních studií

Pohybově aktivní osoby mají svoje funkční schopnosti na vyšší úrovni po celý život,
ve srovnání s lidmi se sedavým způsobem života (Graf. 1):
Graf 1: Vývoj funkční kapacity u aktivních a sedavých lidí (modifikováno podle Jackson et
al. 1999).
Vývoj funkční kapacity
"aktivní" - plná čára, "sedaví" - přerušovaná čára
Funkční
kapacita (%)
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
10 30 50 70
Věk (roky)
Preventivní význam pohybové aktivity (a vlastně i nepřímo příčinnou souvislost
hypokinézy) pro výskyt zhoubných nádorů prokazuje řada epidemiologických studií. Máček
s Máčkovu (2004) uvádějí ve svém článku přehled těchto studií (tab.1). Za prokázaný vztah
(nižší výskyt rakoviny u pohybově aktivních osob) je považován ten, jestliže nejméně 20
rozdílných studií přinese statisticky významné výsledky.
Tab. 1: Výsledky studií vlivu pohybové aktivity na výskyt rakoviny (Máček a Máčková,
2004).
Lokalizace
Počet pozitivních
studií
Snížení rizika
Důkaz
Biologické
vysvětlení
Tlusté střevo 39 ze 46 40-50% přesvědčivý
↓ doba trávení
↑ imunita
Prs 25 ze 36 30-40% přesvědčivý
Prostata 14 z 25 10-30% pravděpodobný
↓ expozice
Estrogenu
↓ expozice
Testosteronu
Plíce 6 z 8 30-40% možný ↑ funkce plic
Děloha 8 z 12 30-40% možný
↓ expozice
Estrogenu
Pozitivní psychotropní účinky popisují Nešpor a Csémy (2006): Přiměřená tělesná aktivita
snižuje úzkost a deprese, zvyšuje odolnost mozku vůči poškození alkoholem a spokojenost
lidí (kvalitu života).
Motivace k pohybové aktivitě
Důvodem a cílem cvičení bývá zlepšit nebo udržet zdravotní stav (léčebné účinky
pohybu – obezita, hypertenze, diabetes mellitus atd.), zlepšit vzhled, zažít příjemné pocity a