Vyhodnocení plnění SPŽP 2004-2006 (PDF, 1 MB ) - CENIA, česká ...

pochopitelně velice rozdílnou míru významnosti). Materiál sám o sobě proto umožňuje v
zásadě pouze statistické vyhodnocení ve formátu splněno / plněno x plněno průběžně x
plněno částečně x neplněno vůbec.
Z celkového počtu 479 naplánovaných opatření k naplnění cílů SPŽP bylo splněné resp. je
plněno dle plánu 132 opatření (což znamená cca 28 %) a 151 opatření je plněno průběžně
(vzhledem k naplánovanému plnění v pozdějším termínu, než prováděné vyhodnocení), t.zn.
31 %. U 167 opatření bylo plnění hodnoceno jako částečné (tj. v cca 35 %) a 29 opatření není
plněno vůbec (tj. cca 6 %).
Za nejúspěšnější lze v tomto pohledu považovat plnění dílčích cílů v oblastech Ochrana
ozónové vrstvy Země, Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší, Ochrana před
negativními účinky živelných událostí a krizových situací a Odpovědné nakládání
s nebezpečnými odpady.
Nepříznivá je naopak situace v případě dílčích cílů Ochrana životního prostředí a člověka
před hlukem, Využívání obnovitelných zdrojů energie, Snížení zátěže toxickými kovy
a organickými polutanty, Environmentálně příznivé využívání krajiny, Zastavení poklesu
biodiverzity a Omezování průmyslových / antropogenních rizik.
Vlastním smyslem plnění SPŽP je zlepšení stavu životního prostředí České republiky,
omezení negativních vlivů antropogenní činnosti na lidské zdraví a přírodu, zastavení
negativních trendů a posílení pozitivních trendů (opatření a nástroje politiky jsou pouze
prostředkem, jak toho dosáhnout). Vodítkem pro hodnocení proto mohou být indikátory,
které jsou v SPŽP definovány a z jejichž numerických hodnot lze usuzovat o základních
negativních či pozitivních trendech a zároveň posoudit postavení České republiky
v mezinárodním kontextu. Jedná se zejména o nejvýznamnější „environmentální“ indikátory
a dále o vybrané ekonomické indikátory.
Pozitivní vývoj lze v období 2002 až 2005 sledovat u následujících vybraných indikátorů:
- emise oxidu uhličitého na jednotku HDP a TSPEZ (tuzemskou spotřebu primárních
energetických zdrojů),
- emise oxidu siřičitého na jednotku HDP, jednotku území a obyvatele,
- emise oxidů dusíku na jednotku HDP,
- produkce komunálních odpadů,
- recyklace komunálního odpadu,
- množství průmyslového a nebezpečného odpadu na jednotku HDP,
- zásobování obyvatel pitnou vodou,
- připojení obyvatel k veřejné kanalizaci s následným čištěním,
- plocha lesů,
- rozloha chráněných území,
- energetická náročnost tvorby HDP,
- podíl tuhých paliv na TPSEZ,
- využívání obnovitelných zdrojů energie,
- zornění zemědělské půdy,
- spotřeba hnojiv.
Stagnaci lze v období 2002 až 2005 pozorovat u následujících indikátorů:
- emise oxidu uhličitého na obyvatele,
- emise oxidů dusíku na jednotku území a na obyvatele,
- průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého a oxidů dusíku ve vybraných městech,
- celkové odběry vody,
- počet ohrožených druhů živočichů a rostlin,
- spotřeba pesticidů
6