I. ÄÃ¡st - Oblibene.cz

More documents

Recommendations

Info

začínáme s akvaristikou Zakládáme text Ivan Pojar akvárium „Šedá je teorie, zelený je strom života“ (Goethe) Bože, jak často upadáme do sebejistoty a jak rádi se pasujeme do role znalců – expertů, kterým rovno není. Proč však začít v množném čísle a ne rovnou od sebe Upřímně, přiznávám se k občasně vtíravé touze být nositelem jakéhosi akvarijního „know how“. Tedy ne, že bych na to neustále myslel, ale přece jen se mi občas rozbuší srdce, když si myslím, že jsem právě na něco přišel, co by mohlo pohnout s tou „károu vše akvarijního vědění“, abych vzápětí skromně a tak trochu nerad usoudil a přiznal, že – vím, že nic nevím (Platón, Sókratés). Nebo poněkud méně frázovitě, často si připadám jako člověk z hlubokého vnitrozemí, který poprvé přišel na okraj moře – nadchl se, že jej objevil a posléze si uvědomil, že vlastně vůbec neví, co v onom moři je… Proč se zdá, že pokrok lidského vědění je i v té naší milované akvaristice v pohybu tempem dva kroky dopředu a jeden dozadu Proč ve velmi krátké době opouštíme teprve nedávno „nalezenou“ cestu k řešení některé ze zapeklitých otázek našeho šílenství a nadšení zároveň, proč o ni pochybujeme Proč se přesto stále a neúnavně snažíme přijít na kloub našemu trápení i radostem, kterých je vždy v bezprostředním okolí akvária víc než dost. V evropském prostředí je akvaristika (se svojí nejrozšířenější podobou, tedy chovem a pěstováním exotických druhů, převážně z teplých oblastí naší planety) cizím prvkem. Je-li něco cizí, tedy neznámé a tím zajímavé, stává se to pro obyvatele uvedeného prostoru neběžné, vzácné a tajemné. A to samozřejmě láká k objevování podstaty této cizorodé záhadnosti. A to už je jen krůček k projevům nebo pouhému konstatování, že zájemce o něco takového má neustálou touhu něco zjišťovat, zkoušet, zobecňovat, oznamovat, přít se a ve většině konců dojít k tomu, že všechno je vlastně asi jinak, tedy, jak už jsem uvedl, že - ví, že nic neví. Přesto, anebo právě proto, je v pestré povahové akvarijní přehlídce i docela běžné setkání se „znalci na všechno“, čím se akvaristika zabývá. Ne vždy ovšem k naší libosti. Hodně akvaristů takové všeuměly a vševědoucí neumí unést, a tak když se později po střetu s takovým samozvaným „akvaristickým Einsteinem“ vzpamatujeme, začneme pochybovat. Při vědomí šíře akvaristických praktik a poznatků (co akvarista, to odlišný ale „zaručeně pravdivý“) si díky této různosti a z ní plynoucí naší pochybnosti začneme utvářet také zcela „jistě správný“ (spíše jen odlišný) obraz o zmíněném problému. Pak už je jen počet zúčastněných kritériem celkové názorové množiny – nastává myšlenkový chaos. Co je pravda, neví ani Bůh. Zde bych rád zdůraznil, že pokud právě teď někdo pochybuje o této mé úvaze, tak asi dělá dobře. Vždyť je to jen jedna subjektivní myšlenka nebo nápad a následné sdělení, každý druhý by mohl mít vlastně zcela jinou teorii o vzniku, tvorbě a šíření všech těch akvaristických bludů, se kterými se při realizaci své záliby setkáváme. Uvědomme si, co lidských myšlenek vzniklo, aby se jejich pravda rozpadla spolu se zaniklými dokumenty o nich. Akvaristé, vezměte starší publikace z vaší knihovny a podívejte se do nich. Stačí přečíst pár řádků, a opět, možná s pietou, možná jen s nostalgií nad vaším ztraceným akvaristickým mládím, vrátíte knihu do „akvarijního ČÁST 23 smetiště“ – někteří pragmatici do antikvariátu a super otrlí jedinci do sběru či kamen. Je v ní prázdnota. Ano, není správné setrvávat na pravdách. Trvalé je jen svědomí, pravda nikoli. Tedy, proč vlastně se stále opakuje setkávání s „machry“, kteří ze sebe svůj kategorický „akva -intelekt“ přímo vyzařují Z hlediska chování se může jednat o pouhý exhibicionizmus motivovaný touhou se předvést. To bývá nejčastěji. Jindy je to snaha získat prestiž nebo kompenzace mindráku. Jak se takový člověk projevuje Přece jste se už někdy setkali s akvaristou, který aniž by byl vyhledáván nebo tázán, sám aktivně sleduje hloučky debatujících kolegů a jako Mesiáš k nim přistoupí v patřičné chvíli, aby vzápětí udílel „knížecí rady“ – tedy vlastně „plebejské“. Touha po zviditelnění je tak velká, že potlačí podvědomí, že se tím vlastně z jeho pohledu „hora pokořuje před Mohamedem“, kterému jde nelogicky vstříc, aniž by byla o to Mohamedem žádána. V té chvíli však nějaké takové pocity u něj snad ani nejsou. Prakticky to probíhá tak, že nositel této vlastnosti se pohybuje mezi akvaristy a jakmile zaslechne naříkání, např. na vodní poměry (což bývá velmi často), okamžitě se přidá a pronese překvapenému shromáždění, pro tento případ připravenou přednášku na zmíněné téma s následujícím, nadčasovým myšlenkovým scénářem: „Jó voda, to je věda. Akvaristům běda, kteří vody nedbají, rybám čerstvou nedají. Nelze chovat rybičky bez kvalitní vodičky. Čeřit, míchat, měřit. Nepřekrmit, hnojit. Čímpak Ptá se našinec. Používej kravinec! Voňavý, stačí malinký, prý ho jedí rostlinky…“ Uznejte, že takováto aktuálnost obsahu sdělení je opravdu, ale opravdu „přínosná a že hodně pomůže“. O něco vyspělejší a otrlejší jedinci pak zkoprnělému okolí vysvětlí v obsáhlé přednášce, že problém je chemický, že kyslík a dusík ve vodě reagují dvojím způsobem – redukcí a oxidací, aby se tak nějak suverénně, aniž by k tomu byl důvod, přešlo k problému vápníku, Iontů volných a vázaných - a vůbec mu nevadí, že posluchačů ubývá… To je obraz současné úrovně. Prostě asi nejsou peníze na zaplacení odborníka, který by členstvu akvaristického „jam session“ jednoduše a srozumitelně vysvětlil „o co go“. Tohoto nedostatku pak konjukturálně využívají ti, kteří se chtějí zviditelnit, často bez zábran, že mohou být směšní – vědí totiž, že jsou v té chvílí „jednookými králi mezi slepými“. Něco ze života. Ještě dnes občas zazní myšlenka o vhodnosti nebo nevhodnosti tzv. staré vody pro chov některých akvarijních rybiček (př. Ambassidae) a to bez ohledu na velikost prostoru a bio-chemicko-fyzikální stabilitu či změny ve dvou zcela odlišných prostředí - přírodní lokality a akvária. On je v tom totiž velmi podstatný rozdíl. Například v přírodě, pokud neprobíhá eutrofizace zaviněná lidmi, nedochází ke dramatickému zvýšení obsahu dusíku ve vodě, na rozdíl od akvária, malého prostoru s velmi rychlým dusíkatým nárůstem (přítel Dočekal mu říká žumpa). To v přírodě není téměř vůbec limitující faktor a při úrovni obsahu huminových látek z okolního rostlinného krytu a spadu jsou takové přírodní odpady se svými značnými sorpčními vlastnostmi a vyšším podílem taninu (bakteriostatické až baktericidní schopnosti tlumící mikroorganizmy) zárukou, že tato „stará“ voda zůstane „životodárná“ až do nejbližšího dešťového 34 AKVÁRIUM TERÁRIUM / ZÁŘÍ–ŘÍJEN / 2009
období. Takže tady není na místě jakékoli dogma, srovnávání a debata o vhodnosti nebo nevhodnosti přírodní lokality a akvária. Akvárium v takové podobě, v jaké se běžně nachází, je opravdu „žumpa“. A podsouvat myšlenku o (také) neměnnosti vody, a tedy existence staré vody v přírodě, je naprostým nepochopením původní situace. Opak je stejně nesmyslný. Znám akvarijní experty, kteří se chlubí, že výměnu vody provádějí tak, že vypustí téměř všechnu vodu z akvária a pak, na mrskající se rybičky na mokrém písku, napustí čerstvou vodu. Cožpak o to, dnešní degenerovaní rybí jedinci si již přivykli soužití s některými podobně postiženými akvaristy. Otázkou je, jestli tato jednostranná důvěrnost a familiárnost je příjemná a prospěšná pro oba subjekty, nebo jestli si náhodou pán tvorstva nevyřizuje účty s rybičkami ve stylu nakopávaného psa. Sám jsem byl svědkem chlubení se „také akvaristy“, který pravil, že ho ty ryby tak naštvaly, ve skutečnosti vyřkl zde nepoužitelný výraz (nedokázal je totiž odchytit), že je při úpravě písečného dna nechal asistovat bez vody v dotyčném akváriu a že to přežily. Až po počátečních neúspěších v odchovech Paracheirodon innesi způsobených pobytem v akváriu s teplotou vody 24 až 28 °C (uváděno v akvaristické literatuře v 1. polovině 20. století), nastal překotný posun k teplotám kolem 20 °C. Což bylo ihned stejně vehementně zdůrazňováno jako opačné tvrzení o potřebě vyšší teploty. Obchodně uvažující akvaristé si však ze správného „know how“ udělali nejprve tajemství jejich úspěšnosti – nic nového. Stejně jim to nepomohlo - nadlouho. Nedávno mi můj přítel (bývalý akvarista) vyprávěl, jak se účastnil podobné show, při které se jeden akvarista dušoval, že jeho úspěch v pěstování akvarijních rostlin je postaven na přísunu železa do akvária. Závěrečnou perlou bylo jeho tvrzení, že nejvhodnější jsou k tomu hřebíky. Avšak vůbec nejhorší případy demagogických tvrzení vznikají při konverzaci na zdánlivě banální téma. Napadá mě jedno oblíbené, třeba o výskytu nežádoucích řas v akváriu. Kdy tázající se stane zároveň odpovídajícím, a to ihned po prvních slovech vaší úvahy nad tímto evergreenem, zde vlastně záminkou, kterou autor předloženého problému použije jen proto, aby na snahu odpovídajícího s lehkým posměchem ihned reagoval a to tak, že odpovídajícím uváděná myšlenka řešení problému s řasami byla již jím dávno vyzkoušena a že nebyla správná, že nedošlo k nápravě. Další pokusy zoufalého tázaného jsou opět podrobeny pokračujícímu, zdrcujícímu a posměšnému odmítnutí. Kdybyste v tom momentě měli nad hlavou svatozář jako vševědoucí svatí, tak On by vám dokázal, že ta vaše svatost je „na pendrek“ a odešel by z tohoto myšlenkového klání s pocitem zhrzenosti nad vaší neschopností jej porazit – ani tak ne kvůli tomu, že něco nevíte. Stačí mu vaše rozpaky. Vlastně tak hledá důkaz své vševědoucnosti a vaší nevědomosti. Komickým epilogem je pak domácí hodnocení jeho intelektuálního vítězství za účasti své manželky, které zbaven obav, že by se před vámi vystavoval inzultaci, prohlásí: „Je to debil.“ V ubíhajícím čase vše akvaristického konání však ubývá dříve běžných rezolutních prohlášení. To souvisí s rozvojem exaktních metod výzkumu, takže neověřená a neprobádaná prohlášení o tom, jak nakládat s vivarijními druhy, se již tolik neobjevují. Jenom tolik… Co závěrem „Memento Platón, Sókratés!“ III VÝKUP AKVARIJNÍCH RYB ZÁSILKA MOŽNÁ I SPĚŠNINOU ČD NABÍDKY VŽDY V PONDĚLÍ, POPŘ. V ÚTERÝ DO 12:00 PRO OBCHODNÍKY A DODAVATELE NABÍZÍME: AKVARIJNÍ RYBY Z IMPORTU TERARIJNÍ ZVÍŘATA ARTEMII, MRAŽENÉ, VLOČKOVÉ A GRANULOVANÉ KRMENÍ SÁČKY A POLYSTYRENOVÉ PŘEPRAVKY PRO TRANSPORT RYB LÉČIVA, SÍŤKY, TESTY A DALŠÍ POMŮCKY PRO CHOVATELE NABÍZÍME MOŽNOST BRIGÁDNÍ SPOLUPRÁCE PŘI EXPORTU AKVARIJNÍCH RYB Adresa: PETRA-AQUA s.r.o. Heleny Malířové 9/283, Praha 6 - Břevnov e-mail: petra@aqua.<strong>cz</strong> TEL: 220 516 264 FAX: 220 517 883 www.petra-aqua.com AKVÁRIUM TERÁRIUM / ZÁŘÍ–ŘÍJEN / 2009 začínáme s akvaristikou 35
Page 1 and 2: akvárium terárium nejstarší viv
Page 3 and 4: AKVÁRIUM TERÁRIUM Časopis vydáv
Page 5 and 6: ovci Parmovci jsou ryby s převáž
Page 7 and 8: se často vyskytuje v brakické vod
Page 9 and 10: pás pobřežních vod kolem ostrov
Page 11 and 12: Při takovém objemu lovu není div
Page 13 and 14: oma ido Text a foto Radek Bednarczu
Page 15 and 16: akvárium AKVÁRIUM TERÁRIUM / ZÁ
Page 17 and 18: pohoštěn, byť přišel i v dobu
Page 19 and 20: Tetra cinobrová (Hyphessobrycon gr
Page 21 and 22: sleduji od dětství, ale také ich
Page 23 and 24: příroda Samec zelené formy mečo
Page 25 and 26: Portrét Herichthys cyanoguttatus t
Page 27 and 28: Fotografování v akvaristice Text
Page 29 and 30: ní akvarijních ryb jsou ovšem tz
Page 31 and 32: Závojnatky text Rudolf Schönbach
Page 33: upřednostnil bych přirozený výt

I. ÄÃ¡st - Oblibene.cz

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

I. ÄÃ¡st - Oblibene.cz