Sborni14 a Holub Stefan - Kuttna

argyrit, proustit aj.). Zrudnění je velmi kontrastní. Je vázáno na žilovinu, v okolních alterovaných
horninách rudní minerály téměř chybí.
Ze 14 ložiskových vrtů, odvrtaných v produktivní části pásma, čtyři navrtaly v zóně Kralické
žíly mineralizaci, kterou by bylo možné do počátku 17. století označovat za bohatou rudu.
Pravá mocnost žilné mineralizace byla v decimetrech, většinou do 0,5 m, kovnatosti se pohybovaly
v řádu X00 g/t Ag. Maximální navrtaná mocnost zóny zpeřených prožilků byla 3,2 m
s kovnatostí 110 g/t Ag. Maximální zjištěná kovnatost byla 1510 g/t Ag při navrtané mocnosti
3 dm.
Obdobný vývoj tektonické a hydrotermálně alterované zóny má i Petrská žíla (Petrská
klufta). I když v minulosti byla druhou významnou ložiskovou strukturou Roveňského pásma,
vrtný průzkum na ní zajímavější zrudnění nezastihl. Poruchové pásmo Petrské žíly v podloží
Kralické žíly je ve vzdálenosti 50-60 m. Dosahuje mocnosti 10-20 m a uklání se pod úhlem
65-70° rovněž k západu. Do hloubky se obě hlavní struktury pásma sbližují. Je pravděpodobné,
že v hloubce okolo 800 m splývají.
V nadloží Kralické žíly, ve vzdálenosti 50 m, byly vrty zastiženy drobnější rudonosné
struktury. Mocnost těchto paralelních či zpeřených hydrotermálně alterovaných struktur většinou
nepřesahuje 10 m. Tektonickým vývojem, alteracemi a mineralizací se neliší od Kralické
žíly. Tyto struktury byly v minulosti exploatovány, vrty Ro 104 a Ro 114A zde zastihly středověké
dobývky (důl Los ). Na vrtu Ro 115 bylo na jedné z nich zastiženo ze středověkého
hlediska zajímavé stříbronosné zrudnění.
Výpočet - vstupy, rozblokování, výsledky
Stříbrné zrudnění je vázáno pouze na křemen-karbonátovou žilovinu a je velmi kontrastní,
nepřechází do okolí žiloviny. Nositeli Ag jsou ušlechtilé stříbrné rudy (pyrargyrit, proustit, miargyrit),
v malé míře tetraedrit a galenit. Zrudnění je velmi variabilní. Obsahy Ag v žilách se
ve vzorcích pohybují v rozmezí jednotek až nižších tísícovek g/t, obsahy Pb v řádech 0,00X-
0,X%. Mineralizace se nemění do hloubky ca 500 m (vrt Ro 113A). Středověké báňské práce
byly vrty prokázány v hloubkách až 150 m. Maximální předpokládaná hloubka starých dobývek
je v širším okolí Kralických jam kolem 200 až 250 m. 19 Hloubkový dosah dobývek pro
výpočty je uvažován 50-150 m pod hranici sedimentární pokryv-krystalinikum, v okolí Kralických
jam 200-250 m (měřeno v ploše žíly).
Celková topografická délka pásma je okolo dvou km. Pro modelové výpočty je severní
část pásma uvažována v délce 300-400 m. Délka Kralické žíly v jižní části pásma 600-900 m,
z toho nejproduktivnější část v okolí Kralických jam v délce 200-300 m. Petrská žíla je uvažována
v celkové mineralizované délce 800-1100 m. Nadložní rudonosné struktury o sumární
délce 400-800 m. Mocnost mineralizace na Kralické žíle uvažuji v intervalu 0,5-1,0 m,
u ostatních žil 0,1-0,5 m. Měrnou hmotnost uvažuji ve výši 2600-2900 kg/m 3 .
Plošná rudonosnost je, podle analogie s distribucí Ag mineralizace na Láskovské žíle,
Rejzském pásmu a podle výsledků vrtného průzkumu, uvažována ve výši 10-30%. Vyšší hodnoty
(až 50%) jsou uvažovány na Kralické žíle, zvláště v okolí Kralických jam. Zde byl pravděpodobně
vyvinut výraznější rudní sloup. Výrubnost rud na hranici pokryv-krystalinikum byla
podle výsledků těžby v 16. století vysoká, určitě kolem 70-90%. Do hloubky pochopitelně
klesala. Pokles výrubnosti byl na druhé straně kompenzován selektivním dobýváním nejbohatších
částí žíly, takže pokles produktivity (celkového množství získaného kovu) nebyl lineární.
19 Bílkovu (2000b) argumentaci o způsobu předhusitského dolování a dosažených hloubkách dolů
lze bez větších výhrad přijmout. Zde cituji jeho závěry: Proto také maximální hloubky dolů na roveňském
pásmu, zejména těch, které byly otevřeny na nejbohatších zrudněních a zároveň i ve větší
vzdálenosti od Vrchlice, jako např. Stará a Mladá Kralice, Tovaryšstvo a pod., lze odhadovat asi na
200 až 250 metrů. … okrajové doly u Karlova do 100 m.
12
Kutnohorsko 14/10