Sborni14 a Holub Stefan - Kuttna

vodní list,
1563 …vozy s olovem proti ukázání tohoto listu clem nebo mýtem obtěžovati nebudete…
Z dokumentů lze usoudit, že získávání a výkup olova byl v Kutné Hoře organizován centrálně
i v době, kdy převládala výroba stříbra v soukromých hutích. Mincmistrovský úřad plnil
funkci velkoobchodu, i když je pravděpodobné, že větší a bohatší rudokupci nakupovali olovo
ve vlastní režii.
1508 Od skládání olova stříbrského ze čtyř vozů 4 gr.
1517 byl Vít Hanykéř se Semtína dlužen za olovo Ondřejovi Bakaláři z Krakova …
1618 Kašpar Springer z Krysy složil na váze obecní na Horách Kutnách ku potřebě JMCské
koupeného olova polského 21 ct 90 liber po 2 kopách za jeden centýř.
Popis přípravy první zkoušky rudy (Dobiáš 1954, 726): jel urburní písař do Kutné Hory pro
potřebné k tomu materiály. Za 3½ centnýře a 1 kámen čistého olova … dal na tajnějším
rathouze 4 k 22 gr., Šilhavému za 2 kameny glejtu 20 gr., Moravcovi za dva kameny tvrdého
olova 26 gr. … za nádoby na to vše 6 gr. Důležitá je poznámka na str. 721: za poučení …
báňské techniky jsem povinen díkem prof. Janu Kořanovi.
Stejně zajímavý, i když mimo diskusi, je vývoj cen nakupovaného olova. Z hlediska použitého
olova se vícekrát opakuje záznam:
1510 Desperatovi za kámen (20 liber) tvrdého olova k podsýpání pod stříbro 20 gr. Jméno dodavatele
neumím zařadit.
Další oblast, která by mohla umožnit lépe pochopit postavení olova ve středověké společnosti,
je využívání olova a poptávka po něm v životě obyvatel. Bohužel o pohybu olova mezi
obyvatelstvem měst a zvláště venkova je málo zpráv. A pokud jde o šlechtická sídla předpokládám,
že použité olovo nebylo z běžné maloobchodní sítě. Jsou publikovány stati o olověných
rakvích, nálezu olověných známek, odborníci jásají nad nálezy zbytků olověných střech a
olověného potrubí. Tyto a další známky použití olova ve sledovaném období se v odborné literatuře
opakují. Jsou příkladem jeho používání, nic nebo jen málo říkají o jeho společenské spotřebě.
Použití olova jako střeliva má trochu rychlou a podstatně bouřlivější historii. Využívání
olova na nevolnickém venkově bylo asi nepatrné - snad olověné křížky zavěšené na krku, které
se staly válečnou kořistí nebo šly s majitelem do hrobu.
Jediným obsáhlejším zdrojem informací o činnosti řemesel, používajících při své činnosti
olovo nebo jeho slitiny, jsou práce Wintera (1906; 1913). Rozsáhlý popis činnosti cechů a jednotlivých
řemesel v Praze a velkých městech ve 14. až 17. století lze považovat za přijatelně
objektivní. Pokud jde o venkov, šlo zboží z města na venkov a ne obráceně. To pochopitelně
neplatí o výrobě, prodeji a spotřebě dřevěného uhlí.
Dále opisuji vybrané záznamy, ve kterých je zmínka o olovu, železe, případně o využívání
olova:
- průběžně se vyskytují zmínky o použití olova v kosmetice a léčitelství,
- občas jsou zmínky o rytí měšťanských pečetí do olova,
- v 15. věku se pobíjely, velmi vzácně, některé střechy olovem: roku 1556 hledal stavitel pražské
Hvězdy klonfíře, který by pokryl střechu,
- 1610 umřel dvorní sklenář Jan Šmída a zanechal po sobě 11 centů olova, 14 truhel skleněných
koleček a několik set skel prohlédacích,
- v 16. století několik hrnčířů bralo olovo z Bleuštatu; asi bylo dosti rozšířené používání vypálených
hrnců a kachlí pokrytých olovnatou glazurou,
- kolem roku 1500 jsou uváděni dva zrcadelníci, kteří podlévali sklo olovem,
- 1556 navrhuje (v Kutné Hoře známý) Šebestian Ess změnu krytí střechy Belvederu z původní
olověné na měděnou,
- 1559 zemřel morem … bohatý kupec nejasného cechovního zařazení … který v krámě prodával
železo, plátno, šafrán. V seznamu vyjmenováno asi 20 druhů železných výrobků, rysy
papíru, cukr, zlatá voda a prach ručniční. Před krámem byly položeny dva kruhy olova.
48
Kutnohorsko 14/10