Výroční zpráva o stavu ve věcech drog ČR v r. 2007 - Drogy-info.cz

exekuci majetku, u které byl v souladu se zákonem přítomen strážník městské policie. Policie vyzvala pachatele, aby
podal vysvětlení. Ten využil svého práva odepřít vysvětlení, neboť by si jím mohl způsobit trestní stíhání. Proti
pachateli bylo zahájeno trestní stíhání pro spáchání trestného činu dle ustanovení § 187, odst. 1 TZ. Policie učinila
další úkony, směřující k objasnění trestného činu, mj. vyslechla pachatele v postavení obviněného (pachatel se ke
svému jednání doznal, svého jednání litoval), zaslala zajištěné konopí k odborné expertíze, při níž bylo zjištěno, že
konopí obsahovalo 11 % THC.
V tomto případě by bylo vysoce nepravděpodobné, že by pachatel byl vzat do vazby, a to s ohledem na jeho
předchozí trestní bezúhonnost a jinak řádný život (okolnosti zaměstnání, bydlení). Pro spáchání tohoto trestného
činu by teoreticky bylo vzetí do vazby možné, pokud by existovala vysoká pravděpodobnost, že pachatel naplní
některé z vazebních důvodů dle ustanovení § 67 TZ (např. působení na dosud nevyslechnuté svědky, pokračování
v trestné činnosti po sdělení obvinění, vyhýbání se trestnímu stíhání, tj. nedostavování se na výzvu orgánů činných
v trestním řízení k jednotlivým úkonům).
Z odborných vyjádření a znaleckých posudků by nepochybně byla zpracována odborná expertíza týkající se
množství účinné látky v zadrženém konopí a také znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie pro
posouzení příčetnosti pachatele a jeho případné závislosti na konopí (případný návrh ochranného léčení by
pravděpodobně zpracován nebyl, pokud by denní užívané dávky uváděné pachatelem nebyly nezvykle vysoké nebo
pokud by pachatel nevzbuzoval pochybnosti o své příčetnosti).
V daném případě by bylo možno trestní stíhání podmíněně zastavit dle ustanovení § 307 zákona č. 141/1961 Sb.,
trestní řád v platném znění (TŘ). Podmíněné zastavení trestního stíhání TŘ umožňuje: (1) v řízení o trestném činu,
na který zákon stanoví trest odnětí svobody ve výši max. 5 let, tj. i v případě § 187, odst. 1 TZ, (2) pouze se
souhlasem pachatele, (3) v případě, že se pachatel k činu doznal, (4) nahradil škodu, pokud byla trestným činem
způsobena nebo s poškozeným uzavřel o její náhradě dohodu nebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě
(v uvedeném příkladě nepřipadá v úvahu, neboť škoda nebyla způsobena) a (5) pokud vzhledem k osobě
obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu, je možné důvodně takové
rozhodnutí považovat za dostačující. Podmíněně zastavit trestní stíhání může v přípravném řízení (tj. do podání
obžaloby soudu) státní zástupce, později tak může učinit soudce. Oba tak mohou učinit i bez návrhu za
předpokladu, že je k dispozici souhlas pachatele k tomuto postupu (poučení je standardně součástí poučení při
výslechu pachatele po zahájení trestního stíhání). Lze spíše předpokládat, že v daném případě by státní zástupce
ani soudce možnost trestní stíhání podmíněně zastavit spíše nevyužili, a to s ohledem na způsob pěstování konopí
a obsah účinné látky.
Nedojde-li k podmíněnému zastavení trestního stíhání, státní zástupce po skončení vyšetřování podá návrh na
obžalobu. V řízení před soudem bude o věci rozhodovat samosoudce 72 . V dané věci není vyloučeno, aby
samosoudce rozhodl bez projednání věci v hlavním líčení vydáním trestního příkazu 73 .
V daném případě lze očekávat podmíněně odložený trest odnětí svobody nebo také trest obecně prospěšných
prací. Uložení peněžitého trestu zde není možné. Pravidelně je vedle zmiňovaných trestů ukládán i trest propadnutí
věci (v tomto případě zadrženého konopí a případně dalších předmětů, které sloužily k jeho pěstování).
V případě, že by pachatel nebo státní zástupce nesouhlasili s obsahem trestního příkazu, mají oba možnost podat
do 8 dnů od jeho doručení tzv. odpor, který nemusí být odůvodněn.
Podáním odporu se trestní příkaz ruší a soud nařídí ve věci hlavní líčení (tj. ústní jednání před soudem). V řízení
před soudem se k obsahu dříve vydaného trestního příkazu nepřihlíží, a to bez ohledu na to, zda odpor podal
pachatel nebo státní zástupce. V hlavním líčení může dojít ke zmírnění i zpřísnění trestu, a to co do druhu i co do
výměry trestu. Soud po provedeném hlavním líčení vyhlásí rozsudek. V případě, že pachatel nebo státní zástupce
nesouhlasí s obsahem rozsudku, mohou proti němu do 8 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku podat
odvolání. Státní zástupce může podat odvolání ve prospěch i v neprospěch pachatele. Podá-li odvolání pouze
pachatel či státní zástupce ve prospěch pachatele, nemůže odvolací soud rozhodnout přísněji než soud prvého
stupně. Podá-li odvolání pouze státní zástupce v neprospěch pachatele nebo podá-li odvolání jak pachatel, tak
současně státní zástupce, a to v neprospěch pachatele, může být pachatel odsouzen i k přísnějšímu trestu než
v řízení před soudem prvého stupně 74 .
• Případ 2:
72
Dle ustanovení § 314a TŘ samosoudce koná řízení o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí
nejvýše 5 let.
73
Dle ustanovení § 314e TŘ samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je
spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Trestním příkazem lze uložit tyto tresty: trest odnětí svobody do 1 roku s podmíněným
odkladem jeho výkonu, trest obecně prospěšných prací, trest zákazu činnosti na dobu do 5 let, peněžitý trest, trest propadnutí věci,
vyhoštění z území republiky na dobu do 5 let, zákaz pobytu na dobu do 5 let.
74
Jedná se o princip zákazu reformationis in peius (zákaz změny k horšímu), který vyjadřuje požadavek zákazu zhoršení postavení
osoby, která podala opravný prostředek nebo v jejíž prospěch byl opravný prostředek jinou oprávněnou osobou podán (Musil et al.
2007).
strana 108