Současný stav u kanálu Dunaj - Odra – Labe - edice

Současný stav u kanálu Dunaj - Odra - Labe
Již 100 let se diskutuje o spojení mezi Dunajem, Odrou a Labem, přemýšlí se nad dalekosáhlými
plány a u tohoto projektu existují vždy výšiny a propasti. V České republice se sbíhají nitky tohoto
ctižádostivého vodního projektu.
Rozšiřováním EU na východ dostal projekt kanálu Dunaj - Odra - Labe nový impuls.
Šance, že se s tímto projektem pohne, jsou nyní znatelně lepší. Česká republika, Polsko a
Slovensko vstoupí v příštím roce do EU a tím dostává stavba kanálu, který spojí tyto tři důležité
evropské vodní cesty, novou aktuálnost.
Pro realizaci kanálu Dunaj - Odra - Labe hovoří dnes více skutečností, říká Jaroslav Kubec,
ředitel Sdružení Dunaj - Odra - Labe se sídlem v Praze. V různých mezinárodních dohodách se již
popsala důležitost tohoto projektu. Vstup tří zemí, České republiky, Polska a Slovenska, do EU
dává projektu silný impuls, protože vodní cesty byly ve střední a východní Evropě zanedbávány,
jak řekl Kubec časopisu „Verkehr“. V České republice se tomuto kanálu věnuje mimořádně velká
pozornost, protože si od toho země slibuje napojení na systém vodních cest.
Lodní doprava potřebuje dobré cesty
Kubec: „Moderní vnitrozemská lodní doprava potřebuje rychlé vodní cesty. Kanál může
tuto vlastnost nabídnout, protože překonává evropské rozvodí na mimořádně nízkém místě a
vystačí s malým počtem plavebních komor.“
Dřívější návrhy na kanál zvažovaly, že bude možno k plavbě použít silné motorové lodě o
délce 110 m, případně šířce 11,4 m. 185 m dlouhé tlačné skupiny by nepředstavovaly v kanálu
žádný problém, což odborníci propočítali a navrhují velkorysé dimenzování kanálu. V kanálu bude
zaručena propustná hloubka ponoru 280 cm; doprava nákladu o hmotnosti 4000 t najednou není
podle mínění Sdružení problémem. Mosty podél celé trasy budou mít podjezdnou výšku 7 m, což
by umožnilo přepravu kontejnerů ve třech vrstvách nad sebou, jak řekl Kubec při pohledu do
budoucnosti.
Kanál by měl, podle posledního stavu plánování, spojit Labe u Pardubic s Odrou v blízkosti
Přerova a potom dále vést podél řeky Moravy do Rakouska. Kanál by měl zaústit do Dunaje
východně od Vídně v prostoru Lobau.
Kanál je víc než jeden projekt
Stavba kanálu Dunaj - Odra - Labe není motivována pouze ekonomicky, nýbrž má plnit i
funkci ochrany přírody, zdůraznil Kubec. Kanál má v zemích např. zlepšit ochranu proti
povodním, zvláště v prostoru Moravy, kde povodeň v roce 1997 zanechala stopy velkého
pustošení. Stavba nové vodní cesty nemá být, podle aktuálních analýz, osamoceným
velkoprojektem, nýbrž projektem, který by se měl realizovat větším počtem „soběstačných“ etap,
jak je přesvědčen Kubec.

Jednotlivé projekty dají celek
„Soběstačnost“ každé etapy znamená, že každý stavební úsek musí být technicky ukončený
a schopný fungování, jakož i ekonomicky efektivní, aby celkový projekt kanálu Dunaj - Odra -
Labe přinesl to, co všechny zúčastněné země očekávají - především spolehlivou vodní cestu.
Jednotlivé stavební úseky se mají postupně sloučit do jednoho smysluplného celku. Potom
by se optimálně dosáhlo cíle. Pokud bude možno dokončit pouze jednotlivé stavební úseky, potom
bude obrazec jenom menší, ale přesto uzavřený. „Právě tento aspekt představuje nejdůležitější
změnu proti dřívějším názorům a umožňuje zcela realistické kroky pro připravení první etapy,“
vysvětlil Kubec změnu strategie.
Podle posledního stavu plánování má stavba kanálu začít nejdříve od Dunaje k Břeclavi.
Břeclav má převzít funkci multifunkčního nákladního terminálu. Na tomto prvním úseku se musí
podílet Rakousko a je nutno rozhodnout, zda má být kanál budován západně nebo východně od
řeky Moravy. Jedna z variant by vedla stavbu na rakouské straně až po Angern an der March a
potom překročila Moravu mostem pro kanál na Slovensko.
Východně od Moravy má k tomu co říci i Slovensko. Náklady na tento úsek udává
Sdružení ve výši 500 – 800 mil. euro. Financování by mohlo probíhat ze soukromých a veřejných
zdrojů podle modelu Privat-Public-Partnership, přičemž prostředky by mohly přitéci i
z podpůrných fondů EU, jak očekávají s důvěrou ve Sdružení.
Na tento první stavební úsek právě probíhá studie realizovatelnosti, na níž se podílí česká
strana jako vedoucí projektu a účastní se svými vstupy i odborníci z Rakouska a Slovenska. Do
konce tohoto roku má být studie předložena a má představovat seriózní podklad pro rozhodování.
Zdroj: Verkehr, 13. 6. 2003, s. 15
Překlad: Jiří Mencl
Korektura: ODIS
1