psychosociální klima školy iii. - Sociální klima školy a školní třídy

Nedostatky na straně vedení školy a učitelů. Přestože existují,
nebývají tak často předmětem zkoumání a zejména snah o jejich cílené
odstraňování, jako je tomu u nedostatků na straně žáků.
• Nevstřícné chování vedení školy, nepříjemné klima ve sboru,
nemožnost určité autonomie v pedagogických aktivitách, nemožnost
spolupodílet se na rozvoji školy, nedostatek příležitostí pro osobní
rozvoj, to vše působí negativně na začínající učitele. Způsobuje, že
mladí začínající učitelé zvažují odchod ze školství nebo ze školství
skutečně odcházejí (Wiess, 1999).
INTERVENCE ZAJÍMAJÍCÍ SE PRIMÁRNĚ O
POZITIVNÍ JEVY
Donedávna bylo běžnou záležitostí, že se pedagogové psychologové
zajímali především o negativní jevy. Je to pochopitelné, neboť ty
upoutávaly pozornost odborné i laické veřejnosti, byly viditelné, urgentní
situace vyžadovaly řešení, dopady byly závažné.
Začátkem nového tisíciletí začal stoupat zájem také o pozitivní jevy.
Objevilo se hnutí, jež nese stručný název pozitivní psychologie.
Také při výzkumech školního klimatu můžeme najít práce, které se
primárně orientují na vytváření pozitivního klimatu školy. Je to pojem,
který je nesnadné definovat. V literatuře můžeme najít, že jde o takové
klima, kdy učitelé, žáci i rodiče se chtějí většinu času zabývat učením,
komunikací a obecně edukací. Když přijdou do školy, mají pocit bezpečí a
jistoty, pocit, že o chce ně daná instituce pečovat. Navzájem spolupracují,
sdílejí společné výchovně-vzdělávací hodnoty. Škola funguje jako příznivé
společenství, příznivá komunita (modifikovaně podle Erwin, Sundstedt,
Nunez, 1995: 16).
MNOHOÚROVŇOVÁ POVAHA INTERVENCÍ
Intervence, jež se snaží změnit psychosociální klima školy, spadají
pod kategorii sociálních inovací, nikoli technických anebo
technologických inovací. Změnit klima školy není možné zavedením ryze
technologických opatření, které změní jen „pravidla hry“ a používané
postupy. Technologické inovace lze (do jisté míry) zavádět ve výrobních
podnicích, ve škole však nejde o výrobní nástroje a výrobky, nýbrž o živé
lidi, o učitele a žáky. Mají své individuální charakteristiky, ale ocitají se
v různých sociálních kontextech – v kontextu malých skupin, v kontextu
23